Žádná lidská bytost by neměla žít v otřesných podmínkách okupované Gazy

Izrael se chová jako klasická blízkovýchodní despocie

15. 5. 2018 / Daniel Veselý

čas čtení 4 minuty

Včera v okupovaném Pásmu Gazy vyvrcholila série demonstrací s názvem Velký pochod za návrat, jehož záměrem je upozornit svět na bezútěšný a stále neřešený status palestinských uprchlíků. Izraelské okupační síly se dopustily největšího masakru od zahájení Velkého pochodu za návrat na konci března, když usmrtily desítky demonstrantů a více než dva tisíce dalších zranily. Spojené státy mezitím slavnostně otevřely svou ambasádu v Jeruzalémě, aby tak Izraeli poskytly morální podporu při decimaci jakýchkoliv státotvorných aspirací Palestinců.

Stát Izrael si činí nárok na Jeruzalém coby „věčné a nedělitelné hlavní město“, a to jak navzdory historickým faktům, tak i mezinárodnímu právu. Spojené státy a také Guatemala, Paraguay a Honduras, které stěhují svá velvyslanectví do Jeruzaléma, tedy zcela vědomě pohřbívají legitimní nároky Palestinců na sebeurčení a legitimizují Netanjahuovu okupaci a kolonizaci palestinských teritorií.

Ministerstvo zahraničí České republiky, tedy země, jež je proslulá svým nekritickým straněním Izraeli, se k USA a třem latinskoamerickým zemím symbolicky přidalo poté, co společně s Maďarskem a Rumunskem zablokovalo unijní prohlášení kritizující přesun amerického velvyslanectví do Jeruzaléma. Česká republika tak opět názorně předvedla, jak nesvéprávná a diskoherentní je její politika v rámci Evropské unie. Je ale docela možné, že se výše uvedené latinskoamerické země, ČR, Maďarsko a Rumunsko chtějí vyvarovat konfliktu se Spojenými státy a že jim raději – slušně řečeno – lezou do zadnice.             

České veřejnoprávní sdělovací prostředky jsou Izraeli tradičně nakloněné, což ostatně odráží alarmující mělkost veřejné debaty o izraelské okupaci palestinských území. Blízkovýchodní zpravodaj České televize Jakub Szántó včera na svém Twitteru bagatelizoval protesty v Gaze, když napsal, že „během násilných střetů izraelští snajpři zastřelili 37 palestinských demonstrantů. Hamás usiluje o překonání hraničního plotu, izr. armáda má rozkaz tomu za každou cenu zabránit. Dnešek ještě nekončí a už se stačil zapsat jako Krvavé pondělí. V Jeruzalémě zatím klid“.

Nezávislý egyptský reportér Sharif Abdel Kouddous, který byl na rozdíl od pana Szántó včera v Gaze, v relaci pořadu Democracy Now! uvedl, že ačkoli u sebe žádný z demonstrantů neměl zbraň, izraelští vojáci po těchto lidech svévolně stříleli a zabíjeli je. Podle Kouddouse protestující nepředstavovali pro izraelskou armádu žádnou hrozbu; ostatně žádný z izraelských vojáků nebyl zraněn, natož usmrcen. Velký pochod za návrat nebyl zprvu organizován Hamásem (toto militantní hnutí se posléze k protestu oportunisticky přihlásilo - obdobně jako Fatah) a pořadatelé akce trvali na tom, aby žádný z demonstrantů neměl uniformu a střelné zbraně, jak konstatuje Kouddous. Velkého protestu za návrat se zúčastnili lidé ze všech vrstev palestinské společnosti žijící v Pásmu Gazy, jakož i celá řada občanských iniciativ. K zabití nejméně 52 Palestinců včetně jednoho invalidy během jediného dne navíc došlo v nárazníkové zóně, tedy uvnitř okupované Gazy, nikoliv na izraelském území. Izrael dokázal během šest týdnů trvajících protestů u hraničního plotu s Gazou usmrtit více osob než NDR za celou existenci Berlínské zdi v letech 1961 až 1989.

Jinými slovy: vykreslovat zcela legitimní demonstrace jako „úsilí Hamasu o překonání hraničního plotu“ se naprosto míjí s realitou. Dehumanizace osob žijících v naprosto nepřijatelných podmínkách je však pro české mediální prostředí symptomatická. Takto se rovněž kontaminuje veřejná debata o jednom z nejdelších světových konfliktů (ačkoli samotný termín konflikt pro dění v Izraeli a na jím okupovaných palestinských teritoriích není výstižný).             

Včerejší masakr v Gaze ukazuje, že Izrael se chová jako typická blízkovýchodní despocie. Jeho chování vůči Palestincům je nelidské a totéž lze prohlásit i o zemích, jež tuto politiku podporují – včetně České republiky. Nikdo z nás by nechtěl žít v obřím přelidněném ghettu, kde elektřina běžně nefunguje 20 hodin, kde je zoufalý nedostatek pitné vody a kde odpad zaplavuje ulice. Žádná lidská bytost by neměla žít v otřesných podmínkách okupované Gazy. Proto mají Palestinci plné právo proti tomuto bezpráví protestovat; bezpráví, za nějž nese odpovědnost v první řadě Izrael a nikoliv Hamás.

      

 

2
Vytisknout
11716

Diskuse

Obsah vydání | 17. 5. 2018