A to jéé ta krá-asná zéémě ...

5. 1. 2018 / Petr Homoláč





Česká republika je název dlouhý, Česko ne moc hezký, ale možná bychom se tím už nemuseli dlouho trápit. S ohledem na současnou politickou situaci se otvírá možnost řešit toto názvoslovné dilema názvem daleko výstižnějším. Občas užívaný Babišistán je sice mezinárodně srozumitelný a s ohledem na Babišův styl i výstižný, ale ta středoasijská koncovka je z jazykového hlediska nevhodná. A hlavně zcela opomíjí významnou roli prezidenta Zemana, který s naší zemí, ústavou i všemi idiotskými zvyklostmi cloumá, jak si Zemane, pardon, jak si zamane. Nabízí se jiný, výstižnější název, krásně český, navíc spravedlivě vyjadřující podíl obou těchto velikánů - Babizem. Už žádná Česká republika, nýbrž Zem Babizem!


Oba naši vůdcové chtějí náš demokratický systém zásadně změnit, takže nový název země reflektující tu významnou změnu je namístě. Název Babizem se také nezabývá detaily, jako zda jde o republiku nebo oligarchii nebo něco úplně jiného.

Vládě pevné ruky se říkalo fašismus, zpočátku populární a úspěšný, podobně nacismus, o komunismu nemluvě. Dnes jsou celosvětově profláklé, ale autoritativní styl vládnutí je pro mnohé stále přitažlivý, dnes se mu říká třeba "řízená demokracie".

Víme zatím jen to, že budeme řízeni jako zaměstnanci státu - firmy. Nevíme, a to je podstatné, co se stane s těmi zaměstnanci firmy Babizem, kteří by si třeba stěžovali na blbé vedení? Nebo kteří by v té firmě rovnou nechtěli pracovat? Z firmy lze být propuštěn, ale ze státu? Jsou sice historické zkušenosti, jak s takovými otravy účinně zatočit, nejefektivněji to uměly právě režimy pevné ruky. Jak je na to Babiš připraven? A hlavně jak my?

Historie se opakuje, nepoučitelní jsou odsouzeni si ji zopáknout. Poprvé to bývá tragédie, podruhé prý fraška.

Název ráje Babizem má šanci vydržet - zvolíme-li znovu Zemana 2018, dostane Babiš bianco šek na vládnutí znovu v roce 2022. A když pak povládne osvícenou silnou rukou nade vším až do roku 2026, tak to by bylo, aby nedokázal přesvědčit o svých nenahraditelných kvalitách lidičky Země Babizemě, aby ho volili doživotně.

Ve východních zemích je příkladů dost - v Rusku či Bělorusku jsou doživotní vůdcové, mají tisíc možností jak zastavit protikandidáta, pokud by to někdo myslel vážně.

Maďarsko a Polsko mají k témuž hezky nakročeno a přitom jejich vůdcové nespojují moc politickou s obrovskou mocí ekonomickou a mediální jako náš český slovenský Vůdce. Hladký přechod k autoritativnímu vládnutí je celkem vyzkoušený, nejlépe stylem "jak se vaří žába", to si většina skoro nevšimne dřív než je pozdě. Náš Vůdce na to prostě má a maká.

Mimochodem, málo se u nás ví, že název Slované je v mnoha jazycích synonymum pro otroky. To není moc hezké, ale je přece nesporné, že například zvířata v ZOO žijí neskonale bezpečněji a pohodlněji než na ta svobodě. Plot na hranicích už býval, zvykneme si.

V přechodu k té demokratúře hraje prezident Zeman zásadní roli. Pochybnosti vznikají kolem jeho zdravotní dispozice, ale medicína dokáže zázraky, v krajním případě by stačilo, kdyby ho jednou za 4 roky probudili z kómatu, aby dal zas všechny pokusy na sestavení vlády do rukou Vůdce. Dokonalá symbióza.

A tak pod taktovkou duumvirátu Babiš-Zeman podporovaného zprava Klausovci, zleva komunisty  a bůhví kým dalším se opět potácíme po té staronové cestě k zářným zítřkům a odmítáme přitom liberální, multikulturní, neschopný, svobodný a bohatý Západ stejně jako v roce 1948. Dokonce zas pod vedením lidí ze stejné líhně. Slováci se nám dnes prý smějí.

Skutečná demokracie má ohromnou sílu i úskalí - nakonec dodá lidu takovou vládu, jakou si zaslouží. Třeba i takovou, která opravdovou demokracii zlikviduje.
Je možné, že jsme dostali, co si zasloužíme? ANO. Je to docela pravděpodobné.

Začalo to už nejspíš v době opoziční  smlouvy za Zemanovy vlády exekutorským zákonem -  exekutorské odměny začaly mnohonásobně převýšovat dlužné částky. Zničilo to a ničí životy dosud přes milionu našich spoluobčanů. Hlavní strůjce sedí na Hradčanech, čeští politici se zmohli jen na kosmetické úpravy toho paskvilu, národu je to asi šumafuk.

Za poslední 4 roky finanční úřady zničily tisíce českých firem zajišťovacími příkazy. Za bagatelní prohřešky se dnes ukládají drakonické pokuty, podle jejichž výše jsou úřednici odměňováni. EET dodává státofirmě ovládané oligarchou v obludném střetu zájmů nejcitlivější údaje o firmách. Bezohledný postup na keťase a kulaky má u nás dlouhou tradici. Zapomínáme jen, že kdysi to tak taky začínalo a pár let poté došlo na všechny.
 
Odmítáme přijmout jediného uprchlíka z války, která má přes půl milionu civilních obětí. Hlavní démonizátor migrantů sedí na Hradčanech a všichni čeští politici si tuhle polívčičku s ním rádi přihřívají.

Jednání našich vrcholných představitelů zejména v kritických situacích je nechvalně proslulé, čeští politici jsou zhusta typy poněkud krysoidní. Ale volíme si je takové. Odpovídá-li této charakteristice jedinec svým chováním a vzácně i vizáží, jsme schopni jej dokonce importovat ze zahraničí a přijímáme jej jako našince i když neumí pořádnė česky.

Nabízí se zásadní otázky: Jsme zralí pro slušnou a skutečně svobodnou demokratickou společnost? Zasloužíme si něco lepšího než vládu pevné ruky Vůdce Babiše s propitým Zemanem, hájícím spíše Putinovy než české zájmy?  A kam míříme? Blíže autoritářské střední Asii? Opravdu tam chceme?

Něco se s námi děje. Můžeme si za to sami? Nebo propaganda a trollové?

Nejlepší odpovědí by byly volby, ale ne jen s obvyklou nízkou účastí kolem 60%.

Francie, Holandsko i Rakousko měly také určité problémy s falešnými mesiáši, jednoznačně je vyřešila vysoká volební účast kolem 80%. Stejně by šlo odvrátit autoritářskou Zem Babizem od nás. Ale milovníci autoritářského vládnutí bývají v docházce ukázněnější.

Rozhodne tedy nejspíš volební účast mladších a svobodymilovnějších, jestli přijdou k prezidentským volbám. Nakonec, oni v tom pak budou muset žít nejdéle.
Rozuzlení se blíží, budeme jednou na to celé vzpomínat jen jako na hloupou frašku?

Nebo to apatií a nezájmem necháme opět přerůst v nějakou další slavnou českou národní tragédii? Vinu pak jako obvykle svedeme na všechny kolem.




 
0
Vytisknout
4244

Diskuse

Obsah vydání | 9. 1. 2018