OSN oznámila masové mučení ukrajinských vojáků v ruském zajetí

9. 8. 2024

"Jsou biti kovovými tyčemi a obušky, mučeni elektrickými šoky, svlečeni. To je to nejhorší, co jsem ve své dvacetileté kariéře viděla, když jsem jménem OSN navštěvovala vězně. Mučení je široce rozšířené a strukturální," řekla Bellová a připomněla, že takové akce jsou válečným zločinem.

Zástupkyně OSN dodala, že v Rusku se s ukrajinskými válečnými zajatci nesmí vídat, takže informace dostává až po jejich návratu. Bellová upozornila na skutečnost, že na Ukrajině takový problém není. Zejména tam volně navštěvuje ruské válečné zajatce a má možnost posoudit místa jejich věznění.

"I když se v prvních dnech totální invaze vyskytly určité problémy, to, co vidíme nyní, zejména v posledním roce a půl, jsou podmínky zadržování, které jsou plně v souladu s mezinárodním humanitárním právem," zdůraznila Bellová.

Na tyto údaje reagoval vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Řekl, že mučení je válečný zločin, a vyzval mezinárodní společenství, aby odsoudilo akce Ruska, přijalo rozhodná opatření k jejich zastavení a postavilo odpovědné osoby před soud.

Na konci července zemřel v ruském zajetí pětapadesátiletý voják pluku Azov Oleksandr Iščenko. Výsledky soudního lékařského vyšetření ukázaly, že mnohočetné zlomeniny žeber a uzavřené tupé poranění hrudníku v důsledku "kontaktu s tupým předmětem" vedly ke smrti. Podle zdrojů Centra pro lidská práva ZMINA se Iščenko během svého zajetí několikrát pokusil o sebevraždu kvůli krutému a pravidelnému bití.

Komisař pro lidská práva Nejvyšší rady Ukrajiny Dmytro Lubinec apeloval na svůj ruský protějšek Taťánu Moskalkovou, aby podala zprávu o okolnostech a příčinách Iščenkovy smrti, a také požádal Mezinárodní výbor Červeného kříže a OSN, aby skutečnost úmrtí zaznamenaly.

Monitorovací mise OSN pro lidská práva zdokumentovala popravy nejméně 32 zajatých vojáků ozbrojených sil Ukrajiny od prosince 2023 do února 2024, kdy ruské jednotky aktivně zaútočily na Avdijivku. K úmyslnému zabití bojovníků, kteří složili zbraně, došlo ve 12 případech, což je "výrazně více než v kterémkoli předchozím období," poznamenala OSN.

Generální prokuratura Ukrajiny tvrdí, že od začátku války Rusko popravilo více než 110 Ukrajinců, kteří se vzdali, a nadále zabíjí ty, kteří složí zbraně.

Podle prezidenta Vladimira Putina bylo na začátku června v Rusku téměř 6 460 válečných zajatců, na Ukrajině 1 348. Poté si země dvakrát vyměnily zajaté vojáky podle vzorců "90 za 90" a "95 za 95".

V březnu Ukrajina zveřejnila seznam 2 000 ruských vězňů. Podle Kyjeva bylo na konci ledna v zajetí Ruské federace nejméně 8 000 Ukrajinců, včetně více než 1 600 civilistů.

Zdroj v nizozemštině: ZDE