28. říjen a odkaz TGM

29. 10. 2024 / Bohumil Sláma

čas čtení 4 minuty

Bez větších problémů lze prokázat, že Masaryk byl jedním z největších a nejinspirativnějších myslitelů a politiků novověku. Jak to napsal meziválečný francouzský premiér Léon Blum, „milován a ctěn víc než kterýkoli autokrat, nechtěl být nikdy víc než první občan mezi rovnými. Jeho autorita ve vlastním národě byla nesmírná, ale nevyplývala ani z jeho všemohoucnosti, které by se zmocnil, ani ze strachu, který by naháněl; jejím zdrojem byla vděčnost, důvěra a láska. Proto se všichni demokraté celého světa obdivovali jeho dílu, ctili jeho jméno a posilovali se jeho příkladem.“

Podle předního francouzského historika Alaina Soubigoua měl Masaryk nadhled těžko srovnatelný s kýmkoli jiným. Cituji: „Srovnatelné příklady dosahují hned k nejvyšším vrcholům: Goethe? Chateaubriand? Darwin?... Řada lidí ho milovala a jiná řada ho nenáviděla, aniž by mu ovšem obě strany dobře rozuměly… Dodnes se k jeho osobnosti (když už ne k podstatě jeho názorů) v debatách jedni hlásí a druzí ji zavrhují, i když obojí tak činí někdy spíše z neznalosti... Jediná podstatná otázka zní, zda byly život, názory a jednání tohoto „filosofa na trůně“ od začátku do konce - bez ohledu na nahodilost historických událostí – nějak logicky skloubené, pokud přímo netvořily jednotu. Na takové syntéze všechny dosavadní studie věnované Masarykovi ztroskotaly.“

Že dosud nebyl pochopen a doceněn, je dáno zejména těmito příčinami:

1. Jeho dílo je nesmírně rozsáhlé a rozmanité, a je proto velmi obtížné je uceleně pochopit.

2. Dalece předběhlo svou dobu.

3. Nosná, průrazná a výjimečná byla jeho syntéza většiny předchozích ideových směrů, judaismem, starověkou řeckou filosofií a raným křesťanstvím počínaje. 4. Jako jediný pochopil filosofii jako strukturu zastřešující všechny obory lidského myšlení včetně religionistiky, psychologie a umění.

5. Oborem, do kterého nezasáhl, byla pouze enviromentalistika, za jeho života k tomu však ještě nebyly důvody. Lze ovšem s jistotou tvrdit, že pokud by dnes žil, významně a příznivě by zasáhl i do ní.

6. Hlavní příčinou je jeho důraz na morálku, který řadě jeho odpůrců nevyhovoval a dodnes nevyhovuje.

Pokud si někdo za Sametové revoluce myslel, že se Masarykovy ideje vrátí do našeho veřejného povědomí, velmi se mýlil. Máme sice po něm pojmenováno kde co, jeho ideje však byly Klausem, Zemanem, Babišem a jejich svitami popírány a zamlčovány. Proto u nás dodnes vládne „blbá nálada“. Nemáme konstruktivní vize a nevíme si s tím rady. Přitom, jak to napsal bývalý předseda České pedagogické společnosti Bohumír Blížkovský, „Masaryk dal národu a světu to, co dnes chybí nejvíc: spolehlivou hodnotovou orientaci, potřebné a jisté ideály i reálný program, jak je naplňovat.“

Jediný český nositel Nobelovy ceny za literaturu Jaroslav Seifert napsal v roce Masarykova úmrtí nezapomenutelnou, avšak již téměř zapomenutou báseň To kalné ráno:

Za sto let možná děti našich dětí
svým dětem budou teskně vyprávěti
o šedém ránu
čtrnáctého září,
navěky označeném v kalendáři.

To kalné ráno, to si pamatuj,
mé dítě.

Až ze všech nás budou jenom stíny
či prach, jejž čas bude klást na hodiny
života příštích, v ranním šeru
chvíle se ozve bez úderu.

To kalné ráno, to si pamatuj,
mé dítě.

Tu chvíli před půl čtvrtou ranní,
ten okamžik a konec umírání,
když smrt se dotkla vrásek čela
a ranní mlhou odcházela.

To kalné ráno, to si pamatuj,
mé dítě.

Evropo, Evropo, až zvony rozhoupají,
měla bys první být mezi těmi, kdož lkají,
Evropo hrozná nad meči a děly,
ve světle svící, jež se rozhořely.

To kalné ráno, to si pamatuj,
mé dítě.






0
Vytisknout
1085

Diskuse

Obsah vydání | 31. 10. 2024