Zpráva pro mnichovskou bezpečnostní konferenci: Svět na pokraji konfliktu. A klimatické krize

9. 2. 2018

čas čtení 4 minuty
Se slábnoucím mezinárodním vlivem USA musí Evropa sama definovat vlastní budoucnost, tvrdí dlouho očekávaná zpráva pro mnichovskou bezpečnostní konferenci. Toto hodnocení určuje agendu pro lídry, kteří se v hlavním městě Bavorska sejdou ve dnech 16. - 18. února.


Bezpečnostní experti jsou jen zřídka optimisty a bezpečnostní zprávy bývají zřídka optimistické. To platí také o poslední zprávě pro mnichovskou konferenci publikovanou ve čtvrtek. Nese název "Na hranu - a zpět?" a předpovídá éru plnou nejistoty.

"V loňském roce se svět dostal blíž - až příliš blízko - k hraně významného konfliktu," napsal předseda Mnichovské bezpečnostní konference Wolfgang Ischinger, bývalý německý velvyslanec v USA a Británii.

Ischinger poukazuje na stále hlasitější řinčení šavlemi mezi USA a KLDR, sílící rivalitu mezi Saúdskou Arábií a Íránem a napětí mezi Ruskem a NATO v Evropě.

Poslední zpráva přichází po loňské předpovědi, že USA za Trumpa mohou opustit svou tradiční roli garanta mezinárodní bezpečnosti a začít jednat jednostranně při prosazování "amerikocentrické" vize na úkor tradičních spojenců.

Za Trumpa se USA vzdaly politiky založené na sdílených hodnotách a prokazují minimální zájem o regionální a globální instituce formující mezinárodní vztahy. Místo toho upřednostňují dvoustranné vztahy a vlastní zájmy.

Tento přístup jde ruku v ruce s nezájmem Bílého domu o rozvoj diplomacie. Rozpočet ministerstva zahraničí byl nemilosrdně seškrtán, zatímco obranné výdaje významně stouply.

"Nejsilnější stát světa začal sabotovat řád, který vytvořil," cituje zpráva Johna Ikenberryho, amerického experta na mezinárodní politiku z Princeton University.

Trump Německo chválí i kritizuje. Na jedné straně označil Merkelovou za "možná největšího lídra na světě", na druhé její uprchlickou politiku nazval "katastrofálním omylem".

Pro Evropany znamená změna americké politiky, že budou muset sami vydávat větší prostředky na svou bezpečnost, včetně přehodnocení obranných výdajů, posílení obranných schopností a definování obranné unie.

Pokud státy EU a Norsko splní tzv. 2 % pravidlo NATO (které ovšem nová německá koaliční smlouva právě shazuje ze stolu - a s ním i naději, že některá z významnějších evropských ekonomik bude následovat německého příkladu při posilování evropské obrany - KD), znamenalo by to zvýšení výdajů na obranu o téměř 50 %, když by obranné výdaje dosáhly zhruba 314 miliard eur.

Ale pokud by evropské armády měly být efektivnější, musejí se více propojit. Autoři zprávy poukazují na to, co označují za "mezeru ve vzájemné propojenosti a digitalizaci", kterou Evropa ve srovnání s USA trpí. Nicméně aby evropské země tento nedostatek překonaly, musela by vynaložit ještě více nákladů. A konsolidace roztříštěného evropského obranného průmyslu by byla klíčovým krokem ke konsolidaci vlastních evropských obranných kapacit.

Zpráva také identifikuje některá možná pozitiva. 25 států se rozhodlo koordinovat obrannou a bezpečnostní politiku na bázi EU v rámci aliance známé pod zkratkou PESCO.

Francie a Německo vyhlásily záměr společně navrhnout a vyrábět stíhačku nové generace. Navíc myšlenka evropské armády nalezla ve francouzském prezidentovi Emmanuelu Macronovi významného podporovatele.

Když zpráva detailně popisuje tradiční a netradiční hrozby liberálnímu řádu a mezinárodním vztahům, označuje změnu klimatu za významný faktor vyvolávající bezpečnostní rizika.

Zpráva také upozorňuje, že rok 2017 byl nejteplejším ve známé historii a poznamenaly jej katastrofální bouře, vedra a povodně.

Navíc odstoupení USA od Pařížské klimatické dohody a rozhodnutí odstranit klimatickou změnu z nové Národní bezpečnostní strategie je krokem špatným směrem. Dopad změny klimatu na mezinárodní vztahy se neomezí jen na vliv přírodních katastrof na ekonomické, bezpečnostní a politické systémy po celém světě, ale působí jako "zesilovač hrozeb" ve státech, které mají omezené možnosti se s klimatickými výzvami vyrovnat.

Země s nízkými příjmy budou zasaženy nejhůře. Klimatické katastrofy, zejména sucha, udeří zejména v některých částech Asie a Afriky, kde mohou vyvolat konflikty a migrační vlny.

Pro Evropu to znamená, že musí podniknout rozhodné kroky v oblasti rozvojové strategie jižně od Středozemního moře.

Pochopení spojité povahy dnešních hrozeb a způsobů, jak zabránit jejich nabalování, bude dál představovat hlavní výzvu pro mezinárodní společenství.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
7669

Diskuse

Obsah vydání | 13. 2. 2018