Co si Donald Trump myslí o Vladimiru Putinovi je teď irelevantní

22. 8. 2018

Spojené státy by měly koncem měsíce na Rusko uvalit další sadu sankcí. Tentokrát to není kvůli akcím Moskvy na Ukrajině, ani kvůli údajnému vměšování do amerických voleb.

Washington využívá zákona z roku 1991 o eliminaci chemických a biologických zbraní a válčení, aby uvalil na Kreml sankce za otrávení bývalého důstojníka GRU, který se stal agentem MI6, Sergeje Skripala - a jeho dcery Julie. Tento zákon byl předtím použit jen dvakrát - proti Sýrii a Severní Koreji. Od středy USA mezi jiným zakážou prodej jakékoliv technologie dvojího užití do Ruska (takové, kterou lze využít k civilním i vojenským účelům). Pokud Moskva nevyhoví nárokům zákona, do 90 dní bude následovat další kolo sankcí. Mohou zahrnout další obchodní omezení, degradaci diplomatických vztahů a nakonec (ačkoliv je to nepravděpodobné) dokonce zákaz letů státní ruské společnosti Aeroflot do USA.

Kreml rozhořčeně popírá jakoukoliv spojitost s otravou Skripalových. Nikdo neočekává, že by vyhověl americkým požadavkům, ačkoliv úmluva o chemických zbraních, jíž je Rusko signatářem, poskytuje mandát mezinárodním inspektorům. Takže koncem listopadu Washington nejspíše spustí druhé kolo sankcí.

Mezitím může Rusko zasáhnout další série restrikcí, potenciálně mnohem více poškozující. Existuje oběma amrickými politickými stranami zpracovaný legislativní návrh, o němž začal jednat Senát. Měl by trestat ruské vměšování do amerických voleb a vyzývá k zákazu transakcí zahrnujících ruský státní dluh a možná dokonce zákaz dolarových transakcí s ruskými státními bankami. Návrh Demokratického senátora Boba Menendeze označit Rusko na základě kauzy Skripal oficiálně za "státního sponzora terorismu" patrně nebude schválen.

Avšak otrava dále poškozuje již tak špatný mezinárodní obraz Moskvy, tak jako to v roce 2014 udělalo sestřelení malajsijského letadla nad Donbasem. Mezinárodní vyšetřování sestřelení letu MH17 pokračuje, zjistilo, že šlo o Ruskem dodanou (a možná Ruskem provozovanou) protiletdlovou raketu. Zahynulo 289 pasažérů a osádka. Čtyřletá oficiální moskevská kampaň výmluv a dezinformací jen pomohla přesvědčit velkou část mezinárodního veřejného mínění o vině. Taková reputace znamená, že uvalení dalších sankcí je psychologicky jednodušší.

A nakonec, list Wall Street Journal oznámil, že se USA chystají ochromit, pokud ne zcela znemožnit, projekt plynovodu Nord Stream 2 mezi Ruskem, Německem a dalšími státy EU. Washington plánuje sankce proti společnostem, které se podílí na konsorciu (včetně německé Wintershall GmbH) a možná dokonce bank, jež by výstavbu financovaly. Tohle všechno pro Kreml vypadá opravdu bledě.

Oficiální tvrzení Moskvy, že sankce nemají na ruskou ekonomiku žádný dopad, bylo opět usvědčeno ze lži 9. srpna, když rubl potkal volný pád. Došlo k tomu, když list Kommersant publikoval návrh nových senátních sankcí. Nedávná opatření ruské vlády jako drastické zvýšení věku odchodu do penze a zvýšení daně z přidané hodnoty z 18 na 20 % prokazují, že peníze jsou stále vzácnější.

Nicméně v Moskvě panuje konsensus, že Vladimir Putin neustoupí. Z jeho pohledu by to znamenalo ukázat "slabost" - čehož se nejvíce ze všeho děsí. Tento strach je dominantní emocí mezi ruskými oligarchy a předními byrokraty. Jejich znepokojení ohledně dopadů západních sankcí na ruskou ekonomiku a jejich osobní aktiva je vyrovnáváno nezbytností neustále prokazovat loajalitu vůči Kremlu a veřejně útočit na Západ, aby také nebyli považováni za "slabé".

Jak může Putin reagovat? Ukončení prodeje raketových motorů RD-180 pro americký vesmírný program přichází na mysl nejdřív. Avšak to by ruský kosmický průmysl zasáhlo stejně, ne-li hůř, než americký. Moskva nepochybně zakáže americkým civilním letounům vstup do vlastního vzdušného prostoru, pokud se Aeroflot dočká zákazu letů do USA. Ruská vláda by také mohla zakázat dovoz bourbonu a kalifornského vína, stejně jako uzavřít dva zbývající americké konzuláty - ve Vladivostoku a Jekatěrinburgu. To by mohlo vést jedině k uzavření dvou zbývajících ruských konzulárních úřadů v USA - v Houstonu a New Yorku.

To je zřejmě téměř vše. Představuje to omezený arzenál ve srovnání s tím, co mohou nasdit USA. Moskva je nyní bezmocná, pokud jde o ovlivňování americké administrativy. Rychlost, s níž přátelská Donalda Trumpa v Helskinkách zrušilo nové kolo sankcí ukazuje: Americká politika vůči Rusku spočívá nyní téměř úplně v rukou Kongresu. Současně se nedostatek důvěry mezi oběma státy blíží úrovni z dob kubánské raketové krize.

Ruské vedení zřejmě ztratilo dříve nepoznanou schopnost obtěžovat Západ za účelem vynucení ústupků. Nikdo ve Washingtonu se už zřejmě neobává ruské nepředvídatelnosti. A i když výnosy z ropy a plynu dosud chrání Kreml před jakýmikoliv významnými sociálními nepokoji, sankce a mezinárodní politická izolace si postupně vybírají svou daň.

Podrobnosti v angličtině: ZDE