Pete Hegseth říká, že pro ukončení války na Ukrajině je na stole „vše“.

14. 2. 2025

 
Hegseth uvedl, že Donald Trump je „dokonalým vyjednavačem u jednacího stolu“, který nevylučuje nic ve snaze pokusit se ukončit téměř tříletou válku v plném rozsahu, která začala útokem Ruska na Ukrajinu v únoru 2022.

„Tato jednání vede prezident Trump. V jeho rozhovoru s Vladimirem Putinem a [Volodymyrem] Zelenským je na stole všechno,“ řekl Hegseth na tiskové konferenci na závěr jednání. „Co se rozhodne a co ne, je v kompetenci vůdce svobodného světa, prezidenta Trumpa.“

Trump ve středu nečekaně oznámil, že s Putinem hovořil více než hodinu a zahájí mírové rozhovory s Ruskem a Ukrajinou, zatímco Hegseth vyloučil členství Ukrajiny v NATO a obnovení Krymu a dalších území okupovaných Moskvou od roku 2014.

Ve čtvrtek americký prezident zopakoval, že je přesvědčen, že Putin „chce mír“. Vyzval rovněž k návratu Ruska do skupiny průmyslových zemí G7 s tím, že jeho vyloučení bylo chybou. Rusko bylo ze skupiny - tehdy G8 - suspendováno v roce 2014 po anexi Krymu a v roce 2017 oznámilo své trvalé vystoupení.

Hegseth rovněž spojencům sdělil, že USA se již „primárně nebude soustřeďovat“ na evropskou bezpečnost.

Kreml vývoj ohledně Ukrajiny uvítal, ale tato prohlášení vyvolala na zasedání NATO ostrý odpor evropských politiků, kteří na veřejnosti i v soukromí vyjádřili obavy, že USA již ustoupily příliš mnoho a že hrozí vyloučení Ukrajiny a Evropy z jednání.

Zelenskyj varoval světové lídry „před důvěrou v Putinova tvrzení o připravenosti ukončit válku“ a uvedl, že Kyjev nemůže jako nezávislá země přijmout „žádné dohody bez nás“. Uvedl, že mu Trump ve středu po rozhovoru amerického prezidenta s Putinem sdělil, že chce mluvit s ruským a ukrajinským lídrem současně.

Kreml však uvedl, že Ukrajina a Evropa budou při rozhovorech odsunuty na paralelní kolej a že Trump a Putin se sejdou za několik měsíců, možná v Saúdské Arábii. „Bude existovat dvoustranná rusko-americká stopa tohoto dialogu a stopa, která se bude týkat zapojení Ukrajiny,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Hegseth byl dotázán, zda by Evropa měla být připravena na to, že USA sníží počet 100 000 vojáků, které na kontinentu rozmístily, a zdálo se, že rozmístění vojáků spojuje s jednáním o Ukrajině.

„V žádném případě jsme neřekli, že opouštíme naše spojence v Evropě. Nebylo přijato žádné rozhodnutí o počtu vojáků, ale to je diskuse, kterou musí vést vrchní velitel v rámci těchto jednání s vysokým rizikem,“ řekl Hegseth.

Rusko před invazí v prosinci 2021 požadovalo, aby NATO ukončilo veškeré vojenské aktivity ve východní Evropě - a stále požaduje, aby Ukrajina odstoupila další území, snížila počet svých vojáků na symbolickou úroveň a aby jí bylo zabráněno vstoupit do západní vojenské aliance výměnou za mír.

Asi šestina území Ukrajiny je okupována Ruskem, včetně Krymu, který Moskva anektovala v roce 2014, a velkých částí na východě a jihu, které byly většinou zabrány po plnohodnotné invazi v roce 2022. Kyjevští představitelé naznačili, že by mohli být ochotni o území jednat, ale Ukrajina a její spojenci se formálně zavázali, že se pokusí obnovit své mezinárodně uznávané hranice z doby před rokem 2014.

Přítomní na jednáních NATO uvedli, že Hegseth se ve čtvrtek dostal pod tlak „sboru hlasů“, aby zajistil, že Ukrajina bude v mírových diskusích řádně zastoupena - zatímco o den dříve na schůzce týkající se Ukrajiny mu bylo řečeno, aby nezastavoval veškerou americkou vojenskou pomoc Ukrajině.

John Healey, britský ministr obrany, uvedl, že Hegseth, komentátor Fox News, se snažil ujistit spojence, že určitá míra vojenské pomoci bude pokračovat. „Víme, kdo jsou ti dobří a kdo ti špatní,“ řekl podle Healeyho Hegseth za zavřenými dveřmi.

Kreml rovněž uvedl, že je ohromen postojem USA nyní, když Trump převzal Bílý dům, a že věří, že na obou stranách existuje „politická vůle“ dosáhnout vyjednaného řešení, která za vlády Joea Bidena chyběla.

„Předchozí americká administrativa zastávala názor, že je třeba udělat vše pro to, aby válka pokračovala. Současná administrativa, pokud rozumíme, se drží názoru, že je třeba udělat vše pro zastavení války a pro to, aby zavládl mír,“ uvedl Peskov.

Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallas uvedla, že Ukrajina a Evropa se musí účastnit mírových jednání. „Jakákoli dohoda za našimi zády nebude fungovat,“ řekla a varovala, že USA na veřejnosti ustoupily příliš mnoho.

„Proč jim (Rusku) dáváme vše, co chtějí, ještě před zahájením jednání?“ řekla Kallasová, bývalá estonská premiérka. „Je to ústupek. Nikdy to nefungovalo.“

Německý ministr obrany Boris Pistorius si také stěžoval, že se toho rozdalo příliš mnoho. „Podle mého názoru by bylo lepší mluvit o možném členství Ukrajiny v NATO nebo o možných ztrátách území u jednacího stolu,“ řekl Pistorius.

Generální tajemník NATO Mark Rutte, bývalý nizozemský premiér zběhlý v urovnávání sporů mezi Evropou a Washingtonem, řekl, že je důležité, aby Moskva pochopila, že Západ zůstává jednotný, a poznamenal, že Ukrajině nikdy nebylo slíbeno, že mírová dohoda bude zahrnovat členství v NATO.

Německý kancléř Olaf Scholz v projevu v Berlíně uvedl, že věří, že válka musí skončit, ale vynucování dohody na Ukrajině nepřinese trvalý mír. Řekl, že sice podporuje Trumpovy rozhovory s Putinem - a sám tak v minulosti učinil -, ale cílem takových rozhovorů je dát ruskému vůdci jasně najevo „naše očekávání spravedlivého míru na Ukrajině a návratu k evropskému bezpečnostnímu řádu, v němž nelze měnit hranice silou“.

Odmítl „jakékoliv řešení, které by vedlo k rozdělení evropské a americké bezpečnosti“, s tím, že „z toho by profitovala pouze jedna osoba - prezident Putin“.

Na závěr zasedání NATO Hegseth prohlásil, že je odhodlán „učinit NATO opět velkým“ tím, že bude požadovat, aby ostatní členské země zvýšily své výdaje na obranu na 5 % HDP - což by vyžadovalo dramatické zvýšení. Spojené království by muselo více než zdvojnásobit své stávající výdaje ve výši 2,33 %.