Rusku je třeba naslouchat, ne jej slepě démonizovat
Kdo že tu řinčí jadernými zbraněmi?
15. 3. 2018
/
Daniel Veselý
čas čtení
5 minut
Když ruský prezident Vladimir Putin na
začátku března představil světu nové sofistikované zbraně, některá česká a
zahraniční média začala hovořit o začátku závodů ve zbrojení, aniž by s týmž
zaujetím informovala o předchozích krocích Trumpovy administrativy v tomto
ohledu. Pokud nyní hovoříme o obnoveném řinčení jadernými zbraněmi, je zcela na
místě, abychom získali celistvý obraz, nikoliv jen jeho fragmenty.
Hovoříme-li o vývoji nových atomových
zbraní, bylo by samozřejmě hloupé se stavět na stranu Bílého domu, anebo naopak
Kremlu. Je nutno zdůraznit, že se obě jaderné velmoci v současné době
chovají velice nezodpovědně, protože v sázce není nic menšího, než přežití
lidstva coby biologického druhu. A není až tak důležité, zda se atomovým
arzenálem prsí nacionalistický autoritář Putin, který čelí obvinění z vraždy
agenta v cizí zemi, či prezident nominálně demokratické země, jenž svého
podřízeného propustí prostřednictvím tweetu. Každopádně některé
sdělovací prostředky opomíjejí skutečnost, že na harašení atomovými
zbraněmi musí být nejméně dva aktéři, jejichž kroky se navzájem podmiňují.
Vladimir Putin se v projevu k národu chlubil animacemi střel, které
údajně mohou zasáhnout Floridu. Záhy však někteří experti vyjádřili pochybnosti, zda Kreml tyto sofistikované zbraně skutečně
vlastní, třebaže nikdo nepochybuje o tom, že stávající ruský nukleární potenciál
může vyvolat apokalypsu. Další odborníci naopak varují, že Putin
v žádném případě neblufuje.
Patrně nejvýstižnějším indikátorem
nukleární hrozby jsou hodiny
posledního soudu, jejichž ručička
nyní ukazuje za dvě minuty půlnoc. Půlnoc symbolizuje zánik lidstva. Jen pro
představu: ikonické hodiny tento čas naposledy ukazovaly v roce 1953, poté
co Spojené státy a posléze Sovětský svaz otestovaly vodíkovou bombu. Svět si
oddychl po ukončení studené války v roce 1991, kdy bylo sedmnáct minut
před půlnocí. Stručně řečeno, svět se v současnosti ocitá v nebezpečí,
jakému čelil naposledy v průběhu horké fáze studené války.
I když ruský prezident během své řeči
vyhrožoval a lhal, pár jeho postřehů stojí za zamyšlení. Vladimir Putin kupříkladu kritizoval
odstoupení Spojených států od dohody o omezení systémů protiraketové
obrany (ABMT), k němuž
došlo v roce 2002. Kreml tehdy před tímto krokem varoval a dnes se
domnívá, že budování těchto systémů ohrožuje jeho národní bezpečnost. Proto
Rusko začalo horečně vyvíjet mezikontinentální balistické střely schopné
prorazit americký protiraketový deštník. Ostatně ruská reakce na jednostranné
odstoupení USA od ABMT se dala snadno předvídat, jak argumentuje zakladatel
organizace Nuclear Age Peace Foundation
David Krieger, který
kontroverzní krok administrativy George Bushe jr. označil za „největší
strategickou chybu atomového věku“. Putinova vláda na protest proti budování americké
národní raketové obrany (NMD) v Evropě roku 2007 odstoupila od dohody
o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF), již na sklonku studené
války podepsali Michail Gorbačov a Ronald Reagan. Jak kabinet George W. Bushe, tak Putinova
administrativa učinily osudovou chybu, když odstoupily od dvou klíčových smluv,
jež se staly pilířem světové bezpečnosti v dobách studené války a které
přetrvaly až do nového milénia.
Putin si také postěžoval, že se Rusové
snaží s Američany konstruktivně jednat, leč tato snaha prý vyznívá
naprázdno. Šéf Kremlu
Američany vyzval, aby společnými
silami vytvořili „nový systém garantující mezinárodní bezpečnost a udržitelný
vývoj lidské civilizace“. Toto stanovisko samozřejmě můžeme brát jen jako
mlácení prázdné slámy, anebo jako pobídku k zmenšení jaderné tenze mezi
Washingtonem a Moskvou. Emeritní profesor vědy, technologie a mezinárodní
bezpečnosti na MIT Theodore Postol, který americké systémy protiraketové obrany
považuje za dysfunkční, prohlásil, že Spojené
státy by tato slova měly brát vážně.
Prezident Barack Obama významně modernizoval
jaderný arzenál USA a tato strategie podle analytiků z akademického
časopisu Bulletin of the Atomic
Scientists podkopává
strategickou stabilitu ve světě.
Přestože se Obamova administrativa snažila veřejnosti tento nákladný program
vykreslit jako úsilí o zdokonalení amerických jaderných hlavic, ve skutečnosti
několikanásobně zvýšila jejich smrtící potenciál ve snaze docílit kapacity
k vedení vítězné jaderné války. Nicméně Trumpův kabinet zašel ještě dále,
když loni na podzim slíbil modernizovat
americký atomový arzenál za 1,2 bilionu dolarů. Přezkoumání jaderného postoje (NPR), jež
Bílý dům veřejnosti představil letos v únoru, snižuje práh
pro nasazení jaderných zbraní,
třeba v případě kybernetického útoku, a volá po vývoji hlavic
s nízkou výbušnou silou, které podle kritických hlasů zamlžují rozdíl mezi
konvenčními a atomovými zbraněmi.
Jestliže chceme pochopit motivaci
svého nepřítele, je nutno mu naslouchat. Můžeme samozřejmě pranýřovat jeho
kontroverzní, ba i zločinné aktivity, ale je-li v sázce osud lidstva, měli
bychom vůči němu zaujmout pragmatický postoj.
16155
Diskuse