Politická zaujatost zase přebíjí novinářskou profesionalitu

1. 6. 2011 / Jan Kavan

Přiznám se, že mne krátce po návratu z dvacetileté emigrace ve Velké Británii, kde jsem pracoval především jako novinář, zarazila úroveň českých novinářů. Mnozí z nich neuměli napsat jednoduchou objektivní zprávu, aniž by do ní nepromítli vlastní názor, hodnocení či komentář. Vnímal jsem to jako dopad nově nalezené svobody tisku a ve studii, kterou jsem v roce 1992 napsal pro americkou univerzitu v New Yorku, jsem vyjádřil naději, že jde o přechodný fenomén, který do 10 let zmizí.

Situace se od té doby nepochybně zlepšila, ale, bohužel, některé podobné jevy tvrdošíjně přetrvávají.

Nedávno jsem měl osobní příležitost si to připomenout. V souvislosti s velkou odborářskou demonstrací, která byla přichystaná na 21.května, mi telefonoval redaktor Parlamentních listů Tomáš Urban. Velmi zdvořile se mne přeptal na podporu, kterou této demonstraci vyjádřilo nové sdružení -- Spojenectví práce a solidarity (SPaS) -- jejímž jsem jedním ze třech mluvčích. Potvrdil jsem, že SPaS vyzvalo své stoupence k podpoře demonstrace a pečlivě jsem odpověděl i na otázky, které se týkaly členů SPaS a smyslu jeho existence.

Zveřejněný článek mne však značně překvapil již svým bulvárním titulkem: "Exministr s krycím jménem hrozí: Vládo, v sobotu naplním Václavák!". Jednak jsem nikomu nevyhrožoval, a ani nemohl, vždyť šlo o odborářskou demonstraci, ne o akci SPaS či mou vlastní, jednak se nehonosím žádným krycím jménem. Krycí jméno KATO mi přidělila StB v roce 1969 a to zcela bez mého vědomí, což potvrdilo několik českých nezávislých soudů. Vyplývá to i z pozorného (tedy nezaujatého) čtení svazku, který na mne tehdy StB založila. A samozřejmě to nemá vůbec nic společného ani s odborářskou demonstrací, ani se SpaS.

Pan Urban v článku prokazuje, že postrádá základní novinářskou schopnost naslouchat a reprodukovat to, co mu interviewovaný sdělí, o novinářské etice ani nemluvě. Novinář se odvolává na můj údajný citát, jímž údajně potvrzuji, že předseda ČSSD Bohuslav Sobotka vyslovil "naprostou podporu sociální demokracie" "nám", tedy SPaSu. Nic takového jsem neřekl. Sdělil jsem mu, že tuto "naprostou podporu" vyslovila ČSSD odborářské demonstraci., což není jedno a totéž. Rovněž jsem nikdy neřekl, že "státní orgány už nefungují", ale podotkl jsem, že u nás stále nedostatečně funguje právní stát. Doufal jsem, že novinář bude vědět, co je to "právní stát."

Z důvodů, kterým rozumí snad jen pan Urban, článek pokračuje mezititulkem "Kato, skartace a gripeny". Urban se nejen vrací k mému obvinění, z něhož jsem byl zcela jednoznačně očištěn už v roce 1996, ale i k jakési mé "zvláštní roli v úplatkářské aféře kolem stíhaček Gripen". Žádnou "zvláštní roli" jsem tenkrát nesehrál. Novinářům švédské televize, kteří se lživě vydávali za pracovníky britské BAE, jsem pravdivě sdělil, co jsem slyšel v kuloárech parlamentu o údajných britských úplatcích pro české politiky. Později jsem od policejních vyšetřovatelů pochopil, že policie měla stejné, ale podrobnější informace. Jen mi stále není jasné, co mají tyto informace společného s odborářskou demonstrací proti asociálním reformám pravicové vlády či s informací o nově vzniklém Spojenectví, které volně sdružuje subjekty kritické k tzv.reformám a které jsou přesvědčeny, že současnou politickou krizi by šlo nejlépe vyřešit předčasnými volbami.

Považoval bych za zcela legitimní, kdyby se novinář rozepsal o důvodech, které dané organizace přivedly k tomuto závěru. Legitimní by rovněž bylo, kdyby novinář čtenářům sdělil, proč ČMKOS demonstraci svolal a co od ní očekával. V neposlední řadě by bylo legitimní zmínit i organizace, které sice členy SPaS nejsou, ale kladně reagovaly na jeho výzvu k podpoře demonstrace. Mezi nimi je např. Evropská levicová platforma ČSSD, jejímž jsem členem. Ovšem odkaz na staré aféry, na které se mne novinář ani neptal a kterým evidentně nerozumí, je jen průzračným pokusem odvést pozornost směrem k tzv.skandálům a od nesmírně závažných problémů, které nakonec přivedly 40 000 rozhořčených občanů na zmiňovaný Václavák.

Novinář evidentně neodolal pokušení promítnout do své zprávy své politické přesvědčení, což sice vypovídá cosi o způsobu myšlení Tomáše Urbana, nesvědčí to však o profesionalitě redaktora Parlamentních listů.

0
Vytisknout
5122

Diskuse

Obsah vydání | 3. 6. 2011