Bagdád chce zrušit kurdskou autonomii v Iráku

31. 10. 2017

Irácký premiér Hajdar al-Abádí zní triumfálně, když popisuje postup ozbrojených sil na poslední baštu IS v západním Iráku. "Náš postup byl fantastický," prohlásil v rozhovoru pro The Independent v Bagdádu. ""Čistíme od nich poušť přímo až na hranici se Sýrií."

Premiér kdysi označovaný za váhavého a slabého je nyní v Bagdádu oslavován kvůli dvěma úspěchům z minulého měsíce: Prvním bylo znovuobsazení Mosulu v červenci po devítiměsíčním obléhání bojovníků IS. Druhým bylo obsazení Kirkúku během několika hodin dne 16. října, bez významného odporu kurdských pešmergů.

Abádí je rozhodnut skoncovat s kvazinezávislostí Regionální vlády Kurdistánu (KRG), která sahá až do dob porážky Saddáma Husajna v Kuvajtu v roce 1991. Tvrdí: "Všechny hraniční přechody do Iráku i z něj musejí být pod výlučnou kontrolou federálního státu." To zahrnuje také kurdský ropovod do Turecka ve Fajš Chabúru, který byl kdysi nadějí na ekonomickou nezávislost, stejně jako hlavní pozemní spojení s Tureckem v Ibrahím Chálilu na severozápadě KRG. Tento přechod byl po čtvrt století životně důležitým spojením Kurdistánu se zbytkem světa. Iráčtí představitelé zřejmě také převezmou mezinárodní část letišť v kurdských městech Irbíl a Sulajmáníja.

Takové dministrativní změny nezní dramaticky, ale v zásadě znamenají konec kvazinezávislého postavení iráckých Kurdů vytvořeného během minulých 26 let. Kurdský prezident Masúd Barzání opouští svou funkci k 1. listopadu; vše co bylo v minulých letech získáno ohrozil, když vypsal referendum o nezávislosti, k němuž došlo 25. září.

Abádí je v silném postavení kvůli podpoře dvou nejdůležitějších sousedů, Turecka a Íránu. Turci podle něj připouštějí, že "udělali chybu", když jednali přímo s KRG a nikoliv s centrální vládou.

Irácký premiér požaduje, aby se pešmergové buď stali součástí irácké armády, nebo malou lokální silou. Pochybuje přitom o tvrzení kurdských úřadů, že mají ve zbrani 300 000 mužů.

Všechny zmíněné změny znamenají, že formální autonomie Kurdistánu bude výrazně oslabena. Je snadné pochopit, proč Barzání odstupuje. Odpor kurdského vedení by byl obtížný, protože je rozděleno a zdiskreditováno debaklem v Kirkúku. Příčinou dominantního postavení iráckého premiéra je však fakt, že poprvé od 80. let nemají Kurdové žádné silné spojence v sousendích státech a USA udělaly během krize v jejich prospěch o málo více, než že lomily rukama.

Když se Barzání nerozumně rozhodl donutit Američany, aby si vybrali mezi ním a Bagdádem, Američané si vybrali irácký stát - a udělali by to tak vždy.

Celý článek v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2928

Diskuse

Obsah vydání | 3. 11. 2017