Imigrant je kokain českého politika

Prezidentské volby jako odpad politického populismu

23. 1. 2018 / Bohumil Kartous

čas čtení 5 minut

Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous


Aktualizace: Zatímco píšeme o nesmyslné hysterii vyvolané umělým strachem z islamistických teroristů, v úterý ráno se na vyvolávání prozemanovské hysterie cíleně podílí deník Mladá fronta Dnes se svým  titulní stránkou "Pražský imám ve službách teroristů", poznamenává Bohumil Kartous.


Kampaň před prezidentskými volbami se odehrává tak, že lidé ovládající Hrad nastolili prokazatelně lživou agendu o imigraci, která strhla celou diskusi k tématu, zda skutečně Jiří Drahoš chce přitáhnout muslimské imigranty do ČR. Možná to není tak blbé, jak to na první pohled vypadá. Významně se tím daří odstínit jakékoliv nebezpečné nebo důležité téma, které by mohlo vystavit Miloše Zemana mnohem těžší pozici než je obhajoba bezpečnostních zájmů ČR. Tedy obhajoba obrany před představou o hordách muslimů, kteří chtějí vyplenit český mrazák. Tam je pan prezident jednička na trhu. Plyne z toho zajímavé poučení: populismus vytváří nekontrolovatelný smog, který účinně odklání politiku od podstatných témat. V toxickém prostředí se politika mění v halucinaci. Politici, kteří si s pocitem hrdinství a nevysloveným přesvědčením "vždyť to říkají všichni" taky šňupli trochu imigrace, teď musejí nutně hrát dál. A s nimi celá společnost, jakkoliv to odpovídá vtipu se ztracenými klíči. "Co tu hledáte?" "Klíče?" ... "Ztratil jste je tady?" "Ne. Ale tady je světlo."

Každé volby, obecní, sněmovní, prezidentské, by v zastupitelské demokracii měly být příležitostí bavit se o tématech, která jsou bytostně společensky důležitá. Je jich řada, jde o ekonomický výhled (změny ve struktuře ekonomiky, změna konkurenčních podmínek na globálním trhu, soběstačnost založená na dostatečně silné vynalézavosti, inovaci...) sociální rizika (rozdíly mezi regiony, lokality s výrazně malými příležitostmi, ochrana slabých rodin, seniorů a dalších ohrožených skupin před pauperizací...), zdravotní (udržitelnost zdravotní péče, rizikové chování jako obezita, alkoholismus a narkomanie, děti a jejich rizikové návyky...), vzdělávání (nutnost výrazné investice, potřeba podpory učitelů, evidence based politiky...) a mnoho dalších. 


Je to předpoklad, který dělá zastupitelskou demokracii skutečně zastupitelskou: je nutno vydefinovat témata, která budou politické strany hájit, protože k tomu dostaly mandát od voličů. Kteří tím potvrzují, že tohle jsou témata, která je nutno v politice řešit. Když se ale dostanete do situace, že se diskuse před volbami noří do halucinogenního smogu, v němž všichni začnou blouznit o bezpečnostních hrozbách v důsledku imigrace, zlikvidujete jakýkoliv prostor pro něco více podstatného. Je to okupace diskursu. Anschluss.

Imigrace těžce ovlivnila celou českou politiku. Nenajdete stranu, kde by se nenašel odvážný bojovník proti kvótám, ačkoliv jde v porovnání s dobrými vztahy v rámci EU o naprosto nepodstatné téma. Bojovníci proti imigraci tak dlouho podpalovali ve stohu slámy, až to celé chytlo a nedá se to uhasit.

Sněmovní volby měly bezpečnost jako téma číslo jedna. Z hlediska procesu, v němž tvoří obsah zastupitelské demokracie, nepochopitelný omyl. V České republice je mnoho důležitějších témat než tohle. Nebývale to ovlivnilo politickou agendu. Jedna strana má více než desetinu poslanců jen kvůli tomu, že vede boj s islámem. K vytvoření takové potřeby stačilo rozesílat videa vytvářející dojem, že muslimové znásilňují západní Evropu. Další se vehementně snažily ukázat, že v prvé řadě a samozřejmě budou hájit bezpečnost země před imigrací. Jako důkaz vzdoru vesměs použili ty hloupé a naprosto nepřijatelné kvóty, s nimiž je nutno se vypořádati a ukázat EU, jak jsme sebevědomí a jak si nenecháme nic diktovat.

Skvělé. Nyní se, kvůli politické vypočítavosti, zbabělosti a nulové prozíravosti populistů, musíme smířit s tím, že stačí říct "imigrace" a všichni začnou jako na povel blouznit. Dokonce ani ne o tom, jak to s tou imigrací vlastně je, ale pouze o tom, kdo co o imigraci řekl či neřekl. Důsledek? Nemožnost soustředit téma voleb k něčemu skutečně relevantnímu prezidentským volbám a zároveň důležitému. Chtěli byste v debatách o volbě prezidenta řešit podstatné problémy? Přimět větší část společnosti k tomu, aby si uvědomila těžkosti a rizika, které potřebuje řešit? Máte smůlu, protože populisté a politická průměrnost zapříčinila, že se budeme bavit o imigraci. 

Je to dost důležité memento politikům, tedy těm, kteří skutečně chtějí dělat politiku a ne se jen obohacovat. V okamžiku, kdy kývnete na populistický argument jen proto, že v vám to v danou chvíli připadá výhodné, můžete podpořit nedozírné škody v blízké budoucnosti. Ale možná je to pro vás jen velmi slabá motivace. Vezměte to tedy jinak. Vaše nezodpovědnost posiluje populisty a pravděpodobně vám tím pádem ubírá politické preference. Když už nechcete být užiteční, buďte aspoň prozíraví. Sami k sobě.

0
Vytisknout
14872

Diskuse

Obsah vydání | 25. 1. 2018