Po nevyhnutelném Trumpově impeachmentu přijde prezident Pence

19. 5. 2017

čas čtení 2 minuty

Každý viceprezident, nehledě na to jak uměřená nebo nepravděpodobná postava, ví, že je jen krůček vzdálen od nejvyššího úřadu, napsal Sean O'Grady. V případě Mikea Pence se může cítit od prezidentství vzdálen jen jeden tweet.


V roce 1974, když k podobné události došlo naposledy, prezident Richard Nixon byl v takových problémech kvůli aféře Watergate, že musel odejít - protože, jak opatrně sdělil v rezignačním projevu z 8. srpna 1974: "Dospěl jsem k závěru, že kvůli Watergate nemusím mít podporu Kongresu, kterou bych považoval za nezbytnou pro podporu každého velmi složitého rozhodnutí a plnění povinností spojených s tímto úřadem způsobem, jaký by vyžadovaly zájmy národa." Jinak řečeno, nedošlo k "přiznání" žádné viny, ale otevřenému připuštění toho, že nemůže zabránit impeachmentu a nucenému odstavení, a že raději ušetří zemi (a sebe i rodinu) dalšího politického rozpolcení. Měl pravdu.

Totéž by pochopitelně sedělo k prezidntu Trumpovi - a to tím spíše, že již existují viditelné známky nepokojů v jeho straně, pokud jde o to, co se během jeho krátké prezidentské vlády dělo; ale také proto, že Trump nemá moc velkou politickou základnu v Kongresu, protože je spíše povstalec než Republikán. Na druhé straně má jistě základnu na venkově.

Trumpiáni dají své názory najevo, pokud přijde čas soumraku bohů, ale zatím si senátoři a členové sněmovny mohou snadno spočítat, že lze více ztratit Trumpovou podporou než jeho výměnou. Pence, na rozdíl od Trumpa, je opatrný, konzervativní a konvenční, a rozhodně patří k Republikánské elitě.

Watergate za sebou zanechala jizvy. Některé jsou citlivé dodnes. Gerald Ford obnovil své postavení natolik, že málem vyhrál prezidentské volby v roce 1976 proti Demokratovi Carterovi. Vypořádal se s porážkou ve Vietnamu, sledoval détente s Ruskem a Čínou, včetně dokončení důležité Helsinské úmluvy, která nakonec pomohla položit Sovětský svaz na lopatky.

Prezident Pence nepochybně bude pokračovat ve značné části Trumpovy agendy, ale pravděpodobně se může potichu vykašlat na mexickou zeď a některé jiné excentrické záležitosti, a určitě by neposílal nevyrovnané tweety, než se ráno posadí ke kávě. Republikáni mohou dát přednost méně naleštěnému prezidentskému páru manželů Penceových a možná že je v americkém zájmu mít za prezidenta muže, který během nominace prohlásil: "Jsem křesťan, konzervativec a Republikán, v tomto pořadí."

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
13244

Diskuse

Obsah vydání | 23. 5. 2017