Globální tažení proti terorismu a Trumpova éra aneb Konec nesmyslné války je v nedohlednu

9. 1. 2018 / Daniel Veselý

Spousta naivních nadšenců se před rokem domnívala, že zvolení excentrického tlučhuby do Bílého domu je toužebně očekávaným příslibem konce amerického expanzionismu, který je podložím nejednoho současného problému a konfliktu na Blízkém východě a v Africe. K hlubokému rozčarování těchto osob se nic takového nekonalo, třebaže tomu nasvědčovaly veškeré indicie. Prezident Donald Trump naopak navázal na své předchůdce a v řadě ohledů jejich expanzivní zahraničně politickou agendu překonal. Globální tažení proti terorismu s pompou vyhlášené před více než 16 lety tedy nebude ukončeno ani v letošním roce, přestože Spojeným státům signifikantní nebezpečí ze strany islamistických teroristů nehrozí.

Pokládám za naprosté selhání tradičních médií, že zevrubně a systematicky neinformují o děsivých dopadech amerického tažení proti terorismu, ačkoli máme k dispozici relevantní publikace a analýzy. Důvod může být nasnadě, neboť významné americké sdělovací prostředky se do značné míry podílely na propagaci globální války proti teroru v režii kabinetu George W. Bushe, a to publikací vládních fabulací a lží.

Kupříkladu mediální analytik Jim A. Kuypers konstatuje, že americká mainstreamová média, mezi něž počítá televizní stanice CBS, ABC, NBC a tiskoviny USA Today, The New York Times a The Washington Post, jsou v tomto světle „protidemokratickými institucemi“. Bývalý reportér listu The New York Times James Risen ve svém aktuálním obsáhlém textu The Biggest Secret: My Life as a New York Times Reporter in the Shadow of the War on Terror líčí svůj frustrující zápas s editory tohoto významného deníku, kteří ve spolupráci s vládními činiteli odmítali zveřejňovat jeho články o národní bezpečnosti včetně zpráv o nezákonných odposleších kabinetu George W. Bushe, za něž později získal Pulitzerovu cenu. 

Systematická selhávání tradičních mediálních domů přirozeně přispívají k popularitě manipulativních webů, jako jsou Breitbart News nebo jejich český klon Parlamentní listy. Lidé nedůvěřují zavedeným sdělovacím prostředkům a mají k tomu celkem oprávněné důvody – avšak informace pocházející z „manipulativních stoup“ mají k realitě ještě mnohem dále. Je nutno mít neustále na paměti, že klasická média podléhají vnitřním a vnějším kontrolním mechanismům a mnoho redaktorů a reportérů pracujících příkladně v deníku The New York Times či The Washington Post odvádí výtečnou práci.     

Tragické dopady války proti terorismu monitoruje tým 35 vědců, právních expertů, lidskoprávních pracovníků a lékařů pod hlavičkou organizace Cost of War Project při Watsonově institutu pro mezinárodní studia na Brownově univerzitě v USA. Podle jejich zjištění vojenské operace Spojených států v Iráku, Afghánistánu a Pákistánu způsobily přímo 370 tisíc úmrtí a nepřímo 800 tisíc úmrtí, vysídlily více než 10 miliónů osob a byly doprovázeny porušováním lidských práv a svobod ve Spojených státech a v zahraničí. Americká armáda v současnosti provádí protiteroristické operace v 76 zemích světa – od Filipín přes jižní a střední Asii a Blízký východ až po severní a západní Afriku.

Vedle obrovských ztrát na životech (jež další respektované organizace odhadují na 1,3 až 2 miliony mrtvých) válka v Iráku hrozbu terorismu podstatně zvýšila, jak konstatuje i analýza National Intelligence Estimate, tedy poznatky 16 amerických zpravodajských služeb. Máme-li v rukou oficiální potvrzení teze, že tažení proti teroru ve skutečnosti generuje hrozbu, již má potírat, můžeme se oprávněně ptát, k čemu je toto nekonečné a vysoce kontraproduktivní válčení. A není žádným velkým tajemstvím, že tento „celosvětový džihád“ produkuje závratné zisky především pro americký zbrojařský průmysl a s ním spolupracující politické činitele.     

Prezident Donald Trump navzdory svým planým slibům a doktríně „America First“ nejenže ve válce proti terorismu pokračuje, ale podstatně ji zintenzivnil. Organizace The Bureau of Investigative Journalism informuje, že počet protiteroristických leteckých útoků se v roce 2017 zdvojnásobil. Třebaže Trump tažení proti terorismu zdědil od svých předchůdců, jeho kabinet rozhodně nemíní v Afghánistánu, Somálsku, Jemenu a Pákistánu jednat v rukavičkách. Totéž platí i pro válečné zóny v Sýrii a Iráku, kde v loňském roce padly bašty Daeše v Mosulu a Rakká. Masivní bombardování těchto měst v kombinaci se zvěrstvy džihádistů vedlo k nebývalé destrukci a lidskému utrpení: v prvním případě se počet obětí pohybuje mezi 940 tisíci a v druhém Američany vedené letecké útoky usmrtily 1300 civilních obyvatel.

Přestože Spojené státy nemají na Blízkém východě tak dominantní pozici jako v předchozích dekádách, snaží se ze všech sil o udržení vlivu v tomto strategicky významném regionu prostřednictvím bezpilotních útoků, bombardování či nasazování běžných a speciálních jednotek, čímž i nadále přispívají k destabilizaci této výbušné oblasti. Otázkou zůstává, proti komu vlastně Bílý dům bojuje, když před zahájením globální války proti teroru nebyl fenomén džihádistické hrozby zdaleka tak děsivý jako dnes.       

 

0
Vytisknout
1793

Diskuse

Obsah vydání | 11. 1. 2018