O dinosauřích volbách v Česku

1. 10. 2021 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty
  • V kampani k nadcházejícím parlamentním volbám populističtí političtí dinosauři nevynechají jedinou příležitost aktivovat u svých voličů primitivní dinosauří mozek, který ze všech rozmanitých lidských impulsů zná jen akutní pocit ohrožení a agresi. 

Nadcházející české volby získají jistě ve zpětném pohledu řadu zajímavých přívlastků. Jedním z těch, které už jim lze snadno připsat dnes, jsou volby "dinosauří". A to hned ve dvojím smyslu: Jednak v nich jde o osud politických dinosaurů Babiše a Zemana, dvou osob rozhodujícím způsobem poznamenaných životem v podmínkách starorežimní normalizace, osobnostně a hodnotově beze zbytku zformovaných jejími poměry, přistrašeným husákovským vychcánkovstvím a cynismem.


Na druhé straně jde o volby "dinosauří" právě proto, že se Babiš and his melody boys ze všech sil snaží otočit naruby někdejší spasitelskou rétoriku ANO, kterou za čtyři roky vládnutí dočista zprofanovali, aby namísto ní u voličů aktivovali dinosauří mozek, jenž zná pouze strach a agresi.

U potenciálních voličů ANO se to zjevně dobře daří - stejně jako se daří dezinformační operace, která za hrozbu vydává výhradně oběti bídy a násilí v cizích zemích, kdežto skutečné pachatele představuje jako spojence a zachránce.

Tak je pro 69 % potenciálních voličů ANO strašených Babišem velmi důležité, aby Česká republika nepřijímala žádné uprchlíky (totéž platí pro 32 % potenciálních voličů ODS, 30 % voličů STAN, 29 % KDU-ČSL, 25 % Pirátů a 24 % TOP09). Až 13 % potenciálních voličů ANO by považovalo za záruku bezpečí, kdybychom byli spojenci Ruska - státu, který na českém území provedl teroristický útok a zařadil nás na seznam nepřátelských zemí. Státu, který podporou teroristického syrského režimu masivně přispívá k rekrutaci nových islamistických teroristů a ke snaze obyčejných Syřanů uprchnout naprosto kamkoliv mimo dosah masivně mučícího a vraždícího Asada, který nedokáže obyvatelstvu zajistit ani zásobování základními potravinami.

Oproti tomu jen 17 % potenciálních voličů ANO uvedlo, že je pro jejich pocit bezpečí důležité, když jsme součástí EU. Tedy subjektu, který namísto neschopné české vlády zajistil vakcíny proti COVIDu, přijal velkorysý program postcovidové ekonomické obnovy i pro nás a po všech stránkách působí na situaci v ČR stabilizujícím vlivem. Který se ČR zastal ve sporu s Polskem o provozování dolu Turów a který se stará o to, aby se v České republice masivně nerozkrádaly veřejné prostředky, jak si Češi zvykli za starého režimu.

Až 48 % potenciálních voličů ANO považuje za důležité pro svůj pocit bezpečí, aby existovaly "dobře střežené hranice" - jakoby se snad uprchlíci předháněli ve snaze dostat se právě sem. Ale jen 33 % potenciálních voličů vládní strany považuje za důležité pro svůj pocit bezpečí být členy NATO - organizace, která jako žadná jiná může ČR pomoci řešit skutečné, nejen populisty účelově vymýšlené bezpečnostní hrozby. Čert vem bomby ve skladištích munice - celí čtyři uprchlíci vyskočili z kamionu u Uherského Hradiště! Invaze!

Podle průlomových prací amerického psychologa a behaviorálního ekonoma Daniela Kahnemana lidský mozek funguje ve dvou odlišných režimech: První, ten "rychlý", je automatický, emocionální, předsudečný a nevědomý - jednoduše řečeno "dinosauří". Přednost představují operativnost úsudku a minimum námahy při takovém "myšlení". Naopak nevýhodou takového uvažování je častá neadekvátnost a zásadní nepochopení či chyby.

Druhý Kahnemanem popsaný systém je "pomalý", vyžaduje značné úsilí, vyznačuje se logičností, kalkulací, vědomým počínáním. Zpravidla je podstatně adekvátnější než Systém 1. Jenže je náročný na čas a námahu.

Celou kampaň ANO před parlamentními volbami lze popsat jako soustředěnou snahu dosáhnout toho, aby voliči vůbec nepoužívali kahnemanovský Systém 2 (nestudovali programy politických stran, nepromýšleli dlouhodobé důsledky svých rozhodnutí, kriticky nepřezkoumávali to, co jim politici tvrdí...) a omezili se čistě na Systém 1, kterým lze velice dobře manipulovat na rovině emocí a kolektivně sdílených předsudků (groupthinku).

Až dosud se zdá, že tato snaha je úspěšná - a velké množství spoluobčanů touží když ne po politickém spasiteli, tedy po ochránci před strašidly, která si sám trestně stíhaný bývalý vykupitel účelově vymýšlí a strká je svým příznivcům pod nos.

Jak ovšem věděl už Goya, spánek rozumu plodí příšery...

5
Vytisknout
4860

Diskuse

Obsah vydání | 5. 10. 2021