Jak se ANO stalo konzervativním i populistickým zároveň

20. 3. 2023 / Boris Cvek

I když možná právě to měl pan Vondráček na mysli, protože typický volič ANO je u nás starší člověk z venkova, v Česku jde o dlouhodobě „typického voliče levice“, tj. voliče, jehož byli schopni lidé jako Zeman, Paroubek nebo Babiš oslovit. Pokud je Hnutí ANO skutečně tzv. konzervativní formací, tak spolu s ním je to také TOP09 – Karel Schwarzenberg prý kdysi naléhal na to, aby se TOP09 identifikovala jako konzervativní a nikoli jako pravicová – a ODS, v důležitém smyslu SPD, vlastně i lidovci, snad i STAN. Mezi tzv. „progresivní“ formace můžeme řadit jen čtyři poslance za Piráty, tedy snad. Ovšem i kdyby přece jen progresivní byli, i tak jsou zcela bezvýznamní.

Na samém pokraji obrovské technologické a společenské změny světa máme v ČR tedy u moci vlastně jen politiky, kteří se chtějí dívat dozadu. Hlavně žádný progres! Takto u nás lidé uvažovali na začátku 20. století (Velké dějiny zemí Koruny české, Dětství, str. 294: „Drtivá většina (BC: takoví tehdejší bělobrádkové) veřejnosti však ještě dlouho považovala ženské středoškolské a vysokoškolské vzdělání za nemístný a zbytečný přepych.“ Ano, to jsou ti konzervativci. Progresivní politické síly nás naopak dovedly k tomu, že máme univerzitní profesorky a pilotky letadel. Jenomže pokrok my ve dvacátých letech 21. století přece nechceme, že?

Další velmi zajímavé téma nedělních Otázek V. Moravce byl postoj prezidenta republiky ke snížení valorizace důchodů. Bylo patrné, jak opozice chce, ústy pana Vondráčka, použít pana prezidenta proti vládě. Předsedkyně Sněmovny, paní Pekarová, zjevně neměla jinou možnost, než podporovat pana prezidenta ve všem, co řekl, včetně apelu na zmrazení platů politiků. Je jasné, že tohle je pro vládní koalici cizorodá, možná příliš populistická agenda, naopak pan Vondráček se chlubil tím, že oni to chtějí už dávno (dodal bych, že s pocitem bezpečí, že to nelze prosadit – v tom ohledu bylo hezké sledovat spokojenost pana Vondráčka nad tím, že koaliční strany nejsou obecně schopné dohody na systémových věcech, takže zřejmě ani v této tematice se nic nestane – ostatně paní předsedkyně nabízela jen další zmrazení, které pak povede k dalšímu raketovému růstu).

Ve věci populistické povahy Hnutí ANO lze snad připomenout i to, že moderátor otevíral zmíněný pořad České televize tématem příliš levného „závodního stravování“ ve Sněmovně. Zde ovšem pan Vondráček nedokázal zaujmout ani populistický, ani konzervativní postoj, ba vymezil se vůči svému šéfovi Babišovi. Vondráčkovi se prostě téma nelíbí. Paní Pekarová zase hájila Sněmovnu tím, jak skvěle šetří peníze daňovým poplatníkům a jak ona osobně pomáhá charitě, ba dokonce řekla, že v době, kdy ona pracovala na humanitárních misích, pan Vondráček vydělával na lichvě. Ocenil bych, kdyby paní předsedkyně z pozice své úžasné filantropie svolala média na tiskovou konferenci a zaujala jasný postoj k tématům, zcela konkrétně, která otevřel aktuální pořad České televize o byznysu kolem půjček a exekucí.

Poslední věc, kterou bych z nedělních Otázek V. Moravce zmínil, je tvrzení paní předsedkyně Sněmovny z TOP09, že tato strana chce snížit schodek rozpočtu o sto miliard, že se jí plán ODS na pouhých 70 miliard zdá málo. Těch 100 miliard až příliš připomíná manko, vyvolané snížením daní pro bohaté, které proběhlo v režii ODS + ANO + SPD, naopak TOP09 to tehdy odmítla podpořit. Bohužel ale o tomto tématu nepadlo ze strany paní předsedkyně ani slovo. Zůstává tedy otázkou, proč chce TOP09 zrovna 100 miliard a ne 70 miliard, jak toho chce dosáhnout a v čem se konkrétně liší od ODS.