Zpráva o důchodech a druhém pilíři důchodové reformy

25. 10. 2012 / Pavel Stránský

Ve hře nejsou tentokrát žádné drobné, ale půl bilionu korun a také snížení penzí z průběžného systému o přibližných 15%. Taková věc si nesporně zasluhuje důkladný rozbor. Poslanecká sněmovna o tom bude rozhodovat, po dvou prezidentských vetech, v úterý 30. října. Tato zpráva se zabývá údaji Ministerstva práce a sociálních věcí, dokladu s názvem Český důchodový systém v kontextu EU, zveřejněného na webových stránkách tohoto ministerstva. Stupeň přesnosti údajů ve zprávě je zcela postačující k správnému posouzení problematiky.

Část 1. Demografie

V této zprávě jsou použity údaje z dokladu Demografický vývoj ČR....(dlouhý název) autora Tomáše Fialy z VŠE Praha, který navázal na demografickou prognózu autorů Burcin -- Kučera z Karlovy univerzity z roku 2010. To jsou doklady, které MPSV nikdy nevzalo na vědomí, ačkoli druhý z nich pravděpodobně samo objednalo. Konečným výsledkem této práce je prognóza počtu osob v důchodovém věku na 100 zaměstnanců, která má tyto výsledky: Rok 2010 -- 48,7 důchodců, 2020 -- 51,6, 2030 -- 50,9, 2040 -- 53,7, 2050 -- 58,9, 2060 -- 60,1 a pak postupný pokles na dnešní hodnotu. Maximální nárůst tedy pouze o 24% a to v horizontu 40 let..

Poměr důchodově pojištěných osob (plátců pojištění) a důchodců se dle údajů České správy sociálního zabezpečení za posledních 10 let změnil nepatrně. Z 1,75 pojištěného na 1 důchodce v roce 2001 na 1,81 v roce 2006 a zpět na 1,75 v roce 2011. Z toho je patrné, že současný nedostatek peněz v důchodovém systému spočívá jinde, než v demografickém vývoji. (ČSSZ vykazuje celkovou ztrátu včetně nemocenského pojištění, pro samostatné důchodové pojištění chybí údaje, v posledních třech letech 20mld, v roce 2008 přebytek 40mld.).

Část 2. Náhradové poměry

Náhradový poměrem je poměr důchodu k předcházející mzdě. Pro výpočet slouží řada metod a výsledky mohou být velmi odlišné. Do důchodů přitom obvykle nejsou započítány příjmy z druhých pilířů (státní a podnikové spoření). Nejčastěji se uvádí čistý náhradový poměr, poměr čistého důchodu k čisté mzdě.

MPSV uvádí čistý náhradový poměr pro ČR 72% a dovozuje, že důchody v ČR jsou na průměru zemí OECD. Ve stejném dokladu MPSV ale vyčteme, že takto vysoké důchody mají pouze osoby v 1. příjmovém decilu, tedy přibližně 10% osob s nejnižšími příjmy. Jedná se tedy o údaj zcela nesmyslný, který posunul ČR v hodnocení na zcela nesprávné místo. Doklad je nevěrohodný i z posouzení dalších údajů.

S určitou rezervou důvěryhodné údaje lze získat na internetových stránkách EU ve zprávě "Aktualizace současných a budoucích penzijních náhradových poměrů 2006 -- 2046" z roku 2009. Tento doklad zahrnuje i druhé pilíře a podle údajů v něm uvedených mají v EU nižší čistý náhradový poměr než ČR Estonsko a Rumunsko, zhruba srovnatelný Bulharsko, Lotyšsko, Kypr a Slovensko. Průměrný náhradový poměr zemí EU je 74%, zemí EU15 83%. V zemích EU15 jsou přibližně 3x vyšší mzdy, než v ČR, zohledněním o rozdíly v náhradovém poměru vychází důchody v EU15 v měnovém kurzu 4,5x vyšší, než v ČR.

K použitému dokladu EU třeba podotknout, že i zde přímo vyčnívá zcela chybný údaj o ČR, v tomto případě se současný čistý náhradový poměr uvádí ve výši 78%. Protože vstupní údaje do mezinárodních statistik dávají jednotlivé země, zdá se, že ČR poskytuje záměrně údaje nepravdivé.

ČR je v oblasti důchodů vázaná od roku 1994 Úmluvou Mezinárodní organizace práce č.128. Podle této úmluvy musí ČR zajistit minimální výši důchodů v poměru k předcházející mzdě, což se posuzuje podle typického jedince. V roce 2008 poklesly u nás důchody pod tuto hranici. V posledních létech se Úmluva pravděpodobně opět plní. Důvodem je, zjednodušeně řečeno, skutečnost, že mzdy stagnují, ale důchody rostou o inflaci, čímž se zvyšuje náhradový poměr. Na nízkých mzdách má výrazný podíl minimální mzda, která je v ČR již šestým rokem neměnná ve výši 8000,- Kč.

V roce 1989 byl poměr průměrných důchodů k průměrné hrubé mzdě v ČR 53,8%, do roku 2011 poklesl na 42%.

Část 3. Druhý pilíř reformy

MPSV v dokladu , grafu 27, uvádí "Bilanci vývoje důchodového systému"



Horní křivka grafu vymezuje finanční náklady státu na průběžný důchodový systém při započítání trvalého zvyšování věku odchodu do důchodu. Křivka má chybný průběh, ale deficit 50-tých let je (snad náhodou ?) téměř správný. Podle prognózy Tomáše Fialy dojde k záporné bilanci ve 2 vlnách. První s vrcholem v roce 2020 s max. deficitem 21 mld, druhá v 50-tých létech s max. deficitem 80mld. Je však třeba upozornit, že výchozí prognóza Burcin-Kučera předpokládá postupné zvyšování plodnosti žen až na hodnotu 1,7. V roce 2009 však započal pokles a v roce 2010 úbytek počtu narozených. Důvody tohoto vývoje jsou nabíle dni. Do prognostických předpokladů také, zřejmě významně, zasáhne vědecko-technický vývoj, který jde kupředu po exponenciální křivce.

Pro zavedení 2. pilíře důchodové reformy je však důležitý rozdíl mezi horní a dolní křivkou, který vyjadřuje jeho čistou bilanci. Zde MPSV dokládá, že bilance bude po celé období, tedy až do roku 2100 záporná. Do roku 2035 činí schodek cca 20mld ročně, následně do roku 2060 5mld a po tomto roce 2mld., celkem cca 450mld. Zavedením druhého pilíře se celková bilance vždy pouze zhorší, nikdy nezlepší, to by se musely křivky protnout. Toto je nezávažnější sdělení této zprávy, zákon byl vetován prezidentem republiky.

Část 4. Zákon 428/2011Sb.

Poslanecká sněmovna přijala v loňském roce, po vrácení senátem, tento zákon, kterým se mění některé jiné zákony. I tento zákon však byl prezidentem republiky vetován. V souvislosti se zavedením důchodového spoření v rámci 2. pilíře důchodové reformy se mění důchody z průběžného systému tak, že plátcům pojistného, kteří budou současně účastníky důchodového spoření, bude krácena procentuální výše důchodu o 20%. (Zavádí se pro tyto osoby nový koeficient pro výpočet důchodu, místo l,5 nově l,2.) Kdo bude účastníkem důchodového spoření po celou dobu pojištění, přijde v procentuální části důchodu, která je pro jeho celkovou výši rozhodující, o celých 20%, kdo bude účastníkem po částečnou dobu, přijde o poměrnou část. Toto je druhé nejzávažnější sdělení této zprávy. Pro tuto vládu, opozici i mediální sféru je příznačné, (pro každého jinak), že o této věci není veřejnost informována. Až se tak stane, může evidentně tato vláda uložit 2. pilíř důchodové reformy k ledu, protože prostě nebudou lidi.

0
Vytisknout
7989

Diskuse

Obsah vydání | 26. 10. 2012