Pokud nebudeme okamžitě jednat, vydáme se na cestu k jaderné válce

Svět se opět ocitá v horkém stínu nukleárního holocaustu

8. 2. 2018 / Daniel Veselý

Intenzivní - a nutno dodat, že prozatím bezzubá honba - za ruskou stopou v americké politice je v řadě ohledů kontraproduktivní, neboť nám unikají daleko závažnější informace, počítaje v to reálné kroky Trumpovy administrativy. Bílý dům před několika dny představil novou strategii týkající se modernizace amerického jaderného arzenálu; doktrínu, ze které běhá mráz po zádech. A když uvážíme, že v Oválné pracovně úřaduje vyšinutý a nevyzpytatelný jedinec, jenž je obklopen generálskou suitou, situace je bezesporu kritická a je nutno o ní informovat bez jakýchkoliv příkras.   

Patrně nejvýstižnějším indikátorem trumpovské nevyzpytatelnosti a z ní pramenícího nebezpečí pro celý svět je stanovisko vědců sdružených okolo akademického časopisu Bulletin of the Atomic Scientists. Ti na začátku loňského roku posunuli ručičku ikonických hodin posledního soudu (Doomsday Clock) o 30 vteřin na dvě a půl minuty před půlnocí, přičemž půlnoc symbolizuje apokalyptický konec lidstva. Jedním z důvodů bylo zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem, protože novopečená hlava Spojených států během předvolební kampaně zastávala znepokojující stanoviska ohledně použití jaderných zbraní a popírala globální oteplování.    

Letos v lednu akademici z Bulletin of the Atomic Scientists znovu posunuli ručičku symbolického budíku lidstva o 30 vteřin na dvě minuty před půlnocí. Nikoho asi příliš nepřekvapí, že jedním z důvodů je opět vyhrocená rétorika amerického prezidenta týkající se použití atomových zbraní. Situace je nadmíru vážná, protože „dvě minuty před půlnocí“ byly naposledy během horké fáze studené války v roce 1953 - poté, co Spojené státy a posléze Sovětský svaz otestovaly svou první vodíkovou bombu.         

Americký prezident a jeho generálská suita varování respektovaných akademiků očividně neberou v potaz, jelikož vysoká politika se racionálními argumenty z principu neřídí. Důkazem je nová strategie Bílého domu týkající se proliferace atomových zbraní (National Posture Review, NPR). Bílý dům hodlá investovat 1,2 bilionu amerických dolarů do modernizace svého jaderného arzenálu, včetně vývoje jaderných hlavic s nízkou silou exploze a jejich nosičů, o nichž kritické hlasy tvrdí, že zamlžují rozdíl mezi atomovými a konvenčními zbraněmi. Což, jinak řečeno, znamená, že jejich použití je nyní pravděpodobnější, než tomu bylo dříve. Jaderná doktrína Trumpova kabinetu také přichází se scénářem, podle kterého by atomové zbraně mohly být použity i v případě rozsáhlých kybernetických útoků proti Spojeným státům.   

Jaderná strategie Bílého domu přirozeně vyvolala značné znepokojení zejména v Pekingu, Moskvě a Teheránu. Nezapomínejme, že Trumpova národní bezpečnostní strategie zveřejněná loni v prosinci označuje Čínu a Rusko za zásadní hrozbu pro americkou dominanci ve světě. Také v tomto klíčovém dokumentu se vyzvedává úloha atomových zbraní, které mohou být nasazeny i proti nejaderným hrozbám. Rusko oznámilo, že americká doktrína vyvolá nové závody v jaderném zbrojení, zatímco Čína Trumpovu vládu obvinila z rozpoutání nové studené války. Íránský ministr zahraničí šel ještě dál, když prohlásil, že plány Pentagonu svět posouvají o krok blíže k naprostému zničení. Pozadu nezůstávají ani přední zastánci světa bez jaderných zbraní, kteří atomovou doktrínu Bílého domu považují za nový extrém. 

Podle výkonné ředitelky Mezinárodní kampaně za zrušení jaderných zbraní (organizace, jež loni získala Nobelovu cenu za mír) Beatrice Fihn tato politika zvyšuje riziko jaderného konfliktu, neboť Spojené státy vyvíjejí nové druhy atomových zbraní a zároveň snižují práh pro jejich použití. „Pokud nebudeme okamžitě jednat, vydáme se na cestu k jaderné válce,“ konstatuje Fihn. Spojené státy jsou signatářem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), což je zavazuje k diplomatickým jednáním, jež by měly vést k jadernému odzbrojení, nicméně Washington se vydal opačnou cestou. Totéž ale platí i pro další signatáře NPT, tedy pro Rusko, Čínu, Francii a Velkou Británii. I tyto atomové velmoci svůj jaderný arzenál modernizují, místo aby jej v duchu NPT redukovaly, jak dále uvádí Fihn. 

Mezitím svět stále s obavami pozoruje dění na Korejském poloostrově, nad nímž se už několik měsíců stahují nukleární mračna. Zimní olympijské hry v jihokorejském Pchjongčchangu sice jsou kýženým oddychovým kolem v nezodpovědném řinčení zbraněmi a dokonce dochází k nesmělému sbližování mezi oběma znepřátelenými Koreami, leč Spojené státy, Japonsko a další země Severní Koreu obviňují ze zneužívání olympiády k propagandistickým účelům. Pokud ale USA ignorují možnost diplomatických rozhovorů s Pchjongjangem a kladou přehnaný důraz na atomové zbraně, můžeme jen stěží očekávat, že radikálně změní svůj kontraproduktivní politický kurs.    

Korejský poloostrov ovšem není jediným regionem, nad kterým visí Damoklův meč nukleárního inferna. Další ohniska možného jaderného konfliktu se nacházejí v Pobaltí, kde proti sobě stojí NATO a Ruská federace, a v Jihočínském moři, kde Čína k nelibosti Spojených států posiluje své pozice.Trumpova administrativa se tedy politicky a vojensky angažuje ve třech oblastech světa, kde nejen podle akademiků z Bulletin of the Atomic Scientists existuje riziko vypuknutí zničující jaderné války. A se zveřejněním nové atomové doktríny je naprosto zjevné, že svět se opět ocitá v horkém stínu nukleárního holocaustu.                 

0
Vytisknout
4438

Diskuse

Obsah vydání | 13. 2. 2018