Islám jako stranická záležitost

30. 12. 2015

čas čtení 3 minuty


Když v roce 2011 vypuklo egyptské povstání, oponenti Husního Mubaraka byli zastánci mnoha různých skupin a trendů, napsal H. A. Hellyer.

Za několik měsíců fakticky začal "rozvod" mezi táborem revoluce a frakcí Muslimského bratrstva. V jeho centru, stejně jako u roztržky mezi revolucionáři a režimem, stála neshoda ohledně toho, jak používat náboženství ve veřejném životě.


O pět let později je instrumentalizace islámu ve prospěch strany typická pro zastánce Muhammada Mursího i Abdala Fattáha as-Sisího. Není to chyba, které by se dopouštěla jen jedna strana, a tak kritika tohoto přístupu zůstává dost pochybná.

Příznivci bratrstva a různých salafistických skupin od počátku využívali náboženství jako nástroj politiky - například aby Egypťané hlasovali kladně v prvním referendu o plánu armády v roce 2011.

Od té doby se to rozšířilo na islamistických televizích, z nichž mnohé poskytly prostor pro štvaní proti koptským křesťanům, stejně jako proti jiným muslimům.

Během Mursího prezidentování tyto stanice dál prosperovaly a sám Mursí se zúčastnil shromáždění, kde se objevilo štvaní proti šíitským muslimům. O pár dní později byli šíitští Egypťané v Gíze lynčováni. Když armáda Mursího odstranila, jeho zastánci pokračují v použití náboženství pro účely agitace.

Během vzestupu islamistických stran po roce 2011 jejich protivníci, včetně těch, kdo oponovali Mubarakovi a armádě, odmítali tento přístup. Tito oponenti nebyli nutně sekularisty francouzského stylu, pouze odmítali taktiku bratrstva jako důkaz, že je "obchodníkem s náboženstvím".

Nicméně takové stranické využití náboženství není jen chybou Mursího tábora. Prostátní síly, zejména od roku 2013, také prosazovaly instrumentalizaci náboženství, ačkoliv rozdílným způsobem.

Egypt je sídlem univerzity Azhar a mešity al-Azhar, nejproslulejší vzdělávací instituce sunnitského islámu. Ale po větší část 20. století univerzita nedokázala říkat pravdu tváří v tvář mocným. Když nyní probíhají pokusy použít ji proti IS, chybí jí důvěryhodnost a legitimita.

V týdnech následujících po sesazení Mursího použily bezpečnostní složky nadměrnou sílu. Zhruba 1 000 lidí bylo v srpnu 2013 zabito během událostí, které lidskoprávní skupiny označily jako "pravděpodobné zločiny proti lidskosti". I když příznivci armády patrně významně početně převyšovali příznivce bratrstva, vedení Azharu by poskytlo určité postavení a schopnost zprostředkovat, kdyby zaujalo neutrálnější stanovisko. Nicméně to plně podpořilo armádu, aniž by volalo armádu k zodpovědnosti.

Později označování tehdejšího ministra obrany jako kohosi podobného prorokovi vyvolaly rozkol dokonce i mezi prostátními učenci. Na Západě je někdy egyptský prezident představován jako reformátor islámu, ačkoliv není jasné, jak by mohl tuto roli splnit s lidskoprávním rejstříkem, který má.

Jiní oponenti bratrstva také využívají náboženství k podpoře politických názorů, stejně, jako se o to snažili ti, proti nimž bojují.

Proislamističtí i protiislamističtí představitelé se během kampaně v roce 2012 odvolávali na sny jako na důkaz božské inspirace - jako by bůh byl na jejich straně.

Nestrannost při kritice zůstává stále nedosaženým cílem. Na principy se lze odvolávat jen tehdy, když se neohlížím na to, komu prospívají. Jinak jsou to jenom hesla.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
6571

Diskuse

Obsah vydání | 30. 12. 2015