Mnoho povyku pro nic. Aneb: Ne sutor ultra crepidam.

7. 11. 2012 / Jiří Baťa

Mediální hvězdou posledních několika dnů se stal poslanec a předseda VV Radek John. Kdo jen trochu sleduje politiku současných dnů ví, proč tomu tak je. Nebude však od věci stručně připomenout podstatu pozornosti, která je R. Johnovi věnována.

Radek John rozvířil už tak dost rozbouřenou hladinu na české politické scéně oznámením, že bude pracovat, kromě postu poslance, jako novinář ve firmě Empresa Media. Přitom rezolutně prohlásil, že hodlá dál zastávat funkci poslance, na druhé straně však prý již nehodlá kandidovat na předsedu Věcí veřejných.

To vyvolalo bouři nevole částečně u opozičních, ale hlavně a především u pravicových vládnoucích politiků. Za všechny jmenujme alespoň premiéra Nečase, předsedu klubu poslanců TOP09 Gazdíka a další, kteří požadují okamžité odstoupení R. Johna z funkce poslance. Důvod? Střet zájmů, protože prý je neslučitelné, aby politik byl současně novinářem! K tomu přidávají příměry, že by mohl vynášet důvěrné informace z jednání politických orgánů vlády, potažmo sněmovny a podobné bláboly. Je to skutečně opodstatněné SOS?

Připusťme, že činností novináře a výkonem funkce poslance by se dopustil tolik obávaného, až nebezpečného "střetu zájmů". V tom případě je nutné si položit otázku: Je to ojedinělé, nezvyklé, nebezpečné? Odpověď je nasnadě: není! Je všeobecně známo a mimo jiné i mnohokrát kritizováno a voláno po nápravě, že řada poslanců a senátorů spojují svou poslaneckou funkci s mnoha dalšími aktivitami např. tím, že jsou starosty měst či obcí, hejtmany, podnikateli, členy dozorčích rad a představentstvech ve správních radách, výkonnými umělci, řediteli divadel a jiných institucí atd. Jinými slovy, jedním pozadím sedí hned na několika židlích. Že by si toho nebyli Načas, Gazdík a další nevšimli? Ba ne, to oni vědí moc dobře. Jenže John je nebezpečný právě v tom, že byl před vstupem do politiky investigativním novinářem a co čert nechtěl, chce v tom pokračovat.

Aby toho nebylo málo také naznačil, čemu že se hodlá ve své novinařině, spolu s poslancováním, věnovat. Přesněji, jaké budou jeho témata, čemu hodlá věnovat pozornost a hlavně, co chce vynést a ukázat na denní světlo. A zřejmě z toho se u pánů pravicových politiků dostavují pocity stahů v místech, kde končí záda a začínají nohy. O potu na čele nemluvě. Vždyť prohlášení R. Johna: "Vzhledem k tomu, že mafiánskou chobotnici, rozkrádající veřejné peníze nelze zřejmě porazit pouze politickými prostředky, rozhodl jsem se vrátit se k autorské práci. Hodlám publikovat fakta o rozkrádání v této zemi a informace z politiky, které má veřejnost právo znát!"

Tato slova pravicové vládní politiky vyděsila natolik, že se domáhají jeho odstoupení z poslanecké funkce, neboť jsou si vědomi reálného nebezpečí ze striptýzu politických tanečků, které mohou obnažit fakta, které by měly být na věky věků zakonzervovány v sklepních sejfech vládnoucích politických stran. Je sice pravda, že sem tam se objeví nějaká ta informace o podivných praktikách některých významných politiků (ti méně výrazní se tomu úspěšně vyhýbají, novináři jim nevěnují tolik pozornosti přesto, že malé ryby mohou rovněž hodně kalit vodu) např. nová, dosud pod pokličkou držená kauza ministra A. Vondry v případě auditu v LOM, případně, kromě již známé kauzy ProMoPro, případ projektu PPP Ústřední vojenské nemocnice. Ale R. John ví zřejmě mnohem, mnohem více. Navíc, je k tomu všemu také mnohem blíže, takřka u pramene.

Protože R. John to "umí" pěkně rozjet nebo "zavařit", což prokázal v době svého působení ve vládě a z čeho měli osypky snad všichni koaliční politici, jsou obavy z novinářské aktivity Radka Johna docela na místě. Jen to ječení a bušení na poplach ze střetu zájmů jaksi nenachází potřebnou odezvu. Zvláště, když R. John si je vědom, že odstoupením z funkce poslance by dal šanci svému bývalému kolegovi z VV Jankovskému, který by svým hlasem podpořil vládu. Této radosti jim prý nehodlá dopřát ani náhodou. Nechme se tedy Johnovou "novou novinářskou mízou" překvapit. Snad to bude i pro nás občany přínosem, ne-li potěšením.

0
Vytisknout
3545

Diskuse

Obsah vydání | 9. 11. 2012