Nechte vládnout Babiše

2. 11. 2017 / Jiří Hlavenka

Že jsem se zbláznil? Možné to je, věk na to mám. Ale zkuste nejdřív dočíst.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny ČR dostala první strana skoro třikrát tolik co nejbližší konkurent, což se nikdy nestalo (typický rozdíl 2%, největší necelých 6%). Volby byly demokratické, tak jako pět předchozích, i když je nelze označit za rovné: žádný z konkurentů neměl na své straně silnou a docela nemilosrdně "podnikatelsky" využívanou divizi a žádný z konkurentů neměl k dispozici ani zlomek peněz vynakládaný na tak intenzívní a hlavně permanentní kampaň.

Může se nám to, jak chce, nelíbit, ale Andrej Babiš má zřejmý nárok sestavovat vládu. Situace, že by někdo jiný přinesl prezidentovi seznam nějakých jiných 101 poslanců, nenastala a je naprosto nepravděpodobná, až vyloučená. Současně s Andrejem Babišem nechce nikdo jít do koalice, což je rovněž pochopitelné, protože všichni vědí, jak dokázal na tři doby vykostit svoje předchozí koaliční partnery. "Nechoď Vašku, s pány na led", píše se v básničce.

Takže co? Nechat ho vládnout.

Je zde jistě možnost opakovanou nedůvěrou dostat zemi k předčasným volbám a není to vůbec nepravděpodobný scénář. Znamená to ale nové volby někdy do půl roku a v těchto volbách by vše hrálo do not právě Andreji Babišovi, který by dle mého značně posílil na úkor ostatních stran. Nebylo by pro něj vůbec těžké to přesvědčivě podat takto: podívejte se, já jsem vyhrál volby, chci jenom kvalitně spravovat zemi, oni jenom házejí klacky pod nohy. Na to voliči uslyší.

Současně je půlroční doba příliš krátká na to, aby se ostatní strany vzpamatovaly z porážky, nabraly nové lídry, získaly zase drajv a rostoucí směr voličské přízně. Před výměnou lídra a před novou strategií stojí TOP09 a ČSSD, možná i další. V takové době je sebevražda jít do voleb.

Pokud tedy nechceme rychle předčasné volby, nechejme jej vládnout v menšině. To totiž není úplně zlé aranžmá. Znamená to, že jakkoli taková vláda není limitovaná ve svých exekutivních možnostech, v zákonodárných otázkách (ať už přijde s legislativní iniciativou kdokoli) bude muset hledat vždy spojence, bude jich nejspíš vždy potřebovat několik, a bude tak muset činit vždy, při každém zákonu. Nelze dokonce vyloučit přijetí zákonů i proti hlasům ANO - rozdrobená opozice sice spolu nikdy nepůjde do vlády, ale sjednotit se na konkrétním hlasování může.

Nechat vládnout pak taky znamená "ukaž se, co umíš". Je mně jasné, že tato věta ve spojení se jménem Babiš u leckoho vyvolává husí kůži, ale takto rozhodli voliči a nic s tím nenaděláme. Babiš se tentokrát nebude moci na nikoho vymlouvat a za nikoho schovávat; nebude moci předstírat, že je ve vládě a vlastně je v opozici; každá chyba každého ministra spadne na hlavu jeho osoby a jeho hnutí. Takhle ostatně vypadají většinové systémy: plná pravomoc, plná zodpovědnost, jasně, přehledně. A za čtyři roky to voliči spočítají: splnil jste, pane předsedo, to, o čem sníte, když spíte? Že ne? A proč?

Nároky voličů na stranu postavenou na protestu vůči stávajícímu systému jsou vždy velmi vysoké - nerealisticky vysoké.

Vláda v menšině pak znamená možnost vyslovení nedůvěry a spuštění předčasných voleb v tom okamžiku, kdy ostatní usoudí, že jsou dostatečně silní, aby to v (předčasných) volbách otočili - to může být za dva roky, za dva a půl, při velké aféře, při vhodné příležitosti. Nebo to klidně nechat dovládnout do řádných voleb. Čtyři roky nejsou věčnost.

Ovšemže jsou namístě námitky, že Andrej Babiš se bude chovat "jak urvaný z řetězu" a začne bourat demokracii - sám nepochybně demokratem není, takže toto nebezpečí zde hrozí. Bude mít ale proti sobě (oba!) zákonodárné sbory a myslím, že proti tomu bude i příští zvolený prezident (a Zeman to nebude), jsou zde další poměrně silné pojistky, a dokonce si myslím, že pro nebude řada poměrně racionálních lidí v ANO se zachovanou dobrou reputací. Ovšemže to pokušení bude silné a myslím si, že první na řadu přijdou veřejnoprávní média - v podstatě poslední silná bašta dosud neujařmené žurnalistiky v zemi. Tyto pokusy si ovšem budeme muset přetrpět tak jako tak a není na to jiná odpověď, než že za čtyři roky se účtuje znovu.

Hovoříme hodně o Babišovi, jako kdyby on byl osudem republiky. Není. V rukou to mají ostatní strany: stále mějme na paměti, že 70% hlasů nebylo odevzdáno Babišovi. Ostatní strany musejí dát voličům dostatek silných argumentů, proč si zaslouží podstatně víc jejich hlasů. Mají na to čtyři roky a v opozici se strana renovuje a restartuje dobře. Dokáží-li to, v příštích volbách to dopadne úplně jinak. Nedokáží-li, pak si asi nikoho lepšího nezasloužíme.

 

0
Vytisknout
6951

Diskuse

Obsah vydání | 7. 11. 2017