Příčinou brexitu jsou závažné ekonomické problémy Británie, které se brexitem ještě zhorší

12. 3. 2017

Příčinou britského hlasování pro brexit byla skutečnost, že současný britský ekonomický model pro mnoho lidí nefunguje, píše Tom Kibasi. Je zajímavé srovnat, že situace v České republice je téměř totožná. Posuďte:

Ve většině Británie, s výjimkou Londýna a jihovýchodu země, nedošlo po finanční krizi z roku 2008 k zlepšení hospodářské situace. Mimo Londýn a jihovýchod země neexistuje jediný britský region, v němž by se mzdy navrátily k vrcholu z doby před finanční krizí.

Imigrace ze střední Evropy je pro Angličany tak důležitým problémem, protože umožnila vytvoření ekonomického modelu založeného na nízké kvalifikaci, nízké produktivitě a nízkých mzdách. Ruku v ruce s tím jdou problémy s kulturní integrací velkého počtu středoevropských imigrantů.

V Británii vznikla rostoucí ekonomika, v níž klesají mzdy. Británie vykrádá lékaře a zdravotní sestry či sociální pracovníéky z chudých zemí a pak je prodává jako zboží na svém otevřeném trhu.

Stoupenci brexitu v reakci na to lživě tvrdili Angličanům, že i po odchodu Británie z EU si země udrží všechny výhody členství, jako přístup na společný trh, a kromě toho oživí nostalgickou existenci někdejšího Britského impéria.

V první řadě, Británie má problém s investicemi. Už čtvrt století ta část ekonomiky, věnovaná investicím, upadá. Británie zaostává za srovnatelnými zeměmi Západu a obrovským způsobem zaostává za rychle rostoucími asijskými ekonomikami.

Přístup k levným pracovním silám ze středoevropských zemí EU vedl britské firmy k přidávání zaměstnanců za nízké ceny, namísto toho, aby investovali do moderního zařízení a automatizace, které zvyšují produktivitu. Některé britské korporace se úplně vzdaly investic a dávají přednost návratu divident akcionářům před investicemi do budoucnosti.

Druhým problémem je nízká produktivita. Nízké investice vedou k nízké produktivitě, a tedy k nízkým mzdám.

Třetím problémem je obchod. Británie má obrovský obchodní deficit. Británie nakupuje v zahraničí a financuje to rostoucí zadlužeností a prodejem britského kapitálu.

Čtvrtým problémem je nerovnost mezi domácnostmi. Nejbohatších 10 procent britských domácností má příjem, který je jedenáctinásobek nejchudších 10 procent. Ve Francii a v Německu je rozdíl sedminásobný, v Dánsku pětinásobný.

Pátým problémem je hluboká regionální nevyváženost ekonomiky. Londýn je nejbohatším regionem v Evropě a spolu s jihovýchodem Anglie tvoří 40 procent britského HDP. Ostatní britské regiony zaostávají za většinou regionů v severní Evropě. Mimo Londýn a jihovýchod mají všechny britské regiony podprůměrnou produktivitu.

Ohromující je, že jde o dlouhodobé problémy.

Stoupenci setrvání Británie v EU neprezentovali pozitivní strategii pro mezinárodní spolupráci.-

Prvním katalyzátorem změny je čtvrtá průmyslová revoluce: exponenciální zlepšení v oblasti nových technologií. Bez vědomé hospodářské a politické strategie zvětší technologické změny odměny pro ty, kdo mají kapitál, a zmenší odměny pro lidi, kteří se živí prací. Odměny pro vysoce kvalifikované jedince porostou zatímco pro všechny ostatní poklesnou.

Druhým katalyzátorem změny je demografie. Počet obyvatelstva Británie dál poroste, překročí počet obyvatelstva Francie v roce 2030 a Německa v roce 2040. Zároveň obyvatelstvo výrazně zestárne, počet lidí starších 75 let vzroste o 66 procent. To přinese obrovské problémy v oblasti bytového fondu, zdravotnictví a sociální péče. Od nynějška do roku 2030 vzroste počet aktivních pracovních sil jen o 3 procenta, kdežto počet lidí starších 65 let o třetinu.

Třetím katalyzátorem změny bude pokračující přesun hospodářské moci směrem do Asie. V roce 2030 budou vznikající ekonomiky tvořit polovinu globální ekonomické produkce, dnes tvoří čtvrtinu. Téměř 60 procent globální středostavovské spotřeby bude pocházet z Asie a 17 z nejbohatších 50 měst světa bude v Číně. Podstatnou měrou se změní forma poválečných globálních institucí, vliv Ameriky se zmenší.

Posledním a nejnebezpečnějším katalyzátorem změny je nová geologická éra, kdy lidská činnost je dominujícím vlivem na přírodu.

V současnosti spotřebováváme zdroje jeden a půlkrát rychleji, než je Země schopna je obnovovat. To vyžaduje radikální hospodářskou reakci na omezení ekologických škod. Zásadní je přechod k nízkouhlíkové ekonomice.

Tyto problémy lze řešit intenzivnější mezinárodní spoluprací. Tento argument - že je lze řešit v rámci EU - nebyl britským voličům nikdy předložen. Odchod z EU činí jejich řešení podstatně obtížnějším.

Je zjevné, že dosavadní hospodářský systém je v krizi, ale nový systém nebyl vytvořen.

Kompletní článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2774

Diskuse

Obsah vydání | 14. 3. 2017