Studie: Rozdíly v emisích jsou nyní větší v rámci jednotlivých zemí než mezi nimi
2. 2. 2023
Rozdíl mezi emisemi uhlíku bohatých a chudých v rámci jedné země je nyní větší než rozdíly v emisích mezi jednotlivými zeměmi, jak ukazuje nová studie. Toto zjištění je dalším důkazem rostoucího rozdílu mezi "znečišťující elitou" bohatých lidí na celém světě a relativně nízkou odpovědností za emise u zbytku populace, informuje Guardian.
Pro nejchudší obyvatele světa existuje dostatek prostoru pro zvýšení emisí skleníkových plynů, pokud je to nutné k dosažení prosperity a pokud bohatí lidé na celém světě - včetně některých rozvojových zemí - sníží své emise, zjistila analýza.
Většinou se globální agenda v oblasti klimatu zaměřuje na rozdíl mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi a na jejich současnou a historickou odpovědnost za emise skleníkových plynů. Rostoucí počet prací však naznačuje, že "znečišťující elita" těch, kteří mají celosvětově nejvyšší příjmy, výrazně převažuje nad emisemi chudých.
To má
hluboké důsledky pro opatření v oblasti klimatu, protože to ukazuje, že lidé s
nízkými příjmy v rámci rozvinutých zemí přispívají ke klimatické krizi méně,
zatímco bohatí lidé v rozvojových zemích mají mnohem větší uhlíkovou stopu, než
se dosud připouštělo.
Ekonomové ve zprávě nazvané Climate Inequality Report 2023 z World Inequality Lab rozebírají, odkud v současnosti pocházejí emise uhlíku. Laboratoř světové nerovnosti spoluřídí vlivný ekonom Thomas Piketty, autor knihy Kapitál v jednadvacátém století, jehož práce po finanční krizi před více než deseti lety pomohly zpopularizovat myšlenku "1%", globální skupiny lidí s vysokými příjmy, jejichž zájmy současné ekonomické systémy upřednostňují.
Zpráva zjistila, že "nerovnosti v uhlíkových emisích v rámci jednotlivých zemí se nyní zdají být větší než nerovnosti v uhlíkových emisích mezi zeměmi. Spotřební a investiční vzorce relativně malé skupiny obyvatelstva přímo či nepřímo neúměrně přispívají ke vzniku skleníkových plynů. Zatímco nerovnosti v emisích mezi jednotlivými zeměmi zůstávají značné, celkové nerovnosti v globálních emisích jsou nyní podle některých ukazatelů vysvětlovány převážně nerovnostmi uvnitř jednotlivých zemí."
Zpráva rovněž zjistila, že ačkoli by zahraniční pomoc v oblasti klimatu - hlavní bod nedávných klimatických jednání v Cop27 - byla potřebná, aby pomohla rozvojovým zemím snížit jejich emise, nebude stačit. Rozvojové země musí také reformovat své domácí daňové systémy, aby více peněz přerozdělovaly od bohatých směrem k chudým.
Autoři navrhují, že neočekávané daně z nadměrných zisků by mohly pomoci financovat nízkouhlíkové investice, stejně jako progresivní zdanění v zemích, včetně rozvojových, které často málo zdaňují bohaté občany a společnosti.
Zpráva dodává, že velké rozvíjející se ekonomiky - jako například Čína - nyní nesou stále větší odpovědnost za zásoby oxidu uhličitého v atmosféře. Nyní musí předložit jasné plány na dosažení nulových čistých emisí.
Profesor mezinárodních vztahů na univerzitě v Sussexu Peter Newell, který se intenzivně zabývá problematikou znečišťující elity a na zprávě se nepodílel, uvedl, že zpráva ukazuje, že k řešení klimatické krize je třeba změnit vzorce spotřeby.
"Nerovnosti v emisích jsou důležité, protože nerovnosti v emisích uhlíku v rámci jednotlivých zemí představují většinu globálních nerovností v emisích uhlíku mezi těmi, kdo emise produkují, a těmi, kdo trpí nejhoršími dopady globálního oteplování a kdo mají nejmenší schopnost se přizpůsobit," řekl.
"Vzorce spotřeby a investic znečišťovatelské elity, které jsou motorem těchto nerovných příspěvků ke změně klimatu, je třeba omezit, respektive přesměrovat. To je obrovská výzva."
Dodal však, že zpráva také ukazuje, jak lze bojovat s celosvětovou chudobou, aniž by se zvýšily celkové emise skleníkových plynů, což je klíčový bod, neboť svět musí do roku 2030 snížit emise přibližně o polovinu, aby omezil nárůst globální teploty na 1,5 °C nad předindustriální úroveň.
Newell rovněž
deníku sdělil: "Zpráva říká, že řešení globální chudoby nepovede k
překročení globálních rozpočtů na emise uhlíku, jak se často tvrdí. Neřešení
moci a privilegií elity znečišťovatelů však ano. Ty spolu souvisejí, protože
snížení spotřeby uhlíku na vrcholu může uvolnit uhlíkový prostor pro vymanění
lidí z chudoby."
Řešení podle něj spočívá ve změně vládní politiky, která se zaměří na znečišťovatelskou elitu, a ve vypracování spravedlivějšího - a účinnějšího - přístupu ke snižování emisí.
Celý článek v angličtině ZDE
Diskuse