Rusku je třeba naslouchat, ne jej slepě démonizovat

Kdo že tu řinčí jadernými zbraněmi?

15. 3. 2018 / Daniel Veselý

čas čtení 5 minut

Když ruský prezident Vladimir Putin na začátku března představil světu nové sofistikované zbraně, některá česká a zahraniční média začala hovořit o začátku závodů ve zbrojení, aniž by s týmž zaujetím informovala o předchozích krocích Trumpovy administrativy v tomto ohledu. Pokud nyní hovoříme o obnoveném řinčení jadernými zbraněmi, je zcela na místě, abychom získali celistvý obraz, nikoliv jen jeho fragmenty.     

Hovoříme-li o vývoji nových atomových zbraní, bylo by samozřejmě hloupé se stavět na stranu Bílého domu, anebo naopak Kremlu. Je nutno zdůraznit, že se obě jaderné velmoci v současné době chovají velice nezodpovědně, protože v sázce není nic menšího, než přežití lidstva coby biologického druhu. A není až tak důležité, zda se atomovým arzenálem prsí nacionalistický autoritář Putin, který čelí obvinění z vraždy agenta v cizí zemi, či prezident nominálně demokratické země, jenž svého podřízeného propustí prostřednictvím tweetu. Každopádně některé sdělovací prostředky opomíjejí skutečnost, že na harašení atomovými zbraněmi musí být nejméně dva aktéři, jejichž kroky se navzájem podmiňují.

Vladimir Putin se v projevu k národu chlubil animacemi střel, které údajně mohou zasáhnout Floridu. Záhy však někteří experti vyjádřili pochybnosti, zda Kreml tyto sofistikované zbraně skutečně vlastní, třebaže nikdo nepochybuje o tom, že stávající ruský nukleární potenciál může vyvolat apokalypsu. Další odborníci naopak varují, že Putin v žádném případě neblufuje.    

Patrně nejvýstižnějším indikátorem nukleární hrozby jsou hodiny posledního soudu, jejichž ručička nyní ukazuje za dvě minuty půlnoc. Půlnoc symbolizuje zánik lidstva. Jen pro představu: ikonické hodiny tento čas naposledy ukazovaly v roce 1953, poté co Spojené státy a posléze Sovětský svaz otestovaly vodíkovou bombu. Svět si oddychl po ukončení studené války v roce 1991, kdy bylo sedmnáct minut před půlnocí. Stručně řečeno, svět se v současnosti ocitá v nebezpečí, jakému čelil naposledy v průběhu horké fáze studené války.       

I když ruský prezident během své řeči vyhrožoval a lhal, pár jeho postřehů stojí za zamyšlení. Vladimir Putin kupříkladu kritizoval odstoupení Spojených států od dohody o omezení systémů protiraketové obrany (ABMT), k němuž došlo v roce 2002. Kreml tehdy před tímto krokem varoval a dnes se domnívá, že budování těchto systémů ohrožuje jeho národní bezpečnost. Proto Rusko začalo horečně vyvíjet mezikontinentální balistické střely schopné prorazit americký protiraketový deštník. Ostatně ruská reakce na jednostranné odstoupení USA od ABMT se dala snadno předvídat, jak argumentuje zakladatel organizace Nuclear Age Peace Foundation David Krieger, který kontroverzní krok administrativy George Bushe jr. označil za „největší strategickou chybu atomového věku“. Putinova vláda na protest proti budování americké národní raketové obrany (NMD) v Evropě roku 2007 odstoupila od dohody o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF), již na sklonku studené války podepsali Michail Gorbačov a Ronald Reagan. Jak kabinet George W. Bushe, tak Putinova administrativa učinily osudovou chybu, když odstoupily od dvou klíčových smluv, jež se staly pilířem světové bezpečnosti v dobách studené války a které přetrvaly až do nového milénia.      

Putin si také postěžoval, že se Rusové snaží s Američany konstruktivně jednat, leč tato snaha prý vyznívá naprázdno. Šéf Kremlu Američany vyzval, aby společnými silami vytvořili „nový systém garantující mezinárodní bezpečnost a udržitelný vývoj lidské civilizace“. Toto stanovisko samozřejmě můžeme brát jen jako mlácení prázdné slámy, anebo jako pobídku k zmenšení jaderné tenze mezi Washingtonem a Moskvou. Emeritní profesor vědy, technologie a mezinárodní bezpečnosti na MIT Theodore Postol, který americké systémy protiraketové obrany považuje za dysfunkční, prohlásil, že Spojené státy by tato slova měly brát vážně.           

Prezident Barack Obama významně modernizoval jaderný arzenál USA a tato strategie podle analytiků z akademického časopisu Bulletin of the Atomic Scientists podkopává strategickou stabilitu ve světě. Přestože se Obamova administrativa snažila veřejnosti tento nákladný program vykreslit jako úsilí o zdokonalení amerických jaderných hlavic, ve skutečnosti několikanásobně zvýšila jejich smrtící potenciál ve snaze docílit kapacity k vedení vítězné jaderné války. Nicméně Trumpův kabinet zašel ještě dále, když loni na podzim slíbil modernizovat americký atomový arzenál za 1,2 bilionu dolarů. Přezkoumání jaderného postoje (NPR), jež Bílý dům veřejnosti představil letos v únoru, snižuje práh pro nasazení jaderných zbraní, třeba v případě kybernetického útoku, a volá po vývoji hlavic s nízkou výbušnou silou, které podle kritických hlasů zamlžují rozdíl mezi konvenčními a atomovými zbraněmi.   

Jestliže chceme pochopit motivaci svého nepřítele, je nutno mu naslouchat. Můžeme samozřejmě pranýřovat jeho kontroverzní, ba i zločinné aktivity, ale je-li v sázce osud lidstva, měli bychom vůči němu zaujmout pragmatický postoj.          

 

 

0
Vytisknout
14416

Diskuse

Obsah vydání | 20. 3. 2018