Sněmovna nemusí odmítnutý zákon hned projednat

9. 11. 2012

Rád bych zodpověděl Vaše otázky z tohoto článku, píše právník Miroslav Makajev:

1) Jednací řád ukládá předsedkyni Sněmovny "zařadit" návrh zákona vrácený senátem na nejbližší schůzi (§97, odst. 3 a 4 Jednacího řádu Sněmovny), což ovšem neznamená, že se na této schůzi musí také rozhodnout. Takový požadavek Ústava ani Jednací řád nestanoví, tudíž je plným právem Sněmovny projednávání takového bodu odsunout. Zmíněná ustanovení Jednacího řádu zavazují toliko předsedkyni Sněmovny k zařazení návrhu na program, nikoli Sněmovnu k jeho okamžitému projednání.

2) O "odškodnění" církví jít může - otázku jeho přiměřenosti ponechávám nyní stranou. Argument pana Ladwiga, že "Kdyby měla katolická církev vůbec nějakou právní možnost žádat u soudu o vrácení znárodněného majetku, určitě by se o něj soudila" neobstojí. Římskokatolická církev (stejně jako církve ostatní) nemají dnes v zásadě možnost úspěšně žádat o vydání majetku z důvodu tzv. blokačního paragrafu (§29 Zákona o půdě).

Tento paragraf je v zákonu o půdě proto, že v době přijetí zákona bylo rozhodnuto, že restituce "církevní" budou vyňaty z obecného řešení (patrně pro předpokládané množství majetku a komplikovanost celé problematiky) a budou řešeny zvláštním zákonem (ústavní konformitu tohoto řešení potvrdil i Ústavní soud, který však v Pl. ÚS 9/07 ostře kritizoval nečinnost zákonodárce, který zákon řešící "církevní restituce" - slibovaný již počátkem devadesátých let - nebyl dodnes schopen přijmout). Současný návrh zákona, schválený 8.11.2012 Sněmovnou, je pak mimo jiné tím předpisem, který byl §29 zákona o půdě předpokládán.

Další otázky právní, politické a historické, spojené s právě projednávaným návrhem zákona ponechávám stranou - jde o otázky mnohdy velmi komplikované a ostatně nebyly ani předmětem Vašeho článku.

0
Vytisknout
2997

Diskuse

Obsah vydání | 9. 11. 2012