O ústupu rebelů v ODS

8. 11. 2012 / Martin Kunštek

V úterý 6. 11. 2012 v 18 hodin večer rebelové z ODS veřejně odpískali boj proti Kalouskovu daňovému balíčku, s nímž vláda spojila otázku důvěry. Ve středu 7. 11. 2012 se tři vůdci poslanecké rebelie v ODS -- Petr Tluchoř, Ivan Fuksa a Marek Šnajdr na jednání Sněmovny veřejně vzdali poslaneckého mandátu. Zbývající rebelové se v souladu se svým úterním vyjádřením podřídili. Radim Fiala se zdržel hlasování a poslanci Jan Florián a Tomáš Úlehla balíček a tím i vládu podpořili. S pomocí tří nově nastoupivších poslanců, kteří nahradili odstoupivší rebely, se vláda udržela nejtěsnější možnou většinou 101 hlasu. Za cenu vydírání, ekonomického nátlaku a možná i pokusu o vraždu poslance.

Ač nepatřím mezi příznivce Petra Tluchoře a Marka Šnajdra, které jsem v minulosti opakovaně kritizoval (prvního za způsob řízení poslaneckého klubu a jednání jménem ODS v době Topolánkovy vlády, druhého za jeho angažmá v causách spojených s VZP a financováním zdravotnictví v době, kdy jsem zastupoval ČLK), tak považuji na tomto místě za nutné všem třem rebelským vůdcům vzdát hold. Za to, že se dokázali postavit na odpor a bojovat za volební program ODS, za nějž byli ve volbách 2010 zvoleni. I proti vůli vedení vlastní strany. Zvláštní pocta jim podle mého názoru patří i za to, že na rozdíl od premiéra Nečase "mají koule" si stát za svým. A když vidí, že nemají sílu svůj názor prosadit, tak raději odstoupili, než aby se zpronevěřili základním hodnotám na nichž je postavena politika ODS. Jde v historii ČR o unikát.

Úctu si podle mého názoru zaslouží všech šest rebelů. I když svůj boj nakonec prohráli. V žádné jiné straně se v dějinách ČR nenašel nikdo, kdo by prokázal obdobnou statečnost. Tato výtka míří zejména do řad ČSSD a na ty poslance, kteří se v období Špidlovy a Grossovy vlády v letech 2002 -- 2006 nedokázali postavit proti balíčkům z díly dua Sobotka-Kalousek, ačkoliv tyto zákony byly v rozporu s volebním programem ČSSD.

Chtěl bych tímto veřejně poděkovat za projevenou statečnost všem rebelům. Včetně poslanců Úlehly a Floriána, kteří se nakonec podvolili brutálnímu nátlaku, kterému byli vystaveni. Odstoupivší rebelové odmítli prozradit detaily nátlaku, který na ně byl činěn. Marek Šnajdr pouze poznamenal, že "to byste zažít nechtěl".

V důvěrném rozhovoru některé přesvědčovací praktiky popsal Tomáš Úlehla. V posledních dnech mu byl vykraden dům. Restauraci, kterou provozuje se svojí rodinou, byl ze strany banky zničehonic a bez zdůvodnění zablokováno čerpání kontokorentního úvěru, který je nutný pro provoz hospody.. Některé z těchto skutečností již Tomáš Úlehla stihl zveřejnit na svých facebookových stránkách. Vrchol však přišel při cestě do Prahy na jednání Sněmovny. Při jízdě ve vysoké rychlosti na dálnici se mu "náhodou" porouchalo ovládání a brzdění vozu. Tomáš Úlehla se do Prahy dostal živý jen s obrovským štěstím. Zda jde opravdu o náhodu, nebo cizí zásah prokáže až zkoumání vozu, který je nyní v servisu.

Případ poslance Úlehly naznačuje, že někdo neváhá při boji o existenci vlády jít do hrdel a do statků.

Proč vlastně? Co může někomu stát za vraždu? Osobně bych si tipoval, že to není daňový balíček, ale církevní restituce. Ty by po pádu Nečasovy vlády šly "do kytek". Přesun nemovitého majetku za více než 100 miliard korun a 65 miliard v peněžních prostředcích. Největší jednorázový tunel v dějinách ČR. Žádná z privatizačních caus ani žádná veřejná zakázka nikdy nedosahovala takového rozměru.

Pro takový "ranec" se někteří lidé vraždit nerozpakují. Nepřekvapí, že hlavním protlačovatelem církevních restitucí je ministr financí Miroslav Kalousek. Stojí za připomenutí, že dva jeho příbuzní, kteří byli zapleteni do trestné činnosti v souvislosti s miliardovými veřejnými zakázkami, zemřeli násilnou smrtí. Kalouskův švagr Kršák byl rozstřílen samopalem Kalašnikov poté, kdy na něj Krajský soud v Českých Budějovicích vydal zatykač za stamilionové podvody při veřejné zakázce na sanaci zeminy v bývalém ČKD.

Zde a v této souvislosti považuji za nutné položit otázku "jaký byl" smysl airsoftového atentátu na prezidenta republiky Václava Klause? Nemělo to být varování ve smyslu "nepleť se nám do toho nebo se příště bude střílet ostrými"?

0
Vytisknout
9065

Diskuse

Obsah vydání | 9. 11. 2012