Počítače nemají na finanční trhy tak jasný vliv, jak argumentuje Curtis

1. 6. 2011

Na začátku jednadvacátého století napsal technický lord ze Silicon Valley Bill Joy do časopisu Wired článek s názvem "Proč nás budoucnost nepotřebuje". V něm vyjádřil znepokojení, že technologie GNR - genetiky, nanotechnologie a robotiky - se rozvíjejí rychleji, než vědci dosud předpokládali, a že nikdo nezkoumá jejich dopady na společnost. Tyto vědy nás předbíhají, varoval, a mohou nás jednou nahradit, pokud si nedáme pozor.

Jeho článek vyvolal v USA zuřivost a Joy musel načas odejít z veřejné scény. Pak počítačová bublina na finačních trzích praskla a počitače přestaly být zajímavé.

Že naši milostnou aféru s počítači zkoumá tak málo lidí, se mi zdá pozoruhodné, a hodnota nového seriálu BBC od Adama Curtise "Jak na nás všechny dohlížejí stroje láskyplné milosti" je vyšší než ty čtyři díly, které ho tvoří. Curtisův idiosynkratický narativ dokáže být reduktivní, ale nachází pochybnosti v neočekávaných místech, protože se začíná hovořit o nové počítačové bublině na finančních trzích a tak je Curtisovo načasování přesné.

V druhém pokračování, které se vysílalo v pondělí večer, učinil Curtis kontraintuitivní tvrzení, že naše představa ekologie a životního prostředí jako téměř posvátný, seberegulující systém je založena na pojmovém rámci, který byl odvozen nikoliv z přírody, ale ze strojů - přesně řečeno z počítačů. Interviewoval celou řadu kontrakulturních guru jako Stewarta Branda, jejichž politické názory jsou v podstatě libertariánsky konzervativní. Spolu s mnoha mysliteli své generace byl Brand silně ovlivněn "kybernetickými" pojmy Norberta Wienera, z nichž explicitně vznikl internet.

Kybernetická teorie popisuje pohyb informací uvnitř určitého systému. V centrálně řízeném systém informace plynou ven a z určitého ústředního bodu (řekněme vlády) a pak zas zpět k němu. V kybernetickém "antihierarchickém" systému (jako je internet) je každý "uzel" propojený s jiným "uzlem" a to způsobuje, že je pro jedinou autoritu obtížné informace řídit. Kybernetický systém je založen na vztazích - je sebeorganizující: když zablokujete jednu cestu, informace prostě jde objížďkou.

Curtis argumentuje přesvědčivě, že tito kybernetičtí hippies ovlivnili náš názor na finanční trhy. Absence regulace finančních trhů bezpochyby přispěla ke krachu počítačové investiční bubliny v letech 2000-01 a k celosvětové finanční krizi o šest let později.

V prvním filmu však Curtis konvenčně z toho všeho obvinil tehdejšího předsedu americké Federální rezervní banky Alana Greenspana, prostřednictvím utopické volnotržní filozofky Ayn Randové. To je přílišné zjednodušení, které by mohlo být důležité, jestliže se opravdu blíží druhý krach počítačové investiční bubliny.

Greenspan pracoval ve Federální rezervní bance po 19 let, za čtyř prezidentů. Bill Clinton, Demokrat, ho do funkce znovu jmenoval, zatímco George Bush mu nikdy neodpustil, že před volbami r. 1992 Greenspan zvýšil úrokové míry. V polovině devadesátých let, kdy všichni kolem něho - včetně Clintona - vytrubovali představu "nové ekonomiky", v níž už neplatí stará pravidla, Greenspan tuto tezi nepřijal. Když se konečně nátlaku vzdal, bylo to pragmatickým způsobem tak, jak to dělali Clinton, Blair a Brown, bez principů, bez dogmatické vazby na Randovou či kohokoliv jiného, píše v deníku Guardian Andrew Smith, autor celé řady knih o počítačové revoluci.

Když jsem řekl svému nakladateli r. 2005, že si myslím, že burza a internet budou velmi zajímavé a že o tom chci napsat svou příští knihu, podívali se na mne, jako bych byl šílený. Argumentoval jsem ale, že čím intenzivněji pohlížím do těchto oblastí, tím zmatenější a temnější vypadají - tím víc se protiví jednoduchým vysvětlením, jaké se pokouší prezentovat Curtis.

První explozi počítačové bubliny na finančních trzích ovlivnila skutečnsot, že američtí zaměstnanci dostali právo řídit své vlastní starobní důchody a vláda je neustále napomínala, že si nešetří dostatečně velké množství peněz; dále i to, že nová Generace X vyšla z univerzit v době hospodářské recese a měla čas kolonizovat internet, dále i to, že pád berlínské zdi vyvoval vlnu krátkozrakého kapitalistického triumfalismu, který způsobil, že se přestaly finanční trhy řádně regulovat.

Greenspan v tom hrál svou roli tím, že vytvořil množství levných peněz, ale bublinu nevytvořil jen sám. Ani ji nevytvořili jen mladí počítačoví experti, kteří se stali její obětí, jimž se internet zdál být tak zázračný a mimořádny jako drogy jejich předkům.

Mohlo by k finančnímu krachu počítačového průmyslu dojít znovu? Většina idealistů první počítačové vlny je stále ještě překvapena svým vlastním ostrým vzestupem a pádem, ale pokud je má interpretace důkazů správná, ke krachu dojde. Pokud ano, dávejte pozor a dohlížejte velmi pozorně na svého makléře.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3631

Diskuse

Obsah vydání | 3. 6. 2011