Sedmnáctý listopad se blíží, dejme jim to, co si vykoledovali

9. 11. 2012 / Luděk Prokop

Při poslechu Radiožurnálu v pořadu, ve kterém hovoří pan Veselovský, v této chvíli zatím ještě stále s poslancem, s panem Pekárkem, neubráníme se chvílemi spontánnímu smíchu. Vzdor tomu, že stávající situace vede k pomyslnému pláči. K pláči a pocitům beznaděje. K pocitům beznaděje pozvolna přerůstajícím v hněv a zlobu.

Neuvěřitelně pokrytecká, nedůvěryhodná, prolhaná, pro naprostou většinu nás zlo, činící vládní koalice, (tedy vláda, koaliční poslanci i poslankyně), vyjadřují svým konáním neskutečně obrovskou míru pohrdání s vůlí a míněním naprosté většiny občanů. Vyjadřují obrovskou míru pohrdání s námi, s občany jako takovými.

Doufám a chci věřit, že tuto oprávněnou beznaděj již brzy vystřídá oprávněný hněv, zloba vystupňovaná k rozhodnutí, že je nezbytně nutné s tímto způsobem vládnutí skoncovat co nejdříve. Stejně, jako po sedmnáctém listopadu 1989, s vládnutím komunistů.

Demokratické principy přestaly fungovat, činy vlády i parlamentu tyto principy ignorují a potírají. Je nezbytně nutné alespoň na kratičkou dobu, nastolit vládu ulice.

(Přenesený význam pojmu vláda ulice neberte prosím doslovně. Dovolil jsem si jej použít, protože už předem slyším právníka z Plzně, Bendu a jemu podobné, jak řičí o vládě ulice, ve vidině násilných akcí policie k potlačení demonstrací, pod heslem obrany demokracie).

Tedy nastolit vládu ulice pro svržení vlády zločinu, jen na kratičký čas. Na čas nezbytně potřebný pro svržení vlády. Do doby podání demise, s následným nastolením vlády úřednické. A sice na nezbytně nutnou dobu pro uspořádání voleb a tím i k prosazení principů demokracie, s následným prosazením institutu referenda.

Víme, že to jde a víme jak na to. Listopad 1989 není doba až tolik vzdálená, abychom na to zapoměli. V této době ale není nutné účelově vést studenty do uzavřeného prostranství a mlátit je tam. Není nutné předstírat zavraždění studenta. Umrznutých bezdomovců, lidí otrávených metanolem a sebevrahů z bídy, je více než mnoho.

Institucí, (doufejme, že) schopných se mezi sebou domluvit na propagační činnosti (letáky, tiskové konference, mítinky), na koordinaci a organizaci akcí pro vyjádření odporu k vládě a k jejím poslacům, akcí pro více než zřetelné vyjádření vůle občanů požadujících demisi, tu máme o hodně víc, než v roce 1989.

Vzpomeňme si na vznik Občanského fóra a jejich aktivity. Dnes je nanejvýš žádoucí spojit alespoň na krátkou dobu k dosažení cíle, ke svržení nechutně odporné vládní koalice a vyvolání předčasných voleb, všechny ty organizace, které tu existují. Občanská hnutí, odborové centrály i samostatné odborové organizace stojící mimo centrály, opoziční politické strany i neparlamentní politické strany, zkrátka všechny instituce ochotné a schopné přispět ke svržení vlády. Zmíněné i nezmíněné instituce mohou vytvořit krizové štáby a vyvinout takový tlak, jako to dokázalo kdysi Občanské fórum. Situace k tomu zcela nesporně dozrála.

Sedmnáctý listopad je dobré datum pro demonstraci, pro nastolení součinnosti výše zmíněných institucí, pro zahájení akcí vedoucích ke svržení opovrženíhodné vládní koalice, která tak zjevně opovrhuje námi.

0
Vytisknout
6576

Diskuse

Obsah vydání | 12. 11. 2012