Kdo chce řád od Borata?

Ne trenýrky, použitá plína by slušela Hradu

17. 10. 2015 / Bohumil Kartous



Chápu záměr Ztohoven karikovat stávající způsob reprezentace české státnosti v podání Miloše Zemana červenými trenýrkami. Jde o symbol unikátně postihující jistou stránku českého buranství. Ve světle výroků českého prezidenta, stále stupňujících demagogii, nenávist, nadbíhání davové hysterii a řadu dalších patologických charakteristik, se ale tato symbolika jeví jako neúměrně decentní. Pokud má v současnosti něco viset nad Hradem, aby to bylo dostatečně výstižné, měla by to být po všech stránkách použitá plína. Pro seniory...

Miloš Zeman se musel definitivně zbláznit. Když jsem toto napsal před několika měsíci v souvislosti s jeho krajně ignorantskými názory na začleňování znevýhodněných a handicapovaných dětí do hlavního vzdělávacího proudu, přišlo několik reakcí pohoršujících se nad takovou neúctou k prezidentu země. Miloš Zeman od té doby tuto diagnózu potvrzuje a viditelné symptomy ukazují, že choroba postupuje.

Miloš Zeman, fyzicky a zjevně i mentálně zdecimovaný člověk, je nejlepší odpovědí těm udiveným, kteří mají potřebu obhajovat současnou společenskou atmosféru, ono "bavlnkové" a po všech stránkách "jako všude jinde na západě" příjemné milieu plné sobectví, záštiplnosti a téměř totální předsudečnosti zachvacující drtivou část populace, včetně výrazné části tzv. elit. Miloš Zeman je naprosto jedinečným a velmi dobře čitelným ztělesněním současné atmosféry, která opět posunula Českou republiku do sémantického prostředí "východní Evropy". Záměr, s jakým se Angela Merkelová v této souvislosti vyjádřila, je zcela jasný. Vzniká nová, neviditelná hranice, kterou zbourat nebude vůbec jednoduché. Parta zedníků s předáky podobných Miloši Zemanovi staví z velmi hutného materiálu, který velmi pomalu podléhá erozi.

Je pravděpodobné, že jsme se ještě nedočkali úplného odhalení skutečného smýšlení Miloše Zemana. Dalo by se pochopit, že stárnoucí, unavený a vždy poněkud izolovaný politik nebude vzdorovat masové demagogii, když málokdo z českých politiků takovou odvahu našel. Jenže český prezident si tento okamžik v záchvatu pozoruhodné zvrácenosti vysloveně vychutnává a s každým dalším výrokem dává najevo, jak strašně vždy toužil po tom chrochtavém souznění, jež kázání písma lidové demagogie vyvolává. 

Zeman svými posledními výroky potvrdil, že se neštítí šířit poplašné zprávy kopírující internetové hoaxy toho nejhrubšího zrna. Zeman jim maluje před očima vize, které si už stačili vštípit z masově přeposílaných spamů bez jasného zdroje, zato s transparentním úmyslem zmást prostou mysl. Obklopen pravděpodobně prosťáčky, kterým chybí elementární společenskovědní vzdělání a gramotnost, servíruje Zeman na svých výjezdech po českých regionech tlačenku s pivem, jak to má jeho vděčné auditorium rádo a sklízí za to vděk: prezidentská autorita totiž konečně potvrzuje to, co si prosťáček ve skrytu duše vždy myslel, jen se styděl, jelikož si svou nedostatečnost doposud uvědomoval. 

Jenže Zeman nyní prosťáčka povýšil na filozofa selského rozumu, bystrého myslitele, jenž svým ostrovtipem a intelektuální dalekozrakostí převyšuje ty naivní, multikulturním smogem oslepené západoevropské politiky a intelektuály, kteří nevědí, do jaké záhuby se ženou. Oni to vědí a mají razítko od českého prezidenta, moudrého to člověka, jenž dokonce cosi z antických filozofů - jakéhosi Árizhotela - přelouskal.

Zeman je Borat, jak odtušil Andrew Stroehlein. Je to naprosto trefné, s ohledem na tragikomické žvásty, kterými český prezident krmí své publikum jen proto, aby konečně pocítil lásku davů. Lide český, na pozoru se měj! Ženy budou ukamenovány, zlodějům usekávány ruce (mimochodem, komu z těch prosťáčků by to vadilo?), krása žen nám bude odňata a burky zaplní české ulice. Jen některé by burky nosit měly, jelikož krásy nepobraly. Jak ubohé, politováníhodné. Stačí to říct takhle? Domnívám se, že ne. Domnívám se, že směsici buranství, nenávistné a přízemní demagogie, sexismu a machismu nelze slušnými slovy pojmenovat, snad bychom místo termínu sračka použili spisovné průjem. Sami ale jistě cítíte ten sémantický rozdíl.

Proto použitá plína, která nejlépe označí místo, v němž přežívá skutečný Borat. Á propos, Borat prý nepozval na oslavy 28. října dva rektory českých univerzit, Mikuláše Beka z Masarykovy univerzity a Libora Grubhoffera z Jihočeské univerzity. Důvodem je Zemanova infantilní zášť vůči těm, kdo se otevřeně postaví jeho názorům a přáním. Velikost státníka v pozici českého prezidenta by se dala měřit schopností nadhledu, velkorysosti a dostatečného sebevědomí, které dovolují člověku přijmout fakt, že s ním někdo nesouhlasí a že dokonce může mít pravdu. Takoví lidé, předpokládám, by úřad prezidenta měli reprezentovat. Nikoliv slaboch, jehož neuvěřitelná míra pošetilosti je tím jediným, co stojí za řeč. Nebýt pozván na oslavy dirigované tímto pánem se jeví být jako významná pocta. 

Totéž platí pro velvyslankyni Norska Siri Ellen Sletnerovou. Důvodem je mediální simulakrum o odebrání dětí paní Michalákové, o němž pravděpodobně Boratovi chybí podstatné informace, jež se do médií nikdy nemohly dostat, neboť je norské úřady nesmějí zveřejnit. Nepozvat zástupkyni země, která v ČR bez jakýchkoliv postranních úmyslů utrácí nemalé prostředky na podporu rozvoje občanské společnosti a životního prostředí kvůli politováníhodné mediální kauze (v níž ani v nejmenším nejde o děti!), to může mít jediný důvod: udělat mediální gesto vůči prosťáčkům. V této disciplíně je současný prezident učiněným mistrem. Chápu, že v jeho vidění je vlastně činnost Norska podvratná a nežádoucí. Měl by se velmi dobře rozmyslet, zda z tlačenkové party na Hradě nevyloučit i zástupce EU. EU tu dělá velmi podezřelé věci a všemožně se vměšuje do našich vlastních záležitostí, které přece nejlépe umíme řešit v zakouřené hospodě nad tlustým vepřovým a pivem pod patronací prezidenta ČR.

Miloš Zeman bude také 28. října předávat státní ocenění. Jeho vlastním prizmatem se jedná o jakousi soukromou party prezidenta ČR, který se nikoli s ohledem na úřad, ale na svůj vlastní názor rozhoduje, koho pozve a koho ne. Podobně ovšem nutně usuzuje i o tom, komu udělí státní vyznamenání a komu nikoliv. Tím pádem se ale nejedná o státní vyznamenání, ale o čokoládové medaile, které předává Borat. Jedním z mála lidí, kteří si to doposud uvědomili, je Vladimír Mišík. Ale dá se předpokládat, že kancelář prezidenta už takovou chybu neučiní.

Je smutné sepisovat takto kritický a místy vysloveně urážlivý text na adresu někoho, kdo má personifikovat ctnosti současné společnosti. Nelze jinak, pokud tato osoba činí ze svého úřadu pískoviště pošetilce, který si léčí svůj celoživotní mindrák. Jestliže byla přímá volba k něčemu dobrá, pak k tomu, abychom se lépe poznali. Za to patří Zemanovi velký dík.

0
Vytisknout
5357

Diskuse

Obsah vydání | 21. 10. 2015