Na Ukrajině byly zahájeny prezidentské volby, avšak východ země zůstal doma

25. 5. 2014

Účast v prezidentských volbách je velká v hlavním městě Ukrajiny Kyjevě a na západě země, avšak většina volebních místností na vzbouřenci ovládaném průmyslovém východě zůstala uzavřena.

"Ukrajina je nyní jiná země, takže netuším, proč bychom se měli účastnit těchto voleb," řekla jedna žena ve vzbouřenci ovládaném Doněcku. "Na výsledku těchto voleb nám nezáleží."

Západ považuje prezidentské volby za důležitý krok, který má zabránit dalšímu rozčlenění Ukrajiny poté, co Rusko anektovalo v březnu černomořský poloostrov Krym po svržení prokremelského prezidenta Viktora Janukovyče.

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk apeloval na voliče, aby se nedělních voleb účastníli "na obranu Ukrajiny".

"Doufám, že tyto volby konečně přinesou Ukrajině mír," řekl osmatřicetiletý podnikatel Oleg při hlasování v západní nacionalistické baště Lvov nedaleko polské hranice.

Avšak v doněckém regionu, kde vzbouřenci vyhlásili nezávislost, bylo otevřeno jen 426 z celkového počtu 2430 volebních místností a žádné ve městě.

Už před volbami zaznamenali volební úřednicí množství případů zastrašování a útoků na volební místnosti a vzbouřenci pohrozili v sobotu, že volby naruší "silou, bude-li to nutné".

Před volbami došlo k násilí v městě Slavjansku, kde byli dva západní fotografové a jejich ruský tlumočník raněni v přestřelce mezi separatistickými a ukrajinskými jednotkami.

Ruský prezident Vladimír Putin, který dostal pravomoc od ruského parlamentu provést invazi na Ukrajinu, pokud bude nutné "ochránit" tamější etnické Rusy, v pátek udělal, jak se zdá, podstatný ústupek tím, že konstatoval, že je ochoten spolupracovat s novým kyjevským vedením.

"Chápeme, že lid Ukrajiny chce, aby jejich země vyšla z této krize. Budeme zacházet s jejich volbou s respektem," řekl.

Rusko také uvedlo, že začalo stahovat asi 40 000 vojáků a desítky tankových praporů od hranic s Ukrajinou.

Ukrajina zmobilizovala více než 82 000 policistů a 17 500 dobrovolníků ve snaze zajistit bezpečnost pro hlasování. Na volby dohlíží 1200 mezinárodních inspektorů.

Jedním z předních prezidentských kandidátů je Petro Porošenko - miliardářský čokoládový baron a politický veterán, které požaduje, aby měla Ukrajina těsné vazby na Evropu - a 17 daleko méně populárních kandidátů, mezi nimiž je i bývalá premiérka Julia Tymoženková.

Volby by novému prezidentu měly poskytnout legitimitu v jeho úsilí potlačit vzbouření na východě země a napravit vztahy s bývalými pány Ukrajiny v Rusku.

Avšak z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že Porošenko zřejmě nezíská plných 50 procent hlasů, takže se bude 15. června muset konat druhé kolo voleb, takže Ukrajina zažije další tři týdny politické nejistoty.

Předčasné prezidentské volby zorganizovala prozatímní kyjevská vláda, která převzala moc poté, co uprchl dosavadní ukrajinský prezident Janukovyč po krvavém vyvrcholení mnoha měsíců protestů, vyvolaných odmítnutím aliance s EU.

Od doby, kdy začátkem dubna začali separatisté bojovat proti Kyjevu se zbraní v ruce, zahynulo podle AFP asi 150 osob.

Ukrajina doufá, že 27 miliard dolarů globální pomoci, která jí byla přislíbena poté, co starý režim padl, pomůže odvrátit hrozbu bankrotu a obnoví růst v zemi postižené hospodářskou krizí. Avšak nové vedení bude také muset jednat s Ruskem o životně důležitých dodávkách zemního plynu. Moska hrozí, že dodávky plynu zastaví, pokud Ukrajina do začátku června neuhradí své dluhy.

Hlasování končí v 17 hodin světového času a první výsledky se očekávají od 21 hodin světového času.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
4125

Diskuse

Obsah vydání | 26. 5. 2014