Agentura Standard & Poor's snížila rating devíti zemí v eurozóně

13. 1. 2012

Pouhé finanční škrty nejsou řešením, varuje ratingová agentura Standard & Poor's, která v pátek večer snížila rating Rakouska, Francie, Malty, Slovinska a Slovenska o 1 stupeň a Kypru, Itálie, Portugalska a Španělska o dva stupně. Německo si uchovalo nezměněný rating.

Společnost Standard & Poor's upozornila, že finanční škrty bez ničeho dalšího "budou kontraproduktivní" a kromě toho "neřeší celé spektrum finančního chaosu". Standard & Poor dodává, že evropští politikové přijali pouze "nedostatečná politická opatření", která mají vést k nápravě systémových chyb ve finančním systému.

Podle Mohameda El-Eriana, šéfa velké finančnické firmy Pimco, bude mít snížení ratingu Francie vážné dlouhodobé důsledky, vytváří to totiž rozkol v eurozóně a řešení problémů bude od nynějška mnohem těžší.

Rozhodnutí snížit rating Portugalska o dva stupně (z BBB na BB) znamená, že Standard & Poor nyní Portugalsko považuje za zemi, jejíž rating je bezcenný. Totéž platí o Kypru, jehož rating byl snížen na BB+. To znamená, že v eurozóně jsou nyní tři země, jejichž rating je považován za bezcenný. V eurozóně zůstávají jen čtyři země s nejvyšším ratingem - Německo, Finsko, Holandsko a Lucembursko.

"Výsledky summitu EU z 9. prosince 2011 a následující prohlášení od politiků nás vedou k přesvědčení, že dosažená dohoda nepřinesla dostatečně rázná řešení, která by vyřešila finanční problémy eurozóny," píše v komuniké Standard & Poor's a pokračuje: "Podle našeho názoru politická dohoda nevytváří dostatečné další finanční zdroje ani operační pružnost na podporu evropských záchranných operací, ani dostatečně rozsáhlou pomoc pro ty země eurozóny, které jsou terčem zvýšených tržních tlaků.

Jsme také přesvědčeni, že dohoda je založena jen na částečném poznání zdroje krize: na představě, že současný finanční chaos je v první řadě důsledkem finančního plýtvání na periferii eurozóny. Podle našeho názoru jsou však problémy, jimž čelí eurozóna, stejnou měrou důsledkem rostoucí vnější nerovnováhy a divergencí v konkurenceschopnosti mezi jádrem eurozóny a takzvanou "periferií".

Proto jsme přesvědčeni, že reformní proces, založený jen na finančních škrtech, bude kontraproduktivní, protože domácí poptávka poklesne přímou úměrou k tomu, jak se budou zvyšovat obavy spotřebitelů ohledně bezpečnosti jejich zaměstnání a spolehlivosti jejich příjmů. Dojde také k poklesu vybíraných daní."

Jinými slovy - je vážnou chybou nutit země, aby prosazovaly přísné škrty, které lividují hospodářský růst.

Zdroj v angličtině ZDE ZDE

0
Vytisknout
3096

Diskuse

Obsah vydání | 16. 1. 2012