Bodláky Václava Duška

Siláci z písku

2. 11. 2017 / Václav Dušek

Partaje označované chybně za levicové, ale i ty mylně uváděné za pravicové, neustály líté žurnalistické bitvy; do vínku dostaly neochvějné pomluvy, dráždivě lživé polopravdy, k tomu však namyšlené vůdce i zdařilé svůdce, pologramotná individua, neurvalé žvanily, siláky z plaveného písku. Venkoncem není se čemu divit. Uctivost poctivec se dávno nenosí. V dolejší hospodě hrála muzika pro odcházející politickou drobotinu a už se u benátských zrcadel natáčejí podivní rapeři – krásný hošan v modrém se obdivuje, kam že to dotáhl. Po probuzení nefackovat. Napudrovat, posadit před kamery a nechat bezelstně plkat, plkálisty máme rádi. Od facek je kolohnát, knížecí loskuták – a hele, starej Vajštingr mu chtěl plesknout dvojitou zednickou, ale žvanil si vyžvanil na poslední chvilku imunitu; nebýt však šlechtické bytosti s hlasy od věrného voličstva, postihla darebu pytláka smrtelná politická nicota!

Nepřekonatelné přehrady k domluvě o čemkoli vystavěli nadutí straničtí dudáci. Lidi jim jsou šumafuk – mají geniální programy, s těmi udělají díru do evropského dvorku, později vyškolí světáky od západu po východ. Stůj, červe, kdo jsi, kam tě scestí vede?! Stará žabí parta ještě skřehotá u rybníku Pijavičák, a skřehotat v dohledné době nepřestane – sjezdy sjedou bez závrati, dupnou si, zakřepčí kozáčka, i rokec, a zbude čas na pokec z očí do očí, jak s novými posilami volič opět zatočí. Politické rapování nekonečné. Volič nevolič, budeme hodovat a kvasit na věčné časy ve správních radách, neziskových organizacích, prostě a jasně – sinekury si vzít nedáme! Příkladem pro budoucí čas budiž nesmrtelný principál z cirku Liliput, tetelící se na obrazovkách v domácnostech znavených bytostí, i s jeho hrdinou ferinou; v lebkách vlahý vánek, v ústech jedomed, v srdcích ostny nadřazenosti. Budoucnost zbaví lidstvo celebritních salamandrů; kdo dnes zná Milču Nehrnkovou, Cecilii Chroustovou, Jarina Medonosa a Slávka Boráka, kteří bavili pražské služky – neúprosný čas spolkl křehké veličiny, a ony nikomu neschází.

Pracovat pro lidi prý nelze vhodně zaplatit. Nu, nepracujte, nepřemáhejte se, abyste si neuhnali kýlu, drobci. Podívejte, máme nízkou nezaměstnanost, hrozí přezaměstnanost – takže mouku z laskavce nemusíme. Máčení sosáku při vládních recepcích vyžaduje neustálý střeh, neboť opoziční kadeti čekají na chybu v rozhodnutí; kati politických talentů neváhají. Rabovat a vykrádat programová vyhlášení, přátelé, kam se hrabe lithium, které zlomilo, mimo jiné, vaz nafrněné sociální partě s ministrem Podepisovačem s úsměvem šťastného mývala. Loterie všeznalství doznala krachu, a brundibár s nehnutelnou pravdou a pravomocí vypadal trochu jako chlapák po zákroku vazektomie bez skalpelu. Porcování moci nepřipouští utopistické nápady hastrošů tápajících v muňkových pláních – lovná sezona letos vybila škodlivou černou zvěř zasaženou africkým morem a výřad odstřelených politiků se odbil bez příslušného halali. Klekání – šup tam s nimi, šup tam s nimi, našmelili si už dosti, nastal konec hojnosti. Zachrání je Amazon. Kotrmelce skončily – siláci z písku rozfoukaní dokonale podřipským krajem litují vteřin nevyužitých k doplnění domácích kasiček.

Rozohnění bitkaři trefovali hradní řádování, metálování, ostrými a nevybíravými slovy. Jedovaté sliny plili borci bez uzardění – nemnoho toho umí, ale dokáží prý pohnout čínskou kulturou i ekonomikou. Labilní chasa nevydýchala oceněné, do sálu nedorazil poražený pan premiér Sobotka, dětské osypky zachvátily radního Feriho a na mateřství se začala urychleně připravovat krásná topkařka Markéta Pekarová Adamová; pro připomínku – syn zpěvačky milované lidmi odmítl přijmout ocenění a blábolil nesmysly, nu, muzikus pět minus. Každoročně se v hradním sále koná sláva k pobavení lidu – a můžete vzít jed na to, že mnozí ocenění neprojdou a četa čistých odborníků prokádruje prezidentské nápady – nějaký pomýlený lid si strčte za klobouk, my víme, jak se kupčí s řády! Žlučovití neumětelové, psanci ubohé slávy, uhýčkaní hejlové a závistivci budou prskat každoročně – a prezident může být sám Kristus Pán, nonono, ono se na něho už něco najde. Tři prezidenti ve svobodné zemi dostali naloženo spravedlivými, pes by od nich kůrku nevzal, a myslíte, že ti uražení vytvoří nezapomenutelná díla… hele, vy jste rození vtipálci, že? Siláků z písku není dosti, ku zhořklé radosti. Podřipské plavené písky mizí, siláků ubývá.

 

 

 

 

0
Vytisknout
2073

Diskuse

Obsah vydání | 7. 11. 2017