Mozek věnuje větší pozornost hrozbám než stereotypním situacím

30. 12. 2015


Francouzští výzkumníci přišli na to, že mozek věnuje větší zdroje na zpracování informací o sociálních situacích, které signalizují hrozbu, než na informace o těch, které jsou neškodné.


Výzkum možná pomůže najít vysvětlení pro údajný "šestý smysl", který nás varuje před nebezpečím. Poprvé byla identifikována oblast mozku spojená s tímto fenoménem. Mozek dokáže detekovat sociální hrozby v těchto oblastech rychle a automaticky, během pouhých 200 milisekund.

Ještě překvapivější je, že lidé, kteří jsou úzkostní, detekují hrozby pomocí jiných částí mozku, než ostatní. Dříve se mělo za to, že úzkost může vést k přehnané citlivosti vůči signalizované hrozbě. Nicméně teď se ukázalo, že tento rozdíl je účelný. Úzkostní lidé zpracovávají hrozby v částech mozku zodpovědných za jednání. Mimochodem, "méně úzkostní" je zpracovávají v oblastech zodpovědných za rozeznávání obličejů.

Hněv spojený s přímým pohledem vygeneruje reakci za pouhých 200 milisekund, rychleji, než se rozhněvaná osoba podívá jinam.

Podobně pokud osoba projevuje strach a dívá se přímo na vás, zjistíte to mnohem dříve, než pozitivní emoce. Takové rychlé reakce mohly dříve sloužit adaptaci k přežití, díky nim se lidé dokázali vyhýbat nebezpečí.

Často se spekulovalo o tom, že úzkostnost, dokonce i neklinická, může zablokovat schopnost mozku zpracovávat signály o hrozbách. Nicméně ukázalo se, že naopak neklinická úzkost posouvá zpracování signálů do center zodpovědných za jednání, a může tedy pomoci rychlejší reakci na hrozby.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2175

Diskuse

Obsah vydání | 30. 12. 2015