V eurovolbách posílily euroskeptické strany, avšak drtivou většinu v Evropském parlamentě budou stále mít proevropské strany

26. 5. 2014

čas čtení 6 minut

Tyto eurovolby byly důležitější než kdy předtím, neboť Evropský parlament ve Štrasburku získal větší pravomoci a bude podstatnou měrou v nadcházejících pěti letech rozhodovat o legislativě EU a také určí výsledek bitvy o nejvlivnější funkci v Bruselu, nového šéfa Evropské komise. Největším seskupením europoslanců se zřejmě stane evropský blok křesťanských demokratů, v jehož čele stojí CDU Angely Merkelové. Na druhém místě budou sociální demokraté. Avšak po pěti letech měnové a dluhové krize, recese a divošských škrtů odhalily výsledky letošních eurovoleb rozhádanou Evropu: nesmírně nestabilní, roztříštěnou, s voliči v deziluzi.

Evropská politika dostala šok, když francouzští extremní nacionalisté triumfovali ve volbách do evropského parlamentu, v nichž po celém kontinentě zvítězilo bezprecedentní množství poslanců nepřátelských nebo skeptických vůči Evropské unii. Bylo to silné vyjádření nedůvěry v politickou elitu Evropy, píše v deníku Guardian Ian Traynor.

Ve Francii získala Národní fronta podle předpovědí 25 procent hlasů, zatímco podpora vládnoucích socialistů prezidenta Françoise Hollandea podle průzkumů prováděných u východu z volebních místností poklesla na 14 procent.

V Británii povstání strany UKIP Nigela Faragea také porazilo všechny tři hlavní politické strany, i když s menší většinou, kterou předpovídaly v posledních týdnech některé předvolební průzkumy. Volební účast v Británii byla 36 procent, vyšší než v posledních eurovolbách r. 2009.

V Řecku drtivě zvítězil Alexis Tsipras se svým ultralevicovým hnutím Syriza a porazil konzervativce z Nové demokracie a sociální demokraty ze strany Pasok. Neofašisté ze strany Zlatý úsvit získali asi 10 procent.

Z průzkumů u východu z volebních místností vyplývá, že s podobným množstvím hlasů zvítězila protiimigrační Lidová strana v Dánsku. V Rakousku získala ultrapravicová Strana svobody podle předpovědí pětinu hlasů. V Maďarsku získala neofašistická strana Jobbik asi 15 procent hlasů.

Na straně extremní levice získala podstatnou podporu v Irsku strana Sinn Féin a strana Die Linke dostala v Německu asi 8 procent. Křesťanští demokraté Angely Merkelové v Německu lehce vyhráli, ale v tomto nejmocnějším státě Evropské unie se do Evropského parlamentu dostali také podle předpovědí první němečtí euroskeptici ze strany Alternativa pro Německo a také první neonacistický poslanec ze Národnědemokratické strany Německa, která omlouvá Hitlera.

Křesťanští demokraté Merkelové přišli o několik percentuálních bodů, zatímco němečtí sociální demokraté zaznamenali podstatné zisky, takže se rozdíl mezi oběma velkými německými stranami snížil na asi 8 percentuálních bodů.

Tyto eurovolby byly důležitější než kdy předtím, neboť Evropský parlament ve Štrasburku získal větší pravomoci a bude podstatnou měrou v nadcházejících pěti letech rozhodovat o legislativě EU a také určí výsledek bitvy o nejvlivnější funkci v Bruselu, nového šéfa Evropské komise.

Avšak mandát parlamentu je oslaben nízkou volební účastí jen asi 43 procent, což vyvolává znovu otázky o legitimitě tohoto parlamentu.

Největším seskupením europoslanců se zřejmě stane evropský blok křesťanských demokratů, v jehož čele stojí CDU Angely Merkelové, i když tento blok přišel asi o 50 křesel. Na druhém místě budou sociální demokraté. Tyto dva velké bloky, podporující EU, budou mít drtivou většinu v parlamentě s 751 křesly a možná se spojí ve velkou koalici, aby zabránily blokaci schvalování zákonů.

Avšak po pěti letech měnové a dluhové krize, recese a divošských škrtů odhalily výsledky letošních eurovoleb rozhádanou Evropu: nesmírně nestabilní, roztříštěnou, s voliči v deziluzi. Ti voliči, kteří k volbám přišli, snížili svou podporu pro mainstreamové strany a favorizovali okrajové strany.

Průměrná účast v letošních eurovolbách byla těsně nad 43 procenty, což je stejné jako v eurovolbách v roce 2009, kdy byla účast nejnižší pro volby do parlamentu, který postupně získává stále větší pravomoci.

Pro evropské politiky byl nejvíce šokující výsledek z Francie. Le Penová okamžitě charakterizovala svůj volební úspěch jako "Francii pro Francouze", požadovala, aby vláda odstoupila a aby Hollande rozpustil parlament.

Vlna odporu voličů proti establishmentovým stranám bude mít podstatný dopad na politiku v jednotlivých státech EU i na provádění politiky Evropské unie z Bruselu.

Velký úspěch Národní fronty ve Francii bude mít neznámé důsledky pro francouzskou politiku, zatímco v Itálii předpokládané vítězství nového premiéra Mattea Renziho bude interpretováno jako mandát pro jím navrhované reformy, navzdory skutečnosti, že jeho vláda je nevolená.

Výsledky eurovoleb vyvolají tlak na předčasné volby v Řecku a v Bulharsku, zatímco drtivé vítězství pro sociální demokraty a Zelené ve Švédsku signalizuje porážku vládnoucích konzervativců ve volbách letos v září.

Vítězní křesťanští demokraté budou mít většinu asi 20 křesel a nárokují si funkci nového předsedy Evropské komise, kterou chtějí obsadit Jeanem-Claudem Junckerem, bývalým premiérem Lucemburska. Avšak jeho soupeř německý sociální demokrat Martin Schulz byl v neděli večer v Berlíně oslavován jako morální vítěz těchto voleb.

Šéfové jednotlivých národních vlád se mají sejít v Bruselu v úterý a jednat o tom, co dál. Nejslabším politikem tam bude francouzský prezident Hollande. Britský premiér David Cameron se bude snažit využít tohoto volebního zemětřesení pro argumentaci, že je nutno EU od základu zreformovat.

Navzdory triumfu francouzské Národní fronty zůstává otázkou, zda se Le Penové podaří dát dohromady dostatečné množství sympatizujících stran, aby utvořila v parlamentě hlasovací blok. To vyžaduje 25 europoslanců z nejméně sedmi zemí. Le Penová lehce dá dohromady počet poslanců, ale potenciální spojenci z Belgie a ze Slovenska se možná do evropského parlamentu nedostanou, takže by nedala dohromady sedm zemí. Největší spojenec Le Penové, Geert Wilders a jeho Strana svobody z Nizozemí zaznamenala menší podporu, než se očekávalo.

Je také otázkou, zda se britskému premiéru Cameronovi podaří udržet svou vzbouřeneckou frakci Evropských konzervativců a reformistů. Podle předpovědí získají jeho polští spojenci 19 křesel, což by znamenalo, že nahradí britské konzervativce jako největší národní kontingent v tomto bloku.

Řecké vítězství Syrizy zjevně odráží frustraci obyvatelstva způsobenou tvrdými škrty tamější vlády.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3711

Diskuse

Obsah vydání | 28. 5. 2014