Země Visegrádu ochládají vůči EU i vůči sobě navzájem

1. 11. 2017

Napětí v takzvané Visegrádské skupině se plně projevilo minulý týden kvůli otázce evropského pracovního zákonodárství. Polsko a Maďarsko se odmítly připojit ke Slovensku a České republice v podpoře francouzského kompromisu. Ten má zpřísnit předpisy ohledně zaměstnanců vyslaných v EU za hranice rodné země.

Ještě větší znepokojení pro ty, kdo chtějí udržet alespoň zdání jednoty, představuje riziko, že se Praha může k alianci otočit zády. Je velikou neznámou, jakou zahraniční politiku bude sledovat v čele s populistickým oligarchou Andrejem Babišem, jehož strana vyhrála říjnové parlamentní volby. Babiš ovšem není tak ideologický jako polské pravicové vedení a nemá otrávenou historii vztahů s evropskými institucemi jako Viktor Orbán v Maďarsku.

"Babiš se o Visegrád opravdu nestará," říká český představitel a dodává, že Babiš zřejmě bude sledovat vlastní kurs.

Neshody vyvolávají pochybnosti o tom, jak Visegrád - region se zhruba 65 miliony lidmi - může fungovat jako soudržný politický blok v době pro EU zlomové.

"Pokus změnit tento klub v protiváhu selhal," říká Milan Nič, analytik Německé rady pro zahraniční vztahy, který v minulosti pracoval pro slovenské ministerstvo zahraničí. "Jsou v zásadních otázkách příliš rozděleni, než aby dokázali prosazovat společnou agendu, ale chtějí také prokázat, že to není konec. Všichni čtyři tento klub potřebují."

V sázce je schopnost střední Evropy ovlivňovat nebo dokonce zastavit "vícerychlostní Evropu" prosazovanou Francií a Německem. Kontroverzní reforma pracovního práva EU znamená důležité vítězství pro francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který svou prioritou učinil boj s tím, čemu říká "sociální dumping".

Macron tvrdí, že podle stávajících předpisů je příliš snadné vyhýbat se placení sociálního pojištění za zaměstnance v zemích, jako je Francie, kde jsou odvody mnohem vyšší než ve střední Evropě. Řada zemí střední a východní Evropy se nicméně obává, že reforma schválená kvalifikovanou většinou ministrů EU podkopává společný trh a jejich občany zasáhne zvlášť tvrdě. Vedle Maďarska a Polska opatření oponovaly i Lotyšsko a Litva.

Co může vypadat jako suchá technická záležitost, může mít nakonec mnohem větší dopady. Někteří lidé ve střední Evropě se obávají, že dohoda otevírá dveře protekcionismu v rámci společného trhu ustavením precedentu pro zvyšování standardů, které chudším zemím jejich regionu přinese výrazné nevýhody.

"Přesně o to jde," říká místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. "V žádném případě nechceme vytvořit rozkol mezi Východem a Západem. To je absolutně zásadní. Francie to ví."

Někteří ale tvrdí, že rozkol je již zde.

Francouzští představitelé se snaží popírat snahu o rozdělení Visegrádu. Ale Macron otevřeně kultivoval lídry Slovenska a České republiky, kteří jsou obecně považováni za pragmatické. S oběma se setkal v srpnu a vyhnul se obtížnější polovině Visegrádu.

Celý článek v angličtině: ZDE