Svědectví rukojmího Islámského státu: Nemá smyslu teroristy zabíjet. Musíme zlikvidovat ten narativ

25. 5. 2017


Vydáváme znovu svědectví francouzského rukojmího Nicolase Hénina, který poznal Islámský stát z první ruky, když jím byl dlouhé měsíce vězněn. Snad to mnohé vysvětlí. (Původně jsme článek vydali 22. prosince 2015.)

Nicolas Hénin: Já se jich nebojím. Myslím, že strach brání lidem v tom, aby reagovali racionálně. Proč nás terorizují? Protože chtějí, abychom reagovali iracionálním způsobem, z čehož nakonec budou mít oni prospěch. Úspěch teroristického činu nezávisí na jeho pachatelích. Závisí na jeho obětech. Jen blbec si může myslet, že al Kajda a bin Ladin byli invazí do Afghánistánu a do Iráku potrestáni. Ne, to byly opravdové úspěchy.

Reportér: Jakým způsobem je možné ochromit ten celý narativ? Protože samozřejmě neexistuje jen organizace zvaná Islámský stát.

Nicolas Hénin: Pomáháním uprchlíkům. Uprchlická krize letos v létě byla pro Islámský stát obrovskou ranou. Naprosto to zničilo jejich propagandu. Propaganda Islámského státu je totiž založená na tvrzení, že západní společnost není pro muslimy vhodná k životu a že muslimové na Západě jsou marginalizováni a že jsou terčem nenávisti. A letos v létě jsme byli svědky toho, jak statisíce muslimů opustily tuto údajně svatou zemi, zaslíbenou zemi, ten chalífát, a odešly do zemí nevěřících, do našich zemí, a ke všemu tam ještě byli přijati s otevřenou náručí. A to bylo naprostou ránou pro propagandu Islámského státu. Mimochodem, jedním z cílů pařížských útoků v listopadu bylo narušit tu pohostinnost vůči uprchlíkům.

Nicolas Hénin byl rukojmím organizace Islámský stát v Sýrii. Byla to noční můra, která trvala deset měsíců. Ve své knize Jihad Academy (Akademie džihádu) ale píše, že ta noční můra nebyla ničím závažným ve srovnání s utrpením, jímž prochází obyvatelé Sýrie a Iráku. Je to novinář, který byl propuštěn loni. Reportér Mark Mardell z rozhlasu BBC se ho zeptal, co si myslí o těch lidech, kteří ho mučili a zavraždili jeho přátele. Tento pozoruhodný rozhovor se vysílal v úterý 22. prosince na domácí britské rozhlasové stanici BBC Radio Four v pořadu The World at One.

Nicolas Hénin: Jsou to úplně normální lidi. Viděl jsem je zblízka po mnoho měsíců. Skoro rok. A viděl jsem je při jejich každodenním životě. Takže na mě už nedělají žádný dojem. Pro mě už jejich legenda není přesvědčivá.

Reportér: Vám připadají normální?

Nicolas Hénin: No, mají určitý druh šílenství. Bezpochyby mají proprané mozky. Ale vůbec to nejsou superhrdinové teroru, což předstírají.

Reportér: Co myslíte, že ty lidi přitáhlo k této filozofii?

Nicolas Hénin: Je pravděpodobné, že na začátku radikalizace existoval pravděpodobně určitý pocit nespravedlnosti. Měli zřejmě pocit, že jsou nějakým způsobem marginalizováni. A je také pravděpodobné, že u mnoha z nich byl zpočátku motivem jejich radikalizace hněv, když viděli, že Syřané jsou masakrováni a mezinárodní společenství pro ně nehne ani prstem. Pak si začali budovat šílenou konstrukci světa. Jako že existuje obrovské spikutí proti muslimům.

Reportér: Do jaké míry je to důsledkem západní zahraniční politiky a do jaké míry je to důsledkem jejich náboženství?

Nicolas Hénin: Se západní zahraniční politikou to samozřejmě má mnoho společného. Když se podíváte na původ Islámského státu, je zjevné, že otcem Islámského státu je americká invaze do Iráku roku 2003 - v Iráku pak vznikla al Kajda, která byla předchůdcem Islámského státu - a matkou Islámského státu je nečinnost mezinárodního spolelečenství poté, co začala být syrská revoluce strašlivým způsobem potlačována, při čemž byly usmrceny statisíce lidí. Svět pod tím udělal červenou čáru a Syřanům vůbec nepomohl.

Reportér: Jak to vyjadřovali ti lidé, kteří vás věznili?

Nicolas Hénin: No, jsou to vědecké důkazy. Když pohlédnete na Irák, byl jsem sám v roce 2003 v Bagdádu. Dělal jsem reportáže o americké invazi z Bagdádu. V Bagdádu jsem žil během posledního měsíce vlády Saddáma Husajna. Mohu vám svědčit o tom, že v tom městě tehdy nebyl jediný džihádista. Před invzí z roku 2003 nebyla al Kajda v Iráku přítomná. Ano, je to fakt, že až invaze z roku 2003 importovala al Kajdu do Iráku. A dělal jsem reportáže ze Sýrie během demokratické revoluce. V prvních měsících v Sýrii jsem neviděl skoro žádnou zbraň. Měl jsem štěstí, že jsem mohl přijít do Sýrie před militarizací této revoluce. Než se ta revoluce proměnila v něco jako občanskou válku. Takže jsem postupně viděl zoufalství těch lidí. Během mých prvních cest do Sýrie mě tamější lidé přijímali nesmírně vřele. Říkali mi: Musíte o tom, co chceme, informovat svět, protože když svět uvidí, o co usilujeme, pomůže nám obrovskou měrou. A s vaší pomocí my zvítězíme. A při každé další návštěvě jsem také viděl vzestup džihádistů a radikalizaci opozice. Všichni mi říkali, Pomozte nám! Pomozte nám! Nebo se obrátíme na al Kajdu. Bylo to opravdu upřímné, zoufalé volání o pomoc. Zoufale nás prosili o pomoc. Říkali, prosím vás, nenechte nás v takové situaci, abychom se museli obrátit na al Kajdu. A syrský režim dokázal přežít pouze v důsledku mezinárodní pomoci, finanční, vojenské a politické podpory od svých kmotrů, Íránu a Ruska.

Reportér: Ale jak vaše strašlivé zkušenosti, vaše důvěrné styky s těmito lidmi, s konvertity na tento způsob myšlení, jak to změnilo vaše vnímání Islámského státu a jeho bojovníků:

Nicolas Hénin: Byl jsem schopen jim lépe rozumět. Protože jsem viděl zvnitřku, jak fungují. Zaprvé to rozbilo mou osobní zeď strachu. Já se jich nebojím. Myslím, že strach brání lidem v tom, aby reagovali racionálně. Je to teroristická organizace. Co je jejich zaměstnáním? Terorizovat lidi. Z toho je nemůžeme obviňovat.

Reportér: Z toho je nemůžete obviňovat? Poté, co udělali vám a vašim přátelům?

Nicolas Hénin: Nemůžeme je obviňovat, že nás terorizují, protože to je jejich práce. Samozřejmě je můžeme obviňovat z toho, že jsou teroristy. Ale to, co dělají, je to, co je jejich práce: terorizovat lidi. A proč nás terorizují? Protože chtějí, abychom reagovali iracionálním způsobem, z čehož nakonec budou mít prospěch. Skutečný úspěch teroristického činu nezávisí na jeho pachatelích. Závisí na jeho obětech. Krásným příkladem jsou útoky z 11. září. Úspěchem 11. září není pád věžáků WTC, ale invaze do Afghánistánu a do Iráku. Jen blbec si může myslet, že al Kajda a bin Ladin byli invazí do Afghánistánu a do Iráku potrestáni. Ne, to byly opravdové úspěchy.

Reportér: Z těch lidí, které jste tam znal: Myslíte si, že to byli brutální lidé, kteří byli přitahováni ideologií, v jejímž rámci mohli pak vyjadřovat svou brutalitu, anebo že byli prostě brutální ve službě té ideologie?

Nicolas Hénin: Jsou to pravděpodobně brutální a zradikalizovaní lidé, kteří hledali věc, za kterou by mohli bojovat, a tu jim poskytl Islámský stát.

Reportér: Vy charakterizujete některé z nich jako "ztracence".

Nicolas Hénin: To ano. Mnozí z nich jsou nesmírně dětinští, jsou k politování. Způsob, jak se oblékají, například. Jako děti, když si hrají na válku.

Reportér: Říkal jste o jednom, že byl daleko více ovlivněn francouzskými televizními seriály než čtením koránu.

Nicolas Hénin: Ano, zejména Medinamush. Medinamush byl fascinován detektivním seriálem ve francouzské televizi, který zobrazuje slavné zločince. Mám z toho pocit, že dělal všechno to, co dělal, včetně pak zabíjení židů v Bruselu, jen proto, aby se stal hvězdou v tomhle televizním seriálu.

Reportér: Takže nábožensky vůbec motivován nebyl.

Nicolas Hénin: Samozřejmě, že s náboženstvím neměl vůbec nic společného. Nikdy jsem ho neslyšel citovat korán ani říkat cokoliv náboženského.

Reportér: Jak to na vás působilo, když jste se dověděl, že Britové usmrtili muže zvaného džihadistický John.

Nicolas Hénin: Já osobně jsem proti trestu smrti, takže pro mě je obtížné vyjadřovat nějaké uspokojení nad tím, že byl někdo usmrcen, i když to byl tento člověk. To pro mě není spravedlnost. Ale oni usmrtili muže, který mi způsobil hodně bolesti a zavraždil mé nejlepší přátele.

Reportér: Nemáte tedy ani pocit uspokojení spojeného s vinou?

Nicolas Hénin: Vůbec ne. Ničí smrt mě nemůže uspokojit. Nenávist mě nedojímá. Nemotivuje.

Reportér: Jaké máte pocity vůči lidem, kteří vás brutalizovali, mučili vaše přátele a zavraždili je?

Nicolas Hénin: Chci je eliminovat, ale bomby jsou velmi neefektivní způsob, jak je eliminovat. Efektivním způsobem je zlikvidovat ten narativ. Nemá smyslu zabíjet teroristy. Musíme zlikvidovat ten narativ.

Reportér: Takže bombardovací kampaň, kterou Británie právě zahájila, je k ničemu.

Nicolas Hénin: Neříkám, že vojenské akce jsou vždycky k ničemu. Musejí však zůstat nesmírně okrajovou záležitostí. Jen velmi malou součástí celkové strategie odstranit tuto katastrofu pro syrský národ.

Reportér: Jakým způsobem je možné ochromit ten celý narativ? Protože samozřejmě neexistuje jen organizace zvaná Islámský stát.

Nicolas Hénin: Pomáháním uprchlíkům. Uprchlická krize letos v létě byla pro Islámský stát obrovskou ranou. Naprosto to zničilo jejich propagandu. Propaganda Islámského státu je totiž založená na tvrzení, že západní společnost není pro muslimy vhodná k životu a že muslimové na Západě jsou marginalizováni a že jsou terčem nenávisti. A letos v létě jsme byli svědky toho, jak statisíce muslimů opustily tuto údajně svatou zemi, zaslíbenou zemi, ten chalífát, a odešly do zemí nevěřících, do našich zemí, a ke všemu tam ještě byli přijati s otevřenou náručí. A to bylo naprostou ránou pro propagandu Islámského státu. Mimochodem, jedním z cílů pařížských útoků v listopadu bylo narušit tu pohostinnost vůči uprchlíkům.

Zdroj v angličtině (audio, od minuty 34.53) ZDE

0
Vytisknout
9429

Diskuse

Obsah vydání | 26. 5. 2017