Co si myslí (někteří) kandidáti do Senátu

8. 10. 2012

čas čtení 5 minut

Informace o dotazníkové akci Alternativy Zdola

Občanská iniciativa Alternativa Zdola se rozhodla k akci, kterou uspořádala již před dvěma roky -- k dotazníkovému šetření mezi kandidátkami a kandidáty do Senátu. Na základě odpovědí z dotazníků, který byl sestaven tak, aby reflektoval naše priority, jsme pak vyhodnotili kandidáty zasluhující si naši podporu ve volební kampani, ale také po ní.

Letos jsme také poslali dotazník, který zahrnoval dotazy na postoje kandidátů v oblastech jako je participace občanů, sociální zajištění, či regulace internetu.

Do Senátu kandiduje 233 kandidátů. Podařilo se nám přímo oslovit 209 kandidátů, zbývající, na které jsme nesehnali přímý kontakt, jsme oslovili přes stranické sekretariáty, stranické info- maily apod. Zjistili jsme, že komunikace je v tomto případě minimální, od strany NS-LEV 21 jsme se např. dozvěděli, že část kandidátů na sebe nechce poskytnout mailový kontakt, aby je nikdo neobtěžoval.

Zpět jsme dostali 51 vyplněných dotazníků, odpovědní kvóta je tedy 24,4% z adresně poslaných dotazníků, z celkového počtu pak 21,9%.

Odpovědi jsme dostali od všech možných stran a uskupení, ať již ze stran vládní koalice, z opoziční stran, stran mimoparlamentních či regionálních.

Nereagoval nikdo ze strany SPOZ. Nejvíce odpovědí jsme získali od kandidátů z KSČM. Kandidáti Suverenity poslali dva téměř totožné dotazníky, včetně stejných formulací. Největší míru shody nad tématy je u kandidátky Lenky Procházkové.

K obsahu a vyhodnocení odpovědí dotazníku

Přímá demokracie se těší celkové podpoře. Vyskytl se jen minimální odpor a důraz na roli zastupitelské demokracie. Ve většině případů byla zmíněna alespoň referenda k zásadním otázkám a také podpora referend na místní úrovni.

Větší rozpaky panují vůči tématu participace zaměstnanců. Zde se projevuje opravdu velmi malá znalost problematiky. Objevovaly se návrhy na aplikaci ve veřejné sféře, v soukromé se uvádělo právo soukromníka dělat si, co chce.

I zastánci pravice uznávají družstevní formu jako užitečnou a přínosnou formu podnikání, ale podpora speciálního družstevního zákona je nižší. Obecně nebyly uváděny družstevní principy a výhody.

V otázce veřejných rozpočtů jsme se setkali s občasným nepochopením otázky. Častá byla kritika "tupých" škrtů, ale jen zřídka byly uvedeny konkrétní návrhy, mimo klasických doporučení na zvýšení vzdělanosti.

Otázka lokálních aspektů rozvoje vyvolala zřejmě největší nedorozumění a nepochopení. Neznalost a odpor k lokálním měnám se táhl napříč politickým spektrem. Objevil se dokonce názor, že jde o středověká řešení. Zde je značný prostor pro osvětu.

V otázkách týkajících se zaměstnaneckých jistot a přínosu veřejné správy k tvorbě pracovních příležitostí byly odpovědi dle pravo-levého spektra. V některých případech byla zdůrazňována také práva zaměstnavatelů, odmítán koncept plné zaměstnanosti, obavy z neefektivnosti a byrokratičnosti.

Otázka omezení práva na stávku vyvolala silné reakce. Na jedné straně to byla kritika omezování základních práv a obavy z návratu do 19. století. Pravicoví kandidáti argumentovali záměry "odborářských bossů" a zneužíváním institutu stávky.

Energetická decentralizace se setkala s podporou. Zaznělo mnoho výtek vůči ČEZu (i když byl jen zřídkakdy na rovinu pojmenován). Opakovaly se špatné zkušenosti s fotovoltaikou, jako s příkladem, kterého je třeba se pro příště vyvarovat. Napříč politickým spektrem je silná podpora jádra.

Veřejnoprávní média získala podporu až na malé výjimky (Svobodní). Dočkala se ale kritiky, že neplní či špatně plní svou veřejnoprávní roli. Kritika vůči České televizi byla silnější než vůči rozhlasu.

Otázka diskriminace žen je napříč politickým spektrem ignorována. Mužští kandidáti vesměs tvrdili, že žádná diskriminace neexistuje, protože se s ní nikdy nesetkali. Případně tvrdí, že v zákoně žádná diskriminace není, realita je už ale nezajímá. Progresivních názorů bylo poskrovnu. Celkově je zde odpor k legislativním řešením a kvótám (i na levici), spíše se apeluje na změny ve stereotypech chování.

Reformy ministra Drábka vzbudily silný odpor, i u pravicových kandidátů. U této otázky je možno najít řadu silných vyjádření, zdůrazňující asociálnost, barbarství a primitivismus této politiky.

Otázka spoluúčasti pacientů na čerpání zdravotní péče víceméně odpovídala pravo-levému dělení. Časté bylo upozorňování na "odtoky" ze sektoru zdravotnictví i návrhy, co je potřeba změnit.

Penzijní reforma (tzv. Opt-out) vzbudila, až na několik málo výjimek, které se zcela omylně zaštiťovaly demografickým vývojem, značný odpor. Znalost principů reformy ale byla malá, spíše převažoval obecný názor, "že se to všechno rozkrade."

Potravinová soběstačnost se těší velké podpoře napříč politických spektrem. Ať již na bázi národní hrdosti, nostalgie, nebo pragmatické analýzy současného vývoje potravinového trhu.

Otázka regulace internetu nebyla vždy správně pochopena. Téměř nikdo z kandidátů nezmínil dohodu ACTA. Opakovaly se návrhy na regulaci internetu kvůli kriminalitě (zmiňována dětská pedofilie). Několikrát zazněly i výroky, že "krádež je krádež", ať je to kdekoliv, tedy i na internetu.

0
Vytisknout
6837

Diskuse

Obsah vydání | 8. 10. 2012