O terapii příchozích

27. 10. 2017 / Kateřina Duchoňová


Rádi bychom změnili negativní nastavení řady českých médií vůči příchozím cizincům. Není totiž úplně jednoduché přijít ze země zmítané válkou, přijít tam o členy rodiny, mít závažný hendikep, neumět se domluvit a být v zemi, kde je sice mír, ale vše funguje úplně jinak a ještě se setkávat s nevraživým přístupem. Tito lidé potom začnou propadat úplné ztrátě sebejistoty, úzkostem nebo apatii.

Již od začátku roku 2012 nabízí spolek InBáze terapii příchozím, migrantům všech druhů pobytu i uprchlíkům. V případě, že se nově příchozí do České republiky potýkají s adaptačními potížemi, cítí se smutní, bezradní, traumatizovaní, mají vztahové potíže, potíže v zaměstnání nebo mají psychické problémy vyplývající z odlišné kultury a zvyklostí, mohou se s důvěrou obrátit na profesionály, kteří poskytují krizovou intervenci, krátkodobou i dlouhodobější psychoterapii. Psychoterapie je poskytovaná bezplatně, což řeší potíže s chybějícím zdravotním pojištěním i pojištěním komerčním, které ovšem většinou nepokrývá problematiku duševního zdraví a tíživou sociální situaci klientů.


Všichni terapeuti jsou kvalifikovaní ve svém oboru, dále se vzdělávají, jsou samozřejmě vázáni mlčenlivostí a terapii poskytují v různých jazycích.

Terapie aktuálně probíhají v češtině, ruštině, angličtině, ukrajinštině, francouzštině, běloruštině, uzbečtině, němčině a španělštině. Vedoucí terapeutkou je paní Věra Roubalová-Kostlánová, která se již přes 20 let věnuje práci s migranty a uprchlíky, v minulosti iniciovala i vznik ženských multikulturních skupin a má tak bohaté zkušenosti s lidmi různých národností.

Kromě českých terapeutů poskytují psychoterapeutické služby i odborníci, kteří jsou sami imigranti a dokážou tak velmi dobře problematice porozumět, je mezi nimi například psycholožka Anna Medvedeva původem z Běloruska, ukrajinský psycholog Viktor Pasnichenko nebo Mukhiba Yakubova z Uzbekistánu. Není pro ně často snadné uplatnit se ve svém oboru v českém prostředí, a přesto se rozhodli bezplatně pomáhat ostatním příchozím.

Snažíme se věnovat krizové intervenci, psychoterapii a v případě potřeby i v indikovaných případech psychodiagnostice a farmakoterapii. U klientů-cizinců ovšem bývá problém se zdravotním pojištěním, pokud nemají v ČR azyl nebo trvalý pobyt, tak nemají nárok na všeobecné zdravotní pojištění. Komerční a cenově dostupné typy pojištění potom hradí většinou jen neodkladné a život ohrožující stavy.

Snažíme se proto najít co neschůdnější řešení, aby klient nemusel vydat mnoho peněz z už tak nízkého rozpočtu. Někdy také bojujeme se stigmatem psychiatrie, které bývá v mimoevropském kulturním prostředí ještě silnější než u nás. Snažíme se citlivě nabízet moderní terapeutické prostředky a vysvětlovat, že návštěva psychologa nebo psychiatra jim naopak v případě krize může pomoci.

Snažíme se také respektovat kulturní specifika a pracovat i s tím, jak se mohou lišit jejich očekávání a tradice od české reality a jak se co nejlépe adaptovat.

V rámci projektů In Báze je také nabízeno odborné sociální poradenství, poradenské služby pro rodiny s dětmi, programy pro mladší děti, pro mládež a pořádají se i akce pro širší veřejnost, jako například předvánoční setkání nebo každoroční festival RefuFest s hudební produkcí a představením nejrůznějších etnických menšin žijících v České republice.

To se děje prostřednictvím výtvarných dílen, divadelních představení, ethnocateringu, prodeje výrobků ze země původu a mnoha dalšího.

Stačí si i jen s našimi novými sousedy obyčejně popovídat, zjistit tak více o jejich životních osudech a zbavit se tak zbytečných předsudků, které jsou v posledních měsících čím dál častější. Především pro děti potom běží projekt Bedýnka příběhů, který hravou formou seznamuje s pohádkami a kulturou různých zemí.

Pokud se tedy potýkáte s adaptačními nebo psychickými potížemi, tak se na nás můžete obrátit, stejně tak, pokud by se našel odborník na duševní zdraví, který by měl zájem jako dobrovolník pracovat s migranty, rádi ho uvítáme.

Rádi bychom změnili i negativní nastavení řady českých médií vůči příchozím cizincům. Není totiž úplně jednoduché přijít ze země zmítané válkou, přijít tam o členy rodiny, mít závažný hendikep, neumět se domluvit a být v zemi, kde je sice mír, ale vše funguje úplně jinak a ještě se setkávat s nevraživým přístupem. Tito lidé potom začnou propadat úplné ztrátě sebejistoty, úzkostem nebo apatii.

Bylo by dobré se někdy zkusit podívat na svět jejich očima. Přicházejí do České republiky samozřejmě také lidé za prací, převážně z Ukrajiny, Bulharska či Rumunska. Ze své ambulantní zkušenosti vím, že bývají v zaměstnáni často zneužíváni, finančně podhodnoceni nebo také nedostanou zaplaceno vůbec, přitom je na jejich platu závislá třeba celá rodina. I lidé s těmito potížemi také potom vyhledávají terapeutickou, právní a sociální pomoc.



Článek vyšel v bulletinu Slovo, 03/17, str.14





0
Vytisknout
4224

Diskuse

Obsah vydání | 1. 11. 2017