Kolik času nám zbývá do světové války?

13. 1. 2012 / Mojmír Babáček

Ombudsman jednoho z nejvýznamnějších amerických deníků, Washington Post, se 10. prosince loňského roku omluvil čtenářům za to, že série fotografií íránských jaderných zařízení na webové stránce deníku nesla titulek "Iránské úsilí získat jaderné zbraně -- podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii zpravodajské informace ukazují, že Iránu byla poskytnuta zahraniční pomoc k překonání nejdůležitějších překážek při získání jaderné zbraně".

Ombudsman přiznal, že dostal asi 1500 e-mailů protestujících proti tomuto titulku, který tvrdí něco, co nebylo prokázáno. Zjistil také, že za e-maily byla organizace, nazvaná "Spravedlivá zahraniční politika", k jejímž vůdčím osobnostem patří i bývalý kongresman Tom Hayden. Organizace na své webové stránce titulek z Washington Postu okomentovala: "Americká media pomohla vydláždit cestu k válce s Irákem tím, že vydávala nedokázaná tvrzení o údajném iráckém programu (zbraní hromadného ničení) za fakta. Teď můžeme sledovat stejné chování ve vztahu k Iránu" ZDE.

     Podobného "přeřeknutí" jako Washington Post se 4. ledna letošního roku dopustil i další z nejvýznamnějších amerických deníků, The New York Times, když psal, že Evropa se chystá uvalit embargo na dovoz íránské ropy "ve snaze překazit (íránský) vývoj jaderných zbraní" ZDE . Poslední zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii o íránském jadrném programu je přitom vesměs založena na faktech nejistého původu, vztahujících se k možným íránským pracím na vývoji atomové bomby před americkou okupací Iráku v roce 2003 a ničím nedokazuje, že by v Iránu v současné době reálně probíhaly práce na vývoji atomové bomby ZDE. Další sankce proti Iránu tak mohou být ospravedlněny jen tím, že nadále obohacuje uran na koncentrace používané pro mírové účely, což smlouva o nešíření jaderných zbraní nezakazuje, nicméně rada bezpečnosti OSN za to na Irán uvalila několik vln sankcí. Tentokrát se ovšem Čína a Rusko odmítly připojit a nové sankce USA a Evropské unie považují, vzhledem k jejich nedostatečnému zdůvodnění, oprávněně za přípravy na válku. V Číně i v Rusku se dokonce ozvaly hlasy, že pokud k válce dojde, vstoupí do ní i tyto země ZDE  a ZDE. Irán zřejmě tato podpora povzbudila k tomu, aby pohrozil, že v případě, že evropské země (které kupují asi 18% íránského vývozu ropy a výrazně by tak snížily ropné příspěvky do íránského státního rozpočtu) zastaví její dovoz, zablokuje dopravu ropy Hormuzským průlivem, kde lodě proplouvají jeho výsostnými vodami. Tímto průlivem prochází asi 20% světové produkce ropy a analytici spočítali, že kdyby byl průliv zablokován, zvýšila by se cena ropy zhruba o 50% ZDE. Rusko se zřejmě ještě v prosinci loňského roku pokusilo zmírnit dopad západního embarga na dovoz íránské ropy, když ruská společnost Tatneft uzavřela s Iránem za miliardu dolarů dohodu o obnově těžby ropy z ropného pole Zagheh ZDE. Těžba ale bude dosahovat jen něco přes 1% íránské denní produkce. Už teď se cena ropy (která v posledním roce znovu roste v důsledku převahy poptávky nad nabídkou spojené s koncem hospodářské recese a tedy nedostatku ropy na trhu) v důsledku obav ze zastavení dovozu íránské ropy a případného zablokování Hormuzského průlivu zvýšila o dva dolary za barel a zvyšuje se i cena nafty a benzinu na českém trhu. USA pohrozily, že případnou blokádu Hormuzského průlivu prorazí jejich válečné lodi a stupňuje se tak nebezpečí, že mezi nimi a Iránem dojde k válce. Vzhledem k tomu, že celé toto stupňování napětí je založeno na zprávě Mezinárodní agentury pro atomovou energii, která vlastně nepřinesla nic nového, působí celá situace dojmem, že se západní státy a zejména USA pokouší vyprovokovat válku s Iránem za každou cenu. Podle zprávy izraelského deníku The Jerusalem Post z 20. prosince se na jaře v Izraeli chystá dosud největší společné izraelsko-americké vojenské cvičení, kterého se zúčastní tisíce amerických vojáků a které "bude zahrnovat vytvoření amerických velitelských stanovišť v Izraeli a izraelských velitelských stanovišť na evropském americkém velitelství v Německu -- s nejzazším cílem vytvořit společné síly pro případ rozsáhlého konfliktu na Středním východě". USA mají do Izraele dopravit i obranné střely, které "by simulovaly" obranu proti balistickým střelám, vypáleným na Izrael ZDE. (Zmíněné americko-izraelské cvičení "Austere Challenge 12" již mezitím začalo - pozn. KD.) Rusko ovšem podpisem smlouvy o dovozu íránské ropy koncem prosince loňského roku dalo znovu najevo, že nehodlá přenechat íránské zásoby ropy Západu (podle zprávy televize Al Džazíra začínají v těžbě irácké ropy převažovat západní společnosti a splňuje se tak předpoklad, že cílem okupace Iráku bylo získání dodávek jeho ropy ZDE). Ani Čína nemá důvod zříci se dodávek íránské ropy, které, podle různých zpráv, kryjí 10-20% její spotřeby této suroviny. Postavila ostatně v Iránu továrnu na výrobu střel schopných zničit americké válečné lodě a v roce 2008 mu nabízela, že vybuduje na některém z ostrovů v Hormuzské úžině čínskou vojenskou základnu. Nakonec ji vybudovala 400 km od Hormuzské úžiny v Pákistánu ZDE.

     Jakkoli je vysoce pravděpodobné, že čínští a ruští politici Irán přesvědčují, aby Hormuzskou úžinu nezablokoval, je také vysoce pravděpodobné, že by se Čína a Rusko pokusily odvrátit porážku Iránu ve válce se Západem, kdyby západní státy zaútočily na jeho vojenská zařízení, k čemuž se chytají bez ohledu na to, jestli Irán Hormuzskou úžinu zablokuje nebo ne ZDE  a ZDE. Vzhledem k tomu, že tato hrozba světové války vznikla na základě tendenčně zpracované poslední zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii, kterou zřejmě její nový šéf, japonský diplomat Jukio Amano, vypracoval na objednávku USA ZDE, bylo by na místě, aby Evropská unie ustoupila od plánu zastavit dodávky íránské ropy do Evropy a poslala tak USA jasný signál, že nehodlá riskovat životy svých občanu ve světové válce o íránskou ropu.

0
Vytisknout
15266

Diskuse

Obsah vydání | 13. 1. 2012