V liberální bublině ve Spojených státech

18. 5. 2017 / Jan Čulík


Přináším ještě jeden soubor fotografií z Los Angeles, poznamenává Jan Čulík. Navzdory mediálním jobovkám jsem měl z týdenní návštěvy Spojených států velmi pozitivní dojem - ta země mi tentokrát připadala daleko tolerantnější a daleko a dlouhodoběji uvyklejší na základní principy demokratické férovosti a rovnosti, které mi připadaly daleko zakořeněnější než ve středoevropských postkomunistických zemích.

Samozřejmě, že i v USA jistě existuje rasismus, nespravedlnost a ultrapravice, vidíme to v médiích. Nepodařilo se mi ale vykročit z férové a bohaté liberální bubliny a nic takového jsem tam neviděl. Uvědomil jsem si, že demokratická kultura a kultura občanského aktivismu za základní demokratická práva je v USA daleko zakořeněnější, než to vypadá z šokujících zpráv v médiích.

Proto je tak zajímavé - a pro nás všechny na celé planetě tak důležité - zda se tradiční demokratické, multikulturní a férové principy proti útokům podvodnosti a manipulace dokáží v USA ubránit.

Celkově jsem měl dojem, že jsou USA země docela paternalistická, plná nejrůznějších - logických příkazů a zákazů a občané si jsou vědomi toho, že příkazy a normy se musejí plnit - zákon je neporušitelný. Všude máte nejrůznější předpisy, jak se máte chovat, a všude jsou různí zřízenci, kteří na to dohlížejí.

Možná docela výmluvný, až extremní případ - v českém kontextu nepředstavitelný. Po nočním pětihodinovém přeletu z Los Angeles do Filadelfie jsme se zastavili v centru města v parku z rozsáhlou mechanickou fontánou. Sedli jsme si u fontány na kamenná sedátka a jeden člen naší skupiny - unavený po probdělé noci - si na kamenném sedátku pololehl - opřel se na lokty. Okamžitě tu byl zřízenec a nakázal, že v parku se na lavičce musí sedět zpříma!

V letadle z Filadelfie do Glasgow rozdávali Američanům stewardi na vyplnění britské boarding cards, imigrační formuláře. Řekl jsem, "Nepotřebujeme, jsme britští občané." Steward: "Jak vám závidím. Vidíte přece, co se v téhle zemi děje." Já: "No jo, ale vidíte, co se děje v Británii?" Steward: "No, to máte vlastně pravdu."

No, tak se podívejte na ty fotky. První z nich ukazuje, že na dveřích losangeleské kavárny/knihkupectví je nejen nápis "Nekraďte", ale i "Americkému prezidentu vstup zakázán":


Knihkupectví v Los Feliz, v Hollywoodu:


Jak funguje propaganda:


Charles Bukowski:

Restaruace v Los Feliz:

Kdekoliv má ve městě sídlo poslanec, na ulici jsou k němu směrované informační cedule a nápisy. Aby měli občané možnost s ním komunikovat. V ČR dost nepředstavitelné:

Nápis v metru: Sexuální obtěžování jsou nechtěné dotyky, výroky a gesta. A v metru je to zakázáno. Pokud jste zažili v metru sexuální obtěžování, jsme tady, abychom vás vyslechli. Telefonní číslo: ...


Vstup do losangeleského metra. V multikulturní společnosti jsou nápisy jak v angličtině, tak ve španělštině.

Nápis na snad každém záchodě v každé restauraci: STÁTNÍ ZÁKON vyžaduje, že si MUSÍTE UMÝT RUCE, než se odtud vrátíte k práci:

Jízdní kola v Los Angeles:

Koncertní síň Walta Disneyho:

Graffiti:

K nesmírné pohodě v Los Angeles přispívá, jak je to obrovsky multikulturní a multinacionální město. Německá restaurace:

Mikropivovar:

Echo Park, Los Angeles. Při vstupu nápis upozorňující vás, co smíte a co nesmíte. V parku je volně přístupné a rychle wifi. Znalci filmu Čínská čtvrť od Romana Polanského park poznají.





Little Tokyo. V Los Angeles najdete i "malou Arménii", "malou Koreu", řadu dalších čtvrtí, kde se soustřeďují nejrůznější národnosti. Zde Japonci:





Solidární akce japonských Američanů na podporu muslimů. "Mnoho Japonců v Americe bylo za druhé světové války obětí rasové hysterie a cití odpovědnost vystoupit na obranu těch lidí, kteří jsou dnes rasově pronásledováni."



Hollywood, cestou na observatoř v Griffith Parku:








USA
0
Vytisknout
3978

Diskuse

Obsah vydání | 22. 5. 2017