Odmítám zvrhlý způsob exekuce, jímž z dluhu pár korun vznikne dluh 40 000

6. 2. 2012

Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9

V Praze 2. 2. 2012

Věc: Odvolání proti usnesením o nařízení exekuce

Dne 26. 1. 2012 mi byla doručena usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 č.: 80EXE1781/2011-7, 80EXE1797/2011-7 a 80EXE1812/2011-7. Protože zásadním způsobem nesouhlasím se závěry těchto usnesení, podávám proti nim v předepsané lhůtě toto odvolání, píše Michal Štingl.

Uvedená usnesení vycházejí otrocky z předchozích usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7, který však byl v této věci nepříslušný.

Na Praze 7 jsem nikdy neměl trvalé bydliště, ani zde nebydlel. Navíc jsem o těchto řízeních nevěděl a neměl možnost se jich účastnit, natož se účinně bránit. Korespondence mi pravděpodobně byla doručována na adresu již neplatného trvalého bydliště na Praze 2, ačkoliv jsem měl již hlášený trvalý pobyt na Praze 9. Tato řízení údajně probíhala v roce 2003-2004 a od té doby po mne nikdo nevyžadoval žádnou úhradu. Co se celých sedm let s věcí dělo?

K samotné jízdě "načerno" pak mělo dojít ve dnech 30. 5. 1996, 9. 4. 1996 a 2. 2. 1996. V uvedené době jsem absolvoval civilní službu u nevládní neziskové organizace, na níž jsem nastupoval s garancí bezplatné městské hromadné dopravy. Za náročnou práci u ekologického sdružení Děti Země jsem pobíral zákonem stanovenou odměnu, která nepokrývala ani základní životní náklady. Jízda MHD byla nezbytná, neboť jsem dojížděl denně z Vinohrad do Košíř. Přesto byla náhle a z nevysvětleného důvodu možnost bezplatné přepravy státem zrušena. Proto jsem byl nucen volit mezi jízdou bez jízdenky a faktickou dezercí z náhradní vojenské služby.

Na uvedené skutečnosti jsem opakovaně písemně upozorňoval jak Dopravní podnik i jeho právního zástupce Tomáše Sokola. Tito však mé důvody zcela ignorovali, ačkoliv je mohli sami zohlednit, či uvést v řízení Obvodního soudu pro Prahu 7, jehož jsem se neměl možnost účastnit.

Naprosto odmítám zvrhlý způsob uvažování, který z dluhu dvou set korun dojde k částce přesahující třináct tisíc korun a to prakticky bez jakékoliv komunikace s dlužníkem. Přestože nyní jednáme o obludném dluhu cca čtyřiceti tisíc, na počátku stálo několik korun za tři neuhrazené jízdenky. Dluh není starožitnost, aby jeho hodnota dorůstala časem astronomických částek.

V Praze je bohužel zaběhnutou praxí, aby každý případ neuhrazeného jízdného automaticky převzala právní kancelář Tomáše Sokola & spol. Ten si z černých pasažerů vytvořil továrnu na peníze, čímž diskredituje pražskou hromadnou dopravu a vytváří stav, kdy se jízda "načerno" komusi velmi vyplácí. Komunikace mezi věřitelem a dlužníkem je přitom vyloučena.

Zaplacení vyměřené exekuce bych vnímal jako zcela nespravedlivé a proto jej odmítám.

Věřím, že soud v odvolacím řízení rozhodne v souladu s rozumem.

0
Vytisknout
8514

Diskuse

Obsah vydání | 8. 2. 2012