Proč nevytvořit webové stránky pro rekvalifikaci lidí středního věku, hledajících zaměstnání?

7. 2. 2012 / Jan Molič

V poslední době si všímám několika příspěvků, prosících o pomoc. V současnosti to není nic neobvyklého; znám pár bezdomovců a kolikrát mě až mrazilo, když jsem si s nimi povídal o jejich životě a zjistil, že vykonávali kvalifikovanou práci. Ve vším přesycené současnosti je nabídka, ale žel není poptávka.

Nejde ovšem primárně o bezdomovce. Hlavním problémem je totiž: věk. Sehnat práci pro člověka nad padesát let, je obecně složité, natož jde-li o ženu. Naše infantilně zaměřená společnost si žádá mladé, dynamické, nejlépe s větším poprsím...

Uvažoval někdo o vytvoření webu či občanského sdružení pro pomoc starším lidem? Různých pracovních agentur je všude fúra, ale ty s lidmi nakládají ne jako s lidmi, nýbrž jako s lidskými zdroji. Jednalo by se spíš o suplování Úřadů práce.

Rychlo-rekvalifikaci by mohli zajišťovat dobrovolníci. Klidně bych věnoval pár hodin týdně, abych mohl školit práci s počítači či tvorbu webů. Kdyby seniorům někdo poskytl základní "nalejvárnu", možná by zjistili, že se pod novými názvy skrývají staré známé věci a nebáli by se jít do konkurzu s mladšími (samozřejmě to hned vzdají, když na ně vypálíte cloud computing, AJAX, Web 2.0 či Facebook connect).

Dovedu si představit, že mám v práci kolegu/kolegyni - programátora/rku webů - které/mu je nad 50 let a tuto práci předtím nikdy nedělal/a. Zaškolit člověka do redakčního systému, je otázkou několika hodin. Proč by tuto práci nemohli vykonávat senioři? Aby se starší lidé uplatnili, chybí jim často jen základní (!) znalosti práce s počítači. U překladatelů je například důležité, aby byli schopni pracovat s nejrůznějšími datovými formáty (což prý často nedovedou, byť ovládají jazyky perfektně).

Z pohledu zaměstnavatele mohou být senioři stabilnější než junioři, kteří se v jednom zaměstnání ani neohřejí a už jdou zkoušet jiné. Počáteční investice ve formě zaškolení se tak může vrátit. Jenže ne mnoho seniorů odpovídá na pracovní nabídky (z důvodů obav, zda to zvládnou) a mnoho zaměstnavatelů se obává přijmout seniory (co kdyby byli pomalí a nesamostatní). Předsudky na obou stranách trvají.

Existuje tedy někdo, kdo toto již řeší? Například založil občanské sdružení, případně získal i dotaci (a pokud ne, tak našel funkční "byznys model")? Poskytuje firmám možnost zaškolení seniorů a stará se o pracovní nabídky? Aby to nedopadalo tak, že se "kroužků" pro seniory ujmou jen domy dětí a mládeže...

0
Vytisknout
2240

Diskuse

Obsah vydání | 7. 2. 2012