Proč by levice měla sledovat město Jackson ve státě Mississippi

23. 5. 2014

Vzniká nový politický a ekonomický model, a neobjevuje se tam, kde byste jej možná čekali. V centru Jihu, ve městě pojmenovaném po jednom z nejrasističtějších prezidentů v dějinách Spojených států, v krajině připomínající části Detroitu a dalších rozpadajících se průmyslových center, působivá mezigenerační spolupráce komunitních organizátorů a aktivistů zahájila odvážný program posilování černošské dělnické komunity, kterou kapitalismus 21. století uvrhl do zaostalosti, píše Michael Siegel.

Program ekonomické demokracie v Jacksonu je výtvorem koalice lokálních a národních politických sil včetně Hnutí Malcolma X (MXGM), Jacksonského lidového shromáždění a Lumumbovy kanceláře. Součástí počáteční vize byla konference, která katalyzovala některé ze starostových ekonomických iniciativ, včetně cíle pomáhat místním dělníkům získávat vládní pracovní smlouvy. Naneštěstí Lumumba, který v červnu výraznou většinou vyhrál volby, setrval v úřadu starosty pouze krátce, než 25. února z nevysvětlených příčin zemřel.

Navzdory radikálnímu politickému zázemí byl Lumumba lidmi z Jacksonu uznáván, pracoval zde dlouho jako komunitní organizátor a mentor mládeže. Lumumba a MXGM také používali inovativní organizační taktiku aktivizace místního obyvatelstva. Chodili dům od domu rekrutovat účastníky Jacksonského lidového shromáždění, nezávislého útvaru, který vznikl jako součást reakce na hurikán Katrina. Shromáždění se nyní schází čtvrtletně, aby diskutovalo o zájmech komunity a o různých tématech včetně participace na federálním sčítání lidu a výukovém programu městských veřejných škol. Práce shromáždění se účastní stovky obyvatel a místní, kteří nejsou spojení s Lumumbou ani MXGM, vedou pracovní skupiny věnované ekonomickému rozvoji, vzdělání a veřejné bezpečnosti.

Ještě důležitější ale zřejmě je, že komunita už opravdu nutně potřebovala radikální politiku. Město obývá 85% Afroameričanů, 98% studentů veřejných škol pochází z jejich řad a okolní okres Hinds je černý z 75%, avšak jen asi 5% z přibližně miliardových veřejných výdajů v regionu směřuje k černým zaměstnancům a do podniků vlastněných Afroameričany. Velká většina vládních smluv připadne podnikům sídlícím mimo město a dokonce mimo stát.

Lumumbova administrativa slíbila věnovat se ekonomické nerovnosti prostřednictvím nového přístupu k veřejným výdajům. Jedním z opatření je vydání miliardových dluhopisů s cílem financovat obnovu infrastruktury, včetně opravy silnic, vodovodů a kanalizace. A ačkoliv samotné zvýšení daně z prodeje nebylo revolučním aktem, cílem takto vytvořeného fondu bylo financovat vznik místních dělnických družstev, která by mohla získat zakázky na obnovu města.

Černé družstevní hnutí lze sledovat zpět až do doby otroctví a "Podzemní železnice" (projektu pašování otroků na Sever, kde bylo otroctví zrušeno), kdy někteří dávali dohromady úspory, aby vykoupili jednotlivé členy komunity, a kdy další sdíleli zdroje na podporu sítí zajišťujících útěk.

V dobách bojů za pracovní práva a zdravotní péči, masivní skryté nezaměstnanosti a směšné federální minimální mzdy byla dělnická družstva nástrojem prevence ždímání nadhodnoty z pracujících.

Organizátoři v Jacksonu usilují o vybudování vlastní verze baskického Mondragonského kooperativu na Jihu. Nová družstva zde zahrnují recyklační průmysl, pětiakrovou městskou farmu, prádelnu a stavební firmu. Místní a národní organizace poskytují podporu, a to včetně Federace družstev Jihu/Zemědělského pomocného fondu, projektu Jižanské ekonomiky budované zdola a Fondu demokratických komunit.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
7835

Diskuse

Obsah vydání | 26. 5. 2014