Zpráva London School of Economics zpochybňuje kauzální závislost mezi robotizací a mizením pracovních míst

31. 7. 2015 / Karel Dolejší

Zpráva London School of Economics nazvaná "Robots at Work" z března letošního roku ZDE (pdf) konstatuje, že velká část populárních "úvah" o robotizaci má jen mizivou oporu v empirických datech a konstruuje tedy zjednodušené a nepodložené závěry.

Podle autorů, Georga Graetze a Guye Michaelse, mezi lety 1993 a 2007 v USA vzrostl počet robotů připadajících na odpracovanou hodinu o 237 %. Mezitím v americké ekonomice zaniklo 2,2 milionu pracovních míst. Jenže ani z této nepříliš impresivní korelace nelze jednoduše usuzovat na kauzální závislost. Zrovna tak můžete předpokládat, že místa byla přesunuta do Číny, zanikla kvůli globalizaci, nebo ještě ledacos jiného. Bez podrobné studie se nedozvíte, jak to je.

Pokud by vzrůstající počet robotů byl hlavní příčinou zániku pracovních míst, pak by země, kde je trend k robotizaci nejsilnější, měly být také ty, kde zjistíte největší počty takto zmizelých pracovních pozic.

Německo zavádí více než třikrát více robotů připadajících na odpracovanou hodinu než USA, mělo by mít tedy opravdu vážné problémy s nezaměstnaností. A Švédsko má téměř o 2/3 více robotů než USA.

Německo ovšem ve sledovaném období přišlo o 19 % míst ve výrobním sektoru, zatímco USA o 33 %. Také Francie, Itálie a Jižní Korea, vše země, kde je trend k robotizaci silnější než v USA, ztratily méně pracovních míst. A na druhé straně Austrálie a Británie, kde je zavádění robotů výrazně pomalejší než v USA, přišly o více míst ve výrobním sektoru.

Kdyby ztráta pracovních míst byla úměrná úrovni robotizace, Spojené státy by ve sledovaném období měly přijít o třetinu pracovních míst navíc, než kolik ukazují reálné údaje, spočetli Graetz s Michaelsem. Naproti tomu Británie ztratila pětkrát víc pracovních míst, než by vyplývalo z úrovně robotizace. Největší diskrepanci mezi očekávaným a skutečným úbytkem pracovních míst lze zaznamenat ve Španělsku a ještě ve větší míře v Jižní Korei. Posledně jmenovaná země je přitom jedním z robotizačních šampiónů. Ve sledovaném období tam výrobní sektor přišel o 30 % pracovních míst, ale očekávaná hodnota činí 80 %. V Británii mělo s ohledem na robotizaci zaniknout 10 % míst ve výrobním sektoru. Zanikla jich ovšem více než polovina.

(Například v Nizozemsku podle Graetzových a Michaelsových výpočtů skutečný úbytek pracovních míst zhruba odpovídá výpočtu na základě předpokladu, že je úbytek způsoben robotizací. Na druhé straně právě Nizozemsko může ve sledovaném období sloužit za příklad země, která se i v takové situaci velmi dobře adaptuje, včetně - což je mimo výzkumný zájem autorů studie - dopadů na práci v administrativě.)

Podle zjištění autorů studie zavádění robotů nemělo významný dopad na počet odpracovaných hodin, ačkoliv existují určité důkazy o dopadu na špatně a středně kvalifikovaný personál.

Graetz s Michaelsem zmiňují empiricky podložené studie, které ukazují, že růst produktivity vyvolaný v USA informačními technologiemi se může omezovat čistě na odvětví informačních technologií, i varování, že růst produktivity práce se celkově zpomaluje.

Představy šířené v bulvárních médiích a některých prognózách, podle nichž existuje kauzální závislost mezi robotizací a úbytkem pracovních míst, studie nepotvrzuje.

0
Vytisknout
2042

Diskuse

Obsah vydání | 31. 7. 2015