Donald Trump na Blízkém východě aneb Mír se odkládá na neurčito

23. 5. 2017 / Daniel Veselý

Americký prezident Donald Trump spolu s ministrem zahraničí Rexem Tillersonem zamířil na Blízký východ, aby ujistil své klíčové spojence v Rijádu a Tel Avivu o své neochvějné podpoře a aby lál Íránu a jeho šíitským spojencům. O víkendu Spojené státy a Saúdská Arábie uzavřely vojenský kontrakt v hodnotě 110 miliard dolarů (očekává se, že do této monarchie v průběhu následujících 10 let doputují zbraně za astronomických 350 miliard dolarů), a to navzdory pokračující agresi Rijádu a spol. v Jemenu, který je na pokraji hladomoru. Trump posléze navštívil Izrael, kde právě probíhá protestní hladovka palestinských vězňů, zatímco na Izraelem okupovaném Západním břehu vypukly masové protesty. Ani příliš nepřekvapí, že si americký prezident na horké blízkovýchodní půdě počíná jako pověstný slon v porcelánu, jenž se navíc zasazuje o prohloubení tamních konfliktů nejen po sektářské linii.

Donald Trump přednesl v Rijádu, kam se sjeli předáci desítek arabských monarchií, bizarní projev namířený proti Íránu, Hizballáhu, jemenským Húsijům a iráckým šíitským milicím, a to v okamžiku, kdy si Íránci v relativně férových prezidentských volbách zvolili nejumírněnějšího kandidáta a zároveň stávajícího prezidenta Hasana Rúháního, jemuž odevzdali hlasy především mladí, ženy a liberálové. I když íránský politický systém nelze ani s notnou dávkou fantazie označit za demokratický, kupříkladu v Saúdské Arábii mohou lidé volit pouze zastupitele do místních rad, jež de facto nemají žádnou moc. Saúdská Arábie je absolutistickou monarchií a vedle rozsáhlého porušování lidských práv by tu mohlo docházet k takovým absurditám, že by například panel saúdských vědců dospěl k závěru, že ženy nejsou lidé, ale pouze savci, a mohou se tak těšit stejným právům jako velbloudi, dromedáři a kozy (Jde ale o hoax). Tato absurdita a jiné groteskní, byť v jádru reálné a děsivé skutečnosti patrně přiměly Ivanku Trumpovou, aby pochválila pokrok v ženských právech, k němuž údajně v monarchii došlo. Nenechme se mýlit - za vším stojí peníze, vliv a moc, a ani Ivanka Trumpová nepřišla zkrátka. O lidská práva tu samozřejmě nejde ani omylem, ostatně to Trumpova administrativa ani nepředstírá.

A jestliže v Íránu utrpěl porážku ultrakonzervativní kandidát a favorit zkorumpovaných Revolučních gard Ebrahim Raisi, jenž má ruce namočené v krvi tisíců politických vězňů popravených v roce 1988, je to samozřejmě dobrá zpráva. Trumpovo obvinění Teheránu z vedení rozsáhlé státně teroristické kampaně proto padá na spálený úhor reality, neboť prezident Rúhání uzavřel se Spojenými státy přelomovou dohodu o íránském jaderném programu, je nakloněný korektním vztahům s Bílým domem a působí jako spolehlivá hráz proti tamním hardlinerům. Silně kontroverzní a problematická je však úloha Íránu v Sýrii, kde Teherán bojuje po boku brutálního prezidenta Asada. Na druhou stranu krutý wahhábistický režim, jemuž Donald Trump skládal jednu poklonu za druhou, inspiroval teroristický kult Daeše, dlouhá léta destabilizoval Sýrii podporou tamní odnože Al-Káidy, postavil se za pučisty v Egyptě, zadusil demokratické protesty v Bahrajnu - o decimaci Jemenu nemluvě.

Americký prezident ve spolupráci s plejádou sunnitských diktátorů a autokratů podle reportéra Roberta Fiska v Rijádu položil základy „arabského NATO“ ve zjevné snaze neutralizovat vliv šíitského Íránu, a to nejlépe vojenskou silou. K této koalici samozřejmě patří také Izrael, jemuž je Írán stále solí v očích. Někteří pozorovatelé dokonce varují před vířením válečných bubnů, jako tomu bylo v předvečer anglo-americké intervence do Iráku.

Trumpova a Tillersonova návštěva Izraele probíhá v době, kdy v izraelských věznicích stovky palestinských vězňů drží protestní hladovku a na Západním břehu demonstrují tisíce lidí poté, co ilegální osadník usmrtil mladého Palestince. Demonstranti, kteří čelí izraelským ozbrojeným složkám, vězňům vyjádřili podporu a na znamení solidarity vyhlásili generální stávku. Americký prezident míní navázat tam, kde jeho předchůdce před třemi lety ztroskotal: Chce obnovit blízkovýchodní mírový proces, který je však v komatózním spánku. Nutno poznamenat, že si Trump v Jeruzalémě stejně jako v Rijádu počíná neohrabaně, neboť se jako první americký prezident odhodlal ke kontroverznímu kroku a navštívil Zeď nářků.

Přestože si Trump, jemuž chápání složité blízkovýchodní reality komplikuje akutní nedostatek vědomostí a přebujelé ego, vytkl grandiózní cíl, již nyní je zjevné, že nemá po ruce konkrétní plán, jak blízkovýchodní pat vyřešit. Avšak Trumpova zmínka o nezlomném poutu mezi Spojenými státy a Izraelem na Ben Gurionově letišti hned po jeho příletu mnohé naznačuje. Zvláště poté, co izraelský premiér Netanjahu americkému prezidentovi blízkovýchodní spor vylíčil jako zápas civilizace a barbarských sil. Trump v Jeruzalémě slíbil, že Spojené státy nedopustí, aby Írán vyvinul jadernou zbraň a že přehodnotí dohodu o íránském jaderném programu.

Návštěva amerického prezidenta a šéfa diplomacie na Blízkém východě opět potvrzuje jednu zásadní věc. Spojené státy se lvím dílem podílejí na rozdmýchávání tamních animozit a konfliktů, neboť se entuziasticky staví na stranu dvou států, jež dlouhé dekády tento klíčový region destabilizují největší měrou. I když se šíitský Írán a jeho spojenci bezesporu dopouštějí mnohých zločinů, je naprosto pošetilé dělat všechno proto, aby ultrakonzervativní síly v Teheránu získaly ideologickou munici a koneckonců i moc, navíc ve chvíli, kdy Írán podává Spojeným státům vstřícnou ruku.

0
Vytisknout
4050

Diskuse

Obsah vydání | 25. 5. 2017