Uchovávání sefardské tradice: Akt odporu vůči Trumpovi

13. 3. 2017


Jednoroční Vidal nezná význam ukolébavky, kterou ho otec uspává. Ví že mu pomáhá usnout, ale ne že píseň v jazyce ladino je součástí snahy naučit ho tomu, co sloužilo jako lingua franca sefardských Židů v Osmanském impériu po více jak 500 let.


A neví, že když říká své první slova, připojuje se k ubývajícím mluvčím starého jazyka, z nichž většina je v pokročilém věku, a že drží klíče ke kultuře, která je na pokraji vymření.

"Ztratit jazyk znamená ztratit svět a my jsme na pokraji právě toho," říká Devin Naar.

Profesor sefardských studií na University of Washington se vášnivě snaží o záchranu kultury ladino - která je také známa jako židovsko-španělská, judezmo nebo judio - a řeči, kterou hovořila rodina jeho dědečka doma v Řecku. Když tomuto jazyku učí Vidala, Naar doufá, že si splní dávný sen o předání dědictví synovi.

V posledních měsících je ale v sázce ještě něco jiného. Třiatřicetiletý obyvatel Seattlu má na mysli lingvistické kořeny jazyka, které zahrnují hebrejštinu, španělštinu, turečtinu a arabštinu, a vidí jako způsob, ja propojit Židy s Latinoameričany a muslimy. Záchrana tradice je tak pro něj "specifický politický akt odporu v Trumpově Americe," vysvětluje Naar.

"Je to jazyk lingvistické fúze, který je založen na španělštině, ale ve skutečnosti svádí dohromady spoustu jiných lingvistických prvků, které mu jak myslím dávají zvláštní rezonanci, zejména v současném světě, protože slouží jako jazykový most mezi různými kulturami - mezi židovskou kulturou, mezi španělskou kulturou a mezi muslimským světem," dodává.

Prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkazy k vybudování zdi mezi USA a Mexikem a zakázal vstup přistěhovalcům ze zemí s muslimskou většinou.

"Pokud má Trump zájem stavět zeď, judezmo slouží jako most a myslím, že dnes potřebujeme takové mosty," říká Naar.

Jeho dědeček přijel do Spojených států s většinou rodiny v roce 1924 z řecké Saloniky, když tam probíhala diskriminační opatření vůči Židům. Rodinní příslušníci, kteří tam zůstali, později zahynuli během holocaustu, spolu s 95 % Židů ve městě.

V USA nastaly jiné potíže. Naarův dědeček poslouchal antisemitské nadávky a další urážky od lidí, kteří si ho pletli s Jihoameričany nebo lidmi z Blízkého východu.

Hovořit jazykem ladino znamená dovolávat se dědictví nejen z osobních a rodinných, "ale z politických důvodů," upozorňuje Naar.

Jazyk vznikl po vyhnání Židů ze Španělska v roce 1492, když se jejich komunita rozptýlila po osmanském impériu a přišla do kontaktu s místními jazyky a různými iberskými dialekty. Na počátku 20. století jazykem hovořilo asi půl milionu lidí. Dnešní odhady hovoří o 160 000 - 300 000, ale také 50 000 - 100 000 mluvčích. Většina jich je v pokročilém věku, ale dochází k obnově zájmu na některých univerzitách v USA a Izraeli, stejně jako mezi sefardskými Židy.

"Jedním z mých cílů když se snažím naučit Vidala ladino bude, aby měl smysl pro spojení a povědomí, nejen o tom, odkud pochází, ale také jak je kultura s níž je spojen propojena s mnoha jinými lidmi, takže pokud vidí, že přistěhovalci obecně nebo španělsky hovořící přistěhovalci nebo muslimové v Americe jsou označováni za škodlivé, doufám že ho to inspiruje, aby se tomu postavil."

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1347

Diskuse

Obsah vydání | 15. 3. 2017