O vůli lidu a bezprávném státu

24. 10. 2017 / Boris Cvek

Jan Čulík poznamenává: „"Vůlí lidu" budou nyní stále častěji populisté a demagogové argumentovat ve snaze omezit demokratické principy evropských zemí.“ Ano, také se toho bojím. Jenže odkud se ta „vůle lidu“ bere? Myslím, že právě proběhlé sněmovní volby u nás to jasně ukazují. ANO zvítězilo v každém okrese v ČR.

Potřeba změny je z výsledků voleb jasně cítit už od roku 2010 a tradiční strany ji nedokázaly věrohodně nabídnout. Babiš i piráti a vlastně také Okamura vyhráli volby stále s tím samým požadavkem, který nastolil v roce 1998 Miloš Zeman: boj proti korupci, rozkrádání. Na tom samém měl postavenou volební kampaň Petr Nečas v roce 2010 a jeho vláda nějakou dobu sebe samu nazývala „protikorupční“. Přesně na tomhle uspěly Věci veřejné, přesně tohle podrazilo Jiřího Paroubka ve volbách 2006, kdy došlo těsně před volbami k úniku tzv. Kubiceho zprávy.


Dejme lidem funkční justici (podívejte se jen na neuvěřitelně dlouhý a absurdní proces s Davidem Rathem, který je výsměchem jakékoli spravedlnosti), férové exekuce a vůbec férový stát a nebudou volit Okamuru, možná ani Babiše. Divíme se, že lidé volili trestně stíhaného oligarchu. Ale tradiční politici jim nedali věrohodnou naději na změnu. Trestně stíhaný je také velmi populární liberecký hejtman Půta, čelný představitel formace STAN, která je v mnoha ohledech naprostým protikladem ANO. Lidé nevěří policii ani justici.

Bezprávný stát je bohužel dědictví naší demokracie a bez práva to vždy byla, je a bude jen maketa demokracie a popření svobody. Bez práva svoboda není možná. Není třeba s lidmi mluvit, je třeba jim dát naději na změnu k lepšímu. Babišovo ANO je podle výzkumu Medianu, který jsem viděl v neděli v Otázkách V. Moravce, vnímáno jako důvěryhodnější a kompetentnější strana než tradiční strany. To je ten problém. Jsou to bývalí voliči ODS a ČSSD, mimo jiné, kteří ANO volí, nejsou to žádní idioti.

Za vzestup Okamury může – pokud přistoupíme na to, že pro ty lidi fakticky nic neuděláme – komunistická strana. Jsou to především její bývalí voliči, kteří přešli k SPD. Komunisté zamrzli ve svých korytech a přestali být autentickou protestní stranou. Vojtěch Filip, jak si všímám už dlouho, s největším gustem mluví o abstraktních právních problémech, což pro tyto voliče bude nejen nesrozumitelné, ale také to může zvyšovat jejich pocit, že pro ně tu právo není.

Komunisté také stejně jako sociální demokraté podlehli hnědnoucí lidové xenofobii a dali vlastně Okamurovi za pravdu. Obě dvě strany na to krutě doplatily a celá tato česká parlamentní levice se dostala na okraj propasti dlouhodobé bezvýznamnosti, jak se to stalo podobným stranám v Maďarsku a Polsku. Za povšimnutí možná stojí, že v Polsku se strana, která vzala levici její voliče, jmenuje Právo a spravedlnost.

„Vůle lidu“ není nic trvalého, uvědomělého, konsistentního. Podle průzkumu veřejného mínění u nás velká většina lidí chce sociální bydlení pro chudé. Cituji titulek: „Obce mají nejchudším povinně nabídnout sociální byty, míní většina Čechů.“ Z toho mohla být úžasná politická agenda a příběh o omezování bezdomovectví.

Místo toho tu máme hysterickou xenofobii, nenávist k uprchlíkům a cizincům, žvanění o diktátu Bruselu, pokusy o zcela absurdní změnu Ústavy jako pokus o boj s EU ve jménu držitelů zbraní. A nic z toho se naší společnosti ani zdaleka tak netýká jako bezdomovectví a chudoba. Ta propast, která je snad před každým z nás… až něco nevyjde, až přijde nemoc nebo rozvod, konflikt s mocnými, až člověka semele na základě nějaké absurdity justice.

Odkaz na zmiňovaný článek:

https://zpravy.idnes.cz/cesi-podporuji-zakon-o-socialnim-bydleni-fpg-/domaci.aspx?c=A170106_153515_domaci_zt

1
Vytisknout
4613

Diskuse

Obsah vydání | 30. 10. 2017