Mezitím v Absurdistánu 54:

"Za Adolfa Hitlera a naší zemi třikrát Sieg Heil!"

24. 1. 2018 / Tomasz Oryński

Zbigniew M. Dowgiałło, katastrofa ve Smolensku

"Za Adolfa Hitlera a naší zemi  třikrát Sieg Heil!"

Tato slova se nedávno vyskytla v televizním pořadu, který se v Polsku vysílal v hlavním vysílacím čase. A nebyl to historický ilm. Byl to nedávno natočený dokumentární film, v němž utajení reportéři sledovali polské neonacistické hnutí https://www.tvn24.pl/superwizjer-w-tvn24,149,m/superwizjer-tvn-z-kamera-w-srodowisku-polskich-neonazistow,807953.html  Byli pozváni na oslavu 128. výročí nacistického Vůdce Třetí říše "polskými nacionálními socialisty z Wodzisławu Śląského". Tedy lidmi, spojenými s jednou z četných pravicových organizací, které se nedávno vyrojily po celém Polsku jako narcisy na jaře. Upřímně řečeno, je mi těchto idiotů tak trochu líto, protože jejich setkání asi deseti lidí, kteří se tajně sešli kdesi v lese, kde podpálili hákový kříž vyrobený ze starých planěk a hadrů a snědli dort upečený ve tvaru hákového kříže bylo v nejlepším případě jen ubohou parodií jejich snu připojit se k hrdým občanům slavné Třetí říše.
Ale vážným a reálným problémem je to, že toto jsou lidé, kteří nyní v Polsku určují veřejný narativ. Je třeba se zmínit o tom, že tito fanoušci Adolfa Hitlera patří k těm osobám, které nedávno pověsily fotografie polských europoslanců na šibenice.  Jeden člen této oranizace je poradcem jednoho pravicového poslance. Je si vědom, že někteří jeho kolegové měli potíže se zákonem v důsledku své neonacistické činnosti, ale příliš mu to nevadí, zejména proto, že neví, co dělají teď. Ta organizace, jíž jsou tito lidé členem, vydala prohlášení, v němž děkuje reportérům za publicitu a vysmívá se veřejnosti, že "nedokáže rozlišit mezi tím, co dělá naše organizace a co její členové dělají ve svém volném čase". Zjevně, když jste nacistou jen ve svém volném čase, to je zcela v pořádku, a můžete být stále ještě přitom aktivistou "organizace veřejné služby", jejímž cílem je "šířit národní tradice, kultivovat polskost a prohlubovat národní vědomí" během úředních hodin.  Jak víte, být stoupencem Adolfa Hitlera a zároveň polským vlastencem, v tom vůbec není žádný rozpor.

Problém je, že tito lidé dnes v Polsku dominují veřejnému diskursu. Jejich aktivity ve volném čase po práci někdy pronikají i do akcí, které organizují - jako to skandování "Sieg Heil" během nedávného Pochodu nezávislosti - ale během denních úředních hodin si nasazují klobouk polských nacionalistů a vlastenců, jimž jde o budoucnost jejich vlasti. A jak už jsme tu v Britských listech napsali mnohokrát, dnešní polská vláda je sice možná otevřeně nepodporuje, ale zcela jistě jejich akce toleruje. To jim umožňuje vstoupit do mainstreamu a tak toto shnilé ovoce likviduje náš každodenní politický diskurs.

Protože jestliže nějací neznámí neonacisté pověstí portrét Róży Thunové na šibenici, to je jedna věc, ale pokud jeden z náměstků předsedy Evropského parlamentu, Ryszard Czarnecki, ji nazve slovem “szmalcownik”, pak máme skutečný problém. Protože slovo “szmalcownik” je výraz, který byl používán během nacistické okupace pro lidi, kteří vydírali židy, aby od nich získali peníze, nebo vydírali lidi, kteří skrývali židy, nebo je udávali německým nacistům. Podzemní polský stát jednal s takovými lidmi velmi přísně. Mnoho z nich bylo odsouzeno ilegálními soudy in absentia k smrti a popravy prováděly speciální jednotky domácí partyzánské polské armády.

A proto označit opoziční europoslankyni tímto slovem za to, že vystoupila v dokumentárním filmu televize Arte TV pojednávajícím o problémech v dnešním Polsku s porušování zákonnosti   je šokující.  Avšak Ryszard Czarnecki na svých slovech nevidí nic špatného.   Podle něho je to správný výraz pro každého, kdo jedná proti své vlasti. Problém je, že Czarnecki nechápe, že Polsko a jeho současná politická strana zatím ještě pořád nejsou jedno a to samé. Říkám "současná" politická strana, protože o Czarneckém je známo, že je ochoten vstoupit do jakékoliv organizace, která má šanci dostat se k moci, včetně polského olympijského výboru. Czarnecki má tak nejrozsáhlejší životopis ze všech hlavních polských politiků. Kromě toho se mu podařilo umístit oba své syny do pohodlných zaměstnání a nikdo neví, jak dokáže dělat svou, zjevně nesmírně důležitou práci v Bruselu, vzhledem k tomu, že jeho tvář je možno vidět téměř v každém politickém pořadu na hlavních polských televizních stanicích anebo na tiskových konferencích v budově polského parlamentu...

V každém případě skutečnost, že Polsko a strana Právo a spravedlnost zatím ještě nejsou úplně jedno a totéž, dobře vědí politikové z Evropské unie, kteří vědí, že Róza Thun měla právo kritizovat akce strany Právo a spravedlnost dokonce i v cizí televizi. Proto byla Czarneckého slova všeobecně považována za nevhodná a hovoří se o tom, že zřejmě přijde o svou funkci náměstka předsedy Evropského parlamentu. Czarnecki vyzval do zbraně armádu internetových trollů a emailové stránky europoslanců byly zahlceny emaily bránícími Czarneckého, jenže to bylo kontraproduktivní, protože ostatní europoslanci nebyli zrovna potěšeni, že museli číst 1300 spamů ve svých emailových schránkách. Dánský europoslanec Jens Rhode dokonce požadoval od  Czarneckého omluvu, že narušil práci poslanců Evropského parlamentu. Uvidíme začátkem února, co bude osudem Czarneckého.

Mezitím jedna z opakovaně se vyskytujících postav tohoto seriálu, profesor Bogdan Chazan, gynekolog a zuřivý odpůrce potratů, se podělil o své názory ohledně toho, kdo by měl nést odpovědnost za zabíjení nenarozených dětí. Podle něho by zákon měl plně potrestat nejen lékaře, který provedl potratovou proceduru, a zdravotní sestru, ale také taxíkáře, který odvezl těhotnou matku na kliniku. On si opravdu představuje, že každý taxikář by se měl dotazovat svých zákaznic, kam jedou? A co s těmi těhotnými ženami, které se rozhodnou jet na kliniku autobusem? Měli by řidiči veřejné dopravy vyslýchat všechny své ženské cestující, jestli náhodou nejedou na kliniku?



Je zvláštní, že profesor Chazan nechce trestně stíhat historické případy potratů. Je to snad proto, že, jak sám přiznává, že v osmdesátých letech provedl asi 500 potratů?  Pokud tedy věříme jeho slovům, že každý plod v těle matky je už člověk, znamená to, že pan profesor Chazan patří k největším vrahům v polské historii? Kdo ví, možná nějaký neonacista by rád oslavil jeho narozeniny v lese pálením křížů, nebo něčím takovým?

Naštěstí, v dnešní domě už v polském zdravotnictví k takovým vraždám nedochází. Dnes je nejhorším zločinem otroctví. Totiž poté, co špatně placení a přepracovaní mladí lékaři zrušili své pracovní dohody, v nichž dosud souhlasili, že budou pracovat více, než je jejich pravidelný počet pracovních hodin, některé nemocnice, jako tato ve Vratislavi, přistoupily k extremnímu řešení, aby zajistily lékařskou péči pro své pacienty. V této nemocnici, poté, co všichni její zaměstnanci zrušili dohody o přesčasech, a mohou nyní pracovat jen 48 hodin týdně, vedení zrušilo všechny volné dny, veškeré kursy, účast na konferencích a na pracovních stážích.  Taky si schválili právo držet lékaře ve službě nepřetržitě po dobu 24 hodin. Je to jen malý krok od vyjádření bývalé vlády strany Právo a spravedlnost z doby před více než deseti lety, kdy byli lékaři také ve stávce. Tehdy se vyjádřil jeden z nejbližších spolupracovníků bratrů Kaczyńských, že jestliže se lékaři nevrátí do práce z vlastního rozhodnutí, budou převedeni do armády a donuceni pracovat.  Jiný ministr dodal, že budou učiněni zodpovědnými za ohrožení života pacientů. Jak vidíme, uplynulo více než deset let, a strana Právo a spravedlnost stále nedokáže pomyslet na žádné jiné řešení krize v polském zdravotnictví.

Svět kultury čelí jiným problémům. V rozhovoru v televizi TVP, Zbigniew M. Dowgiałło, malíř a expert na ministerstvu kultury, si stěžoval, že po pětadvaceti letech svobody není polské umění ve světě viditelné natolik, kolik si zaslouží. Navrhl rozsáhlou reformu polského umění. Podle něho je problém, že polskému umění dominují levičáci. Takže stačí vyměnit kádry (anebo jim můžeme nechat jedno malé muzeum, proč ne?) a polské umění dobude svět. Polsko si zaslouží ovládnout 10 procent světového trhu s uměním!  Takže připravte se, přichází polské nelevicové umění, a pokud chcete ukázku toho, co máte čekat, fotografie slavného obrazu malíře Dowgiałła, znázorňujícího symbolicky leteckou havárii ve Smolensku, je k zhlédnutí ZDE  

Avšak polská vláda má nyní důležitější věci na práci. Konečně budeme pomáhat uprchlíkům. Ne že by Polsko nějaké přijalo, samozřejmě, to ne, ale Beata Kempa, naše ministryně pro humanitární pomoc a uprchlickou krizi (ano, zase máme rekordní množství ministrů) se vydala na informativní cestu do zahraničí. Se svým doprovodem (včetně pravicových novinářů) odletěli vládním letadlem do Jordánska, kde pár dní setrvali v luxusních hotelech.  Setkali se s několika jordánskými činiteli a navštívili uprchlické tábory. Náklady na tuto cestu letadlem se odhadují na více než 100 000 zlotých (600 000 Kč), zatímco ministryně poskytla humanitární pomoc ve výši 130 000 zlotých, takže celou akci média zesměšňují.  Ale já ji nekritizuji. Konec konců, je to teprve první krok, potřebovali se podívat, jakou pomoc je zapotřebí poskytnout na místě. "Možná opravdu akce Polska na tomto poli dosud nebyly tak velké jako akce některých jiných evropských zemí, ale je naším cílem rozšířit naši humanitární pomoc, zejména v těch regionech, které jsou přeplněny uprchlíky, tedy v Jordánsku a v Libanonu," řekla.  Paní ministryně Kempová, doufám projednou, že to opravdu myslíte vážně.

A kdoví, i pro Polsko by to mohlo přinést hodně prospěchu. Víte, kněz Tadeusz Rydzyk je často obviňován, že rád jezdí luxusními automobily a přitom nechce zveřejnit zdroje svých financí, takže nevíme (kromě těch velkých vládních dotací), odkud pochází celé jeho bohatství. Jednou o tom mluvil v rozhovoru ve své televizní stanici a řekl, že dva luxusní automobily mu věnoval jeden bezdomovec,  jakýsi Stanisław, který bohužel krátce po odevzdání těchto darů zemřel. Musím říci, že ani Al Capone neměl tak tvůrčí mysl, ale je také možné, že Otec Rydzyk prostě žertoval. Asi se to nikdy nedovíme, tady funguje Poeův zákon.   Ale jestli je to pravda a jeden bezdomovec může velkomyslně věnovat dva luxusní automobily, pak si jen představme, jak obrovské bohatství může Polsko získat od těch milionů bezdomoveckých uprchlíků v Jordánsku!

Avšak je také možné, že náhlé polské rozhodnutí začít pomáhat uprchlíkům je pokusem premiéra Mateusze Morawieckého změnit vnímání Polska u jeho evropských partnerů. Snaží se napravit i to, co zkazili i v jiných oblastech činnosti - například v Bělověžském pralese odstraňují hluboké koleje, které tam vyryly stroje na kácení stromů. Bohužel to dělají tak, že ty koleje zaplňují rumem ze staveb a odpadky, ale alespoň se snaží. Možná jednoho dne také udělají něco na omezení neodpovědného jednání lovců, avšak zatím se v této oblasti nezměnilo nic. Při dalším nebezpečném incidentu pronikla odražená kulka do obytného domu a minula jeho obyvatele jen o několik centimetrů. Jako obvykle, případ byl rychle uzavřen, jakmile bylo zjištěno, že nikdo nebyl zraněn a lovec nikoho úmyslně nechtěl zabít. Jinými slovy, jestliže se vydáte na procházku do lesa během lovu, dostanete pokutu. Ale jestliže jste lovec a v důsledku vaší neopatrnosti se někdo octne pět centimetrů od smrti, ani vás stát nepraští přes zápěstí.

Tak to je dnešní realita života v Polsku. Nemůžete se cítit bezpečný před lovci ani ve vlastním domě. Můžete se vždycky pokusit utéct do lesa, ale tam na vás budou čekat nejen lovci, ale také neonacisté, oslavující svou lásku pro Adolfa Hitlera. A půjdete-li do města, narazíte tam možná nejen na lovce, kteří se na sídlištích snaží střílet divočáky a na pochodující nacisty, ale  - a to může být ještě horší - dostanete se na výstavu obrazů pana Dowgiałło. Není úniku!!


2
Vytisknout
6652

Diskuse

Obsah vydání | 30. 1. 2018