Corbyn ve věci médií opisuje od Trumpa

24. 8. 2018

čas čtení 5 minut
Tisk, jemuž dominují publikace nakloněné konzervativcům, sotva mohl někdy socialistovi slibovat procházku růžovou zahradou, píše Will Gore. Ale není pochyb o tom, že část kritiky mířící na Corbyna byla co do tónu jedovatá, i když není zcela bezdůvodná. Pro příznivce labouristického lídra je to vše dalším důkazem předpojatosti "mainstreamových médií", která by udělala cokoliv, aby zabránila Corbynovi v cestě k moci. Teorie je taková, že jde o úzkost, podle které by labouristická vláda provedla opatření k omezení moci tisku. - Projev, který Corbyn ve čtvrtek přednesl v Edinburku, však sotva uklidní úzkost vydavatelů, nebo jejich antipatie.


Corbyn se dlouho zajímá o pravidla vlastnění médií. Jeho tvrzení, že je příliš mnoho moci soustředěno v příliš malém počtu rukou, je na první pohled účinný, ačkoliv do jisté míry ignoruje stupeň, v němž nástup digitálních médií vedl k atomizaci trhu. A pokud jde o média tištěná, kde výnosy z reklam a prodeje setrvale klesají, existuje solidní argument, podle nějž jedině díky konsolidaci vlastnictví mohou noviny zůstat finančně životaschopné.

Corbynova potenciální regulační politika je dalším velkým problémem znepokojujícím tištěná i digitální média. Labouristická strana může usilovat o to přinutit tištěné i digitální zpravodajství k podřízení se regulačnímu dohledu, jenž se zodpovídá instituci zřizované státem.

Je nicméně hodno povšimnutí, že se Corbyn dnes obrátil k úplně jinému tématu, jmenovitě k roli, kterou hraje přenos zpravodajského obsahu technologickými giganty jako Facebook a Google. Corbynovy návrhy, aby technologičtí giganti platili za výhody, které získávají jako prostředníci mezi zpravodajskými zdroji a uživateli, v principu odpovídají tomu, po čem řada vydavatelů volala.

Konzervativci tvrdí, že zvýšení daní Googlu a dalším by zaplatil spotřebitel, ačkoliv když uživatelé vyhledávačů nebo sociálních médií neplatí, zdá se, že jde o příliš zjednodušující námitku. Břemeno může být přeneseno na reklamu nebo mohou být sníženy náklady jinde, ale zákazníků se to nedotkne. V každém případě daně představují jenom jeden z Corbynových nápadů.

Corbyn má navíc pravdu, když identifikuje potřebu větších investic do investigativní žurnalistiky. To je drahý podnik, v němž výsledky nejsou vždy zaručeny, ale je také vitálně důležitý, pokud si média mají udržet schopnost volat mocné k odpovědnosti. Nalezení nových zdrojů financování si zaslouží ocenění, ačkoliv zmínka o "zpravodajských družstvech" zodpovídajících se místním úřadům mi zní jako vlhký sen socialisty (a to i přesto, pokud skutečně staví pouze na existujícím modelu místní demokracie fungujícím v BBC).

Pravděpodobně nejvíce znepokojující z Corbynových nápadů se však týká BBC. Opět, je tu určité klamání: Pokud existuje nějaký terč, na němž se pravicová média mohou s Corbynem shodnout, je to právě BBC. Paradoxně mnozí z těchto pravicových vydavatelů také věří, že BBC prosazuje "levicovou" agendu - zatímco Corbyn je přesvědčen, že jde po něm. Myslím, že obojí je možné, v závislosti na tom, jak definujete politickou levici.

V každém případě Corbynův návrh, aby rada BBC byla volena za účelem depolitizace organizace nepochybně vyvolá odpor u řady lidí uvnitř i vně BBC. Koneckonců volby mohou mít snadno přesně opačný dopad, pokud se stanou kořistí politických aktivistů.

V centru Corbynovy viz médií je potřeba obnovení důvěry. Navíc Corbyn přesně identifikuje, že média zůstávají neadekvátně diverzifikovaná (ačkoliv nápad, že by BBC měla publikovat sociální třídu všech přispěvatelů, vypadá dost sovětsky).

Nicméně některé otázky ohledně důvěry ve skutečnosti zakrývají něco jiného, a to jednoduše znechucení (a dokonce nenávist), které významné množství lidí chová vůči médiím, jež zastávají jiné politické názory než jejich vlastní. Toto zamlžování hranic bylo podpořeno politiky, nejzřetelněji Donaldem Trumpem, kteří prosazují pojetí, že kritika médií nemá cenu, protože novinářům se nedá věřit, nebo jsou výrobci falešných zpráv. Je však zajímavé, že průzkum z počátku roku ukázal, že důvěra v novináře významně vzrostla.

Když Corbyn hovoří o potřebě odvahy a radikality britských médií, pokud mají v budoucnu prosperovat, má pravdu: Ale když staré obchodní modely upadají, tento fakt je také samozřejmý. Řešení navrhovaná šéfem Labour Party jsou svým způsobem zajímavá, ale jsou podložena nepřátelstvím vůči statu quo, které jde za hranice pouhého přání, aby se novinářům více věřilo.

Corbyn ví, že jeho oponenti v tisku nezmizí. Takže je lepší odepsat celá "mainstreamová média" coby nedůvěryhodná a zaujatá, přesně tak, jak to udělal Trump v USA. Není náhoda, že Corbyn dnes použil frázi "fake news". Tento přístup získal Trumpovi Bílý dům. Dokonce i bez trumpovského bombastu může přivést Corbyna do Downing Street.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
7700

Diskuse

Obsah vydání | 27. 8. 2018