Samuel Colt v EU

27. 5. 2014 / Jan Sláma

Tento gentleman, notoricky známý ve zbrojní technice, stejně jako pan Kalašnikov, by se patrně v EU musel zbláznit.

Pan Colt v devatenáctém století, snad roku 1835, si dal patentovat bubínkový revolver. Na jeho výrobu postavil továrnu jejíž motto bylo vyrábět seriově . Toto přání bylo podmíněno výrobou vyměnitelných součástí. Takže kterákoli poškozená součást jeho zbraně byla opravitelná jednoduchou výměnou příslušné vadné. Léta před tím byly zbraně a i jiné výrobky vyráběny individuálně, takže každý výrobek byl originál. Ze sběratelského hlediska to asi bylo výborné, ale z praktického hlediska to nestálo za nic.

Dnes, po posledních zkušenostech, si připadám jako v předcoltovských časech. Stalo se mi, že jsem musel vyměnit dveře. Koupil jsem si tedy nové. Prodávají se včetně zámku, ale bez štítů.

Za 1250,- Kč, výborná cena, zvláště proto, že jsou vyrobeny z tenké dýhy a uvnitř vyplněny jakýmsi srolovaným papírem, takovým do jakého se ukládají vajíčka. To jen pro zajímavost. Cenu nijak nerozporuji.

Horší ale bylo, když jsem ze starých dveří chtěl použít štítky. A tady je ten problém. Nepasují! Mají zcela jinou rozteč mezi klikou a klíčem zámku. Takže staré štíty mohu vyhodit a jsem nucen si koupit nové. Unifikace se rovná nule!

Mám chuť se ještě zmínit proč jsem musel koupit nové dveře. U těch starých se totiž zlomila západka, vzpříčila se v zárubni a dveře se staly neoteviratelnými. Nějaký zlepšovatel západku, která se kdysi vyráběla z kvalitní, temperované litiny nahradil levnější, z litiny šedé. Ta po čase praskla. Štěstí bylo, že za těmi dveřmi nikdo zrovna nebyl, třeba na toaletě. Nejspíš by tam zemřel. Ať mi nikdo netvrdí, že by dokázal zlomenou západku vyjmout bez zničení dveří. Prostě to nejde! Tak to byla ona příčina koupě nových dveří. Pro úplnost, západky se později začaly vyrábět jako kombinace dvou částí. Plechové a litinové.

Podobně jako s novými dveřmi můžete vyhodit staré štítky, můžete s novým mobilem vyhodit starou nabíječku. Těch je mezi lidmi nepřeberně.

Jindy zase jsem si šel koupit novou zásuvku na prodlužovací šňůru. Koupil jsem tu levnější, z Polska. Namontoval ji, ale ouha. Vidlice se do ní nevejde. Je třeba ji vykuchat a odstranit ty části, které vsunutí brání.

Evropská Unie místo unifikace rohlíků, banánů, či ptačích budek a nahrazování žárovek čímsi jiným, by měla vymyslet jednotnost a vyměnitelnost vybraných běžných součástí. Nebo třeba umístění dopravních značek. Ty v Rakousku jsem nepochopil. A možná i vymyslet jeden společný čas pro celou Evropu, tedy ten zimní -- astronomický.

Tak až sem jsem to napsal měsíc před volbami do EU. Teď je po volbách a sledování diskuse na Primě mi opět vzalo chuť k nedělnímu obědu. Do konce jsem to nevydržel. Stejně tak, myslím si, bylo pro voliče obtížné s chutí vybírat z pestré nabídky volebních lístků někoho, o kom by se dalo předpokládat, že se bude snažit posunout dění v Evropě dopředu. Aby se občanům lépe žilo. Aby měli práci, neměli hlad a nemuseli vybírat popelnice. Aby se rovnala propast mezi občany a boháči. Aby hodnoty, které se v Evropě vytvoří, sloužily jejich tvůrcům a ne těm, kteří hledají cesty jak se jich zmocnit.

Jak vybírat z předložených zájemců, když na čelných místech kandidátek vesměs trůní osoby notoricky známé, často ti, kteří buď svou minulou činností v politice nic valného neukázaly, nebo ti, kterým se v Bruselu zalíbilo a rádi by tam setrvali dále. Řešením bylo zvolit neznámo s vědomím, že alespoň vylepšíme procento účastníků voleb.

Nízká účast voličů, nezájem o dění v naší EU si jako úspěch mohou přičíst ti, kteří léta proti EU vystupují, štvou občany všemi možnými způsoby, handrkují se o euro, nechávají propadat prostředky, které k nám byly směrovány. Ano dámy a pánové euroskeptici. Slavíte úspěch!

Budoucnost ve změně pohledu na EU lze vidět v mladší generaci. Věřme, že nebude tak snadné ji manipulovat. Měla by být vzdělanější už proto, že našemu občanství v EU je věnována pozornost ve vzdělávacích programech škol. Věřme, že procento neúčasti ve volbách neplatí obecně, tedy věřme, že se nepromítá do řad učitelů. To by totiž jen každý pátý pedagog měl o členství v EU zájem.

Naše členství v Unii dává jistou možnost zapomenout na ostudné dění v naší zemi, ke kterému po převratu došlo. Zapomenout na zničení Československa, na rozkradení všelidového majetku, zničení tradic našeho průmyslu, na vyspělé zemědělství. Dává nám možnost na otázku při pobytu v cizině, třeba v Egyptě odkud, že jste, odpovědět místo z Česka, z Evropské Unie. A být na tuto odpověď hrdi.

0
Vytisknout
11449

Diskuse

Obsah vydání | 29. 5. 2014