Proč volit do "Evropského parlamentu"? (1)

22. 5. 2014 / Miloš Dokulil

K volbám dojde už mezi 22. až 25. květnem. V atriu budovy Evropského parlamentu (dále "EP") je vyvěšeno v různých jazycích heslo "Uplatni svou moc: zvol ty, kteří budou vládnout Evropě". Britský The Economist si všiml nejen verbálního posunutí tohoto hesla v anglické verzi, v níž čteme, že má být volen ten, "kdo je zodpovědný za Evropu" (tj. "who is in charge of Europe"; tamtéž, číslo ze 17/5, str. 18).

Snad nejdříve pár orientačních čísel. Jde o 751 poslaneckých míst. Rozpočet EP obnáší 1,75 miliard eur ročně. Velké výdaje (celkem jejich čtvrtinu!) spolkne přitom převod všech textů do 24 jazyků EU. "Jenom 180 milionů eur" spolkne navíc fakt, že centrální úřady EU vykonávají svou činnost nikoli na jednom místě, ale ve třech sídlech. Nejvíc těch aktivit probíhá samozřejmě v Bruselu. Štrasburk jako oficiální sídlo EU se každý měsíc zalidní na 4 dny k plenárním schůzím EP. A v Lucemburku sídlí všechny pomocné provozy organizace. Asi nás napadne, proč takové tříštění; a proč se neušetří aspoň soustředěním všech zasedání EP na jedno místo, tj. zrušit aspoň ta nákladná zasedání ve Štrasburku. S tím by ovšem musela souhlasit především Francie, na jejímž území se plenární zasedání konají, což z prestižních důvodů očekávat nelze. Přitom tři čtvrtiny poslanců EP by naopak takové řešení uvítaly (alespoň podle tvrzení již zmíněného Economistu, jehož mnohé údaje jsou zde ve zkratce tlumočeny). Účetnictví EU -- podle šetření Transparency International, tlumočeného Economistem -- je považováno za nehospodárné, ne-li korupční (aniž je snaha EP tohle účinně řešit). Zvažme jen to, že např. prestižní zřetele související s plenárními zasedáními ve Štrasburku vedou k tomu, že se sice musí vynakládat prostředky na tamní budovy EU na 365 dní v běžném roce, ale 317 dní zejí tyto prostory prázdnotou!

Výchozí výhrady k hospodaření "Bruselu" nejsou jen něčím formálním, anebo dokonce pouze doprovodným "nutným zlem". Vzpomeňme, že i ČT si všimla toho, jak teď zde raději nejmenovaní poslanci EP byli zastiženi reportéry, kteří před nimi prchali, nechtějíce se svěřovat s účelem té "otočky na kramfleku", protože si šli jen pro peníze a spěchali zase honem na zpáteční cestu domů. Je otázka do pranice, zda lze takové poslance věrohodně považovat za reprezentativní zástupce (jak ČR, tak EU), a v jakém smyslu.

Mnohem dramatičtější problém souvisí automaticky s tím, čemu se noblesně říká "demokratický deficit". Na počátku reprezentace v rámci EU byli zástupci jmenovaní jednotlivými parlamenty členských zemí. Od roku 1979 je EP složen z poslanců volených přímo. A zde je hned další problém. Jako kdyby instituce, která je v prostoru vzdálena víc, byla méně důležitá (či prospěšná). Nejeden kandidát či kandidátka na poslance do EP jako kdyby pouze takto měl získat právo na "zasloužený" lukrativní "důchod". (Takže EP = privilegované "odkladiště" z hlavní domácí scény na jakousi slepou kolej politické kariéry, byť nemálo slušně honorované?)

V "nejlepším" přestat? Cítím, že nelze příliš zneužívat trpělivost toho, kdo takový text čte. Zvláště kdyby mělo přesto platit, že účast ve volbách do EP je málem nutnost, aspoň pro ty z nás, kdo chtějí aspoň brzdit negativní vlivy z "centra" (jímž možná diskutabilně "Brusel" je). I když jen takto uvažovat rovněž nevypadá zrovna přínosně. (Možná i vinou toho [či "díky tomu" ?], že bylo tolik rozmanité medializace kolem tzv. Lisabonské smlouvy a případných výhrad k jejímu znění, třeba hned ze strany tehdejšího prezidenta ČR V. Klause.) Takže k tématu se ještě jednou společně vrátíme...

0
Vytisknout
3456

Diskuse

Obsah vydání | 23. 5. 2014